Na venkově a přece jen pár kilometrů od Prahy, původní vesnické stavby v symbióze s moderní architekturou, luxusní ubytování propojené s krásnou přírodou, vodními toky a domácími zvířaty.
Není toho málo, co spojuje dva právě dokončované středočeské areály. Jeden se nachází v Podkozí na rozhraní Kladenska a Berounska, druhý dva kilometry od Olbramovic na Benešovsku v místě, které je v mapě označeno jako Dvůr Semtín.
Hlavním pojítkem obou rozsáhlých komplexů jsou ale jejich investoři, kteří zde neváhali utratit řádově stamiliony korun. Jde o dva nejbohatší Čechy, Petra Kellnera stojícího za finanční skupinou PPF, a Andreje Babiše, jediného majitele zemědělsko-průmyslového holdingu Agrofert.
Zatímco u prvního z miliardářů je jeho vlastnický vztah k objektům v Podkozí prokazatelný, u druhého jenom pravděpodobný, protože on sám se k Semtínu překvapivě vůbec nehlásí. Možná proto, aby nepřišel o dotace.
Nechceme žádnou publicitu
Naše návštěva »Babišova« Semtína, kde za přispění Evropské unie vyrostl multifunkční komplex Farma Čapí hnízdo, nedopadla podle původních představ.
Nakonec jsme se nedostali ani k recepci. Ostraha objektu nás ve vší slušnosti vyprovodila za bránu, vstup do objektu prý momentálně není možný, byť byl komplex již 1. června letošního roku otevřen prvním návštěvníkům a nyní v něm probíhá zkušební provoz. Přitom ještě nedávno to vypadalo s prohlídkou velmi nadějně.
Tomáš Rak, šéf společnosti Farma Čapí hnízdo, nám totiž sám nabídl schůzku. Své stanovisko přehodnotil poté, co mu týdeník Ekonom zaslal požadovaný okruh otázek, které by měly být předmětem rozhovoru. Vedle jiného se totiž mělo hovořit i o celkových investičních nákladech, způsobu financování a také o majitelích společnosti.
»Jako společnost nemáme zájem o jakoukoli medializaci farmy, která je již v provozu a buduje si své portfolio klientů. Pochopte, že máme vlastní PR plán a mediální koncept a toho se snažíme držet,« odepsal v e-mailu šéf představenstva.
Luxus propojený se stájemi
Celý areál u rybníka Slavníč, na okraji Přírodního parku Džbány-Žebrák, kde ještě před dvěma lety byly k vidění jen ruiny někdejšího hospodářského dvora a lihovaru, dnes působí poměrně impozantně.
Kolem starého lihovarského komína s čapím hnízdem na vrcholu se podařilo citlivě rekonstruovat původní zemědělské budovy a nenásilně do něj začlenit úplně nové objekty. Hovoří se o tom, že celkové náklady dosáhly zhruba půl miliardy korun.
Byly zde vedle sebe vytvořeny vlastně dva areály, které mohou fungovat spolu i odděleně. Jeden je rekreačně-vzdělávací (rekonstruované objekty), který má sloužit k pořádání kongresů, firemních školení, teambuildingových akcí a podobně.
Druhý areál je zcela nový. Jeho dominantou je krytá jízdárna, též ve tvaru čapího hnízda, trochu připomínajícího olympijský stadion v Pekingu. Areál zahrnuje zemědělský provoz se stájemi pro hospodářská zvířata. Od silnice na nedalekou vísku Tomice za uměle vytvořeným valem je možné vidět pastviny, kde pobíhají koně, krávy, ovce i kozy. Má tudy vést edukativní stezka, kde si návštěvníci budou moci zvířata a zemědělský provoz zblízka »osahat«. Čtyřnozí tvorové nemají vydělávat peníze, jen vytvářet příjemné prostředí k relaxaci a vzdělávání.
Za vysokým plotem by hosté měli nalézt vše, co k pohodlnému pobytu potřebují - hotel s 64 lůžky, kongresový sál, salonky, restauraci, tenisové kurty, hřiště na basketbal a házenou, bazén, bowling, golfové odpaliště s greeny, dětské hřiště. Mnohé z toho je vidět i přes vysoký plot.
Proč se vedení firmy tím vším nechce veřejně pochlubit?
Babiš by dotaci nedostal
Čeká snad management, až bude vše definitivně dokončeno, nebo se opravdu zdráhá hovořit o investorech?
Všeobecně se má za to, že za celým projektem stojí Andrej Babiš. Nemovitosti jsou v katastru každopádně psány na jeho realitní firmu Imoba.
Sám Babiš ale tvrdí, že majitelem farmy není. »Jsme jenom strategičtí partneři,« uvedl na dotaz týdeníku Ekonom. Totéž sdělil i šéf Farmy Čapí hnízdo Tomáš Rak. »Já pana Babiše ani moc neznám,« uvedl.
