Když losos přežije, eskymáci taky

Oblečený do vypůjčené oranžové gumové kombinézy a se silnými vlněnými ponožkami na nohou, byl spisovatel Paul Greenberg bezděčným účastníkem podezřelého obchodu s lososem na řece Yukon.

Tamní úřady totiž kvůli záchraně ohroženého aljašského lososa královského vyhlásily pravidla, podle kterých bylo možné lovit tuto rybu »pro účely samozásobení«. Tedy jen pro vlastní spotřebu.

Když ale Greenbergovi hostitelé z národa Yupiků nechtěně ulovili jednoho lososa královského, přitáhli svůj mrňavý kovový člun k černému ropnému tankeru a zabušili do trupu.

Z obří lodi vylezl »chlápek«, který jim za čerstvě uloveného třináctikilového lososa dal výměnou třináct kilo mražených kuřat a hovězího od firmy Safeway.

V knize Four Fish: The Future of the Last Wild Food (Čtyři druhy ryb: Budoucnost poslední potravy z volné přírody) Greenberg popisuje tento neférový obchod, aby názorně ukázal komplikovaný úděl lososa královského, jehož zachování závisí na národu Yupiků.

Stejně jako je ekonomika tohoto národa závislá právě na této rybě.

V kapitolách o lososech, kanicech, treskách a tuňácích nabízí podrobné zkoumání rybářského průmyslu.

Cestuje po světě a zabývá se nejen tím, co se dělalo špatně, ale také tím, kudy se ubírat v budoucnosti.

Greenberg, spisovatel na volné noze, vypráví příběh plný historických a vědeckých informací, který se čte jako kombinace životopisného, záhadného a dobrodružného románu s přimíchanou špetkou řeckého dramatu a sci-fi.

Globalizovaný pangas

Při hledání alternativy za tresku, jejíž populace se nebezpečně snižuje, Greenberg cestuje do města Can Tho ve Vietnamu.

Tam se setkává s Vo Thanh Chonem z firmy Bianfishco z oboru akvakultury, který chová sumečka žraločího, možnou náhradu za tresku.

Když se sumeček žraločí - jedna z nejvýnosnějších jedlých ryb - představil evropským strávníkům, neměl nejlepší pověst. Greenbergův překladatel řekl autorovi tento vtip:

»Jak se rozezná chovná ryba od volně žijící?«

»Chovná ryba šilhá z toho, jak civí nahoru do díry v latríně.«

Sumeček žraločí (pangasius hypophthalmus - odtud lidový název pangas) jí kaly nebo, řečeno jemněji, »rozkládající se organickou hmotu«. Může také dýchat vzduch.

Je dobrý pro jedlíky »s nepříliš vybíravou chutí«, jak píše Greenberg, ale texturou se nedá srovnat s treskou.

Ryba pro dealery drog

Na druhé straně tilapia (tlamovec mosambický) má stejnou chuť jako treska a množí se jako králíci, takže je ještě lepší náhradou.

Právě tuto rybu by si lidé měli vybrat místo tresky do pokrmů typu Filet-O-Fish u McDonalda.

Stále populárnější a snadno pěstovaná tilapia, původem z Afriky, se rozšířila do Latinské Ameriky, kde byla vtažena - jak se Greenberg dozvídá - do drogového obchodu.

Jeden chovatel ryb vysvětluje: »Když se dá gelový balíček s kokainem do bedny plné filé z tilapie, najde ho pes cvičený na hledání drog? Kdepak...«

Rybí doktor

Pokud jde o pojídání zvířat, lidé se soustředí hlavně na čtyři druhy savců - vepře, ovce, kozy a skot - a čtyři druhy ptáků - slepice, krůty, kachny a husy.

Podle antropologů dokonce i jeskynní lidé věděli, že si při výběru zvířat k domestikaci měli volit druhy, které splňují určitá kritéria jako otužilost a schopnost snadno se rozmnožovat.

Přesto v šedesátých letech dvacátého století lidé došli k názoru, že »by se mohly a měly chovat jakékoli druhy«, píše Greenberg.

Podobně jako treska i kanic byl špatnou volbou pro chov, protože u něho každé kritérium pro domestikaci selhalo.

To byl podnět pro izraelského endokrinologa Yonathana Zohara, který Greenbergovi říká, že je něco »jako rybí porodník«.

Zoharovi se podařilo vyrobit kouli na bázi polymeru s hormonem, který se pomalu uvolňuje do krevního řečiště, aby se kanic třel v zajetí, což normálně nedělá.

Zohar je jen jednou ze svérázných postav, které Greenberg využívá ve své knize, aby s vámi prošel moderní dilema potravin z mořských živočichů.

Vede vás k rozumnému výběru potravin a zároveň vás baví historkami o rybím pornu, žábronožkách a dynamitu.

Alix Greenwald
Bloomberg

Alix Greenwald
- Stážista v Muse, oddělení agentury Bloomberg pro umění a volný čas.
- Publikuje především recenze, zároveň pracuje jako fotograf.

Foto: Bloomberg