Kdo tedy ovládá firmu, která areál provozuje? Babiš prohlašuje, že to neví. Z obchodního rejstříku to zjistit nelze, protože Farma Čapí hnízdo patří k firmám, které mají kritizované anonymní listinné akcie na majitele.
Zveřejnění vlastníka se zdá být oprávněným požadavkem již proto, že společnost přijala dotaci 50 milionů korun z veřejných zdrojů. Konkrétně z fondů Evropské unie rozdělovaných v tomto případě v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy.
Právě to může být hlavní důvod vlastnické netransparentnosti. Zmíněnou dotaci určenou na podporu podnikatelské infrastruktury a služeb ce stovního ruchu mohly totiž získat pouze firmy splňující definici malého či středního podniku. Při posuzování velikosti je pro úředníky přitom vždy velmi důležité i to, zda je žadatel kapitálově propojen s jinými subjekty.
Jak týdeníku Ekonom sdělil Karel Štogl z Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, Farma Čapí hnízdo byla na základě předložených podkladů v době příjmu žádosti o dotaci definována jako malý podnik. Jak potvrzuje, pokud by se ukázalo, že je propojena s nějakou jinou, kapitálově podstatně silnější firmou, zmíněnou dotaci by nikdy nezískala.
Kellner na vlastní triko
V tomto ohledu se jeví jako daleko transparentnější projekt Petra Kellnera v Podkozí, byť je podle všeho čistě soukromým a má sloužit výhradně pro privátní účely. Všechny pozemky a objekty v Podkozí jsou psány na majoritního akcionáře PPF a jeho manželku. Stejně tak pod svým jménem komunikovali Kellnerovi se stavebním úřadem v Rudné a s obecním úřadem ve Pticích.
Nejbohatší český finančník si pro svou investici vybral velmi atraktivní místo zajišťující v krásném lesnatém prostředí dostatek soukromí. Jde o lokalitu odpradávna oblíbenou i českými trampy, na hranici Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, v údolí, kterým protéká potok Kačák.
Miliony v historických sídlech
Kellner stejně jako Babiš své stamiliony vložil do objektů spojených s regionální historií. Pamětníci si v souvislosti s jeho areálem, kde se dnes pohybují desítky dělníků a spousta techniky, asi vzpomenou hlavně na Hořejší Podkozský mlýn, jeden z těch vodních mlýnů, kterými Kačák po staletí oplýval.
Později tam byl hotel Relax. Teď na stejném místě, aniž by to někdo oficiálně potvrdil - šéf PPF se totiž médiím vyhýbá -, podle všeho vyrůstá veškeré obytné zázemí areálu. Druhým centrem Kellnerova komplexu je o kus dál někdejší letní tábor podniku Vodní stavby. Tam nejbohatší Čech buduje jezdecké centrum s krytou jízdárnou, stájemi pro koně, výběhy a technologickým zázemím.
Letiště tu nebude
Mezi lidmi v okolí se dokonce spekulovalo, že by někde poblíž Kellnerovy rozsáhlé usedlosti mělo být vybudováno i privátní letiště. Týdeník Ekonom si na Úřadu pro civilní letectví ČR i na Obecním úřadu v Pticích ověřil, že nic podobného se v této části středních Čech zatím nechystá. Jde tedy jen o fámu.
»Jen nás proboha nefoťte, budeme z toho mít jen problémy. Za těch 45 korun na hodinu, za které tu děláme, nám to opravdu nestojí,« úpěnlivě žádá fotografa pracovník ostrahy v Podkozí. Varuje nás před všudypřítomnými bezpečnostními kamerami, které jsou v pravidelných rozestupech osazeny na vysoké kamenné zdi po obvodu areálu.
I Petr Kellner si svůj nemovitý majetek pečlivě střeží a snaží se jej - pokud možno - dobře ukrýt před zraky dotěrné veřejnosti. Na rozdíl od jiných českých miliardářů ale v tomto případě dal přednost ostraze fyzické před právní kamufláží.
Jiří Pšenička
Pokud by se ukázalo, že je společnost propojena s nějakou jinou, kapitálově podstatně silnější firmou, dotaci by nikdy nezískala.
50 milionů korun
Tolik dostala Farma Čapí hnízdo z fondů Evropské unie.
Foto Jan Rasch: Náklady na výstavbu Čapího hnízda nedaleko Olbramovic na Benešovsku podle neoficiálních informací dosáhly půl miliardy korun. Kellnerova rezidence u potoka Kačák je před dokončením. Pomalu, ale jistě se stává turistickou atrakcí, což majitel patrně původně nezamýšlel.