Není jistě náhodou, že z průzkumu, který byl proveden mezi zaměstnanci různých bank na manažerských i na řadových zaměstnaneckých pozicích, vyplynula jako jeden z velmi důležitých faktorů při výběru zaměstnání možnost sladit pracovní povinnosti se svým osobním životem. Je zajímavé, že tento trend byl zaznamenán nejen v období před hospodářskou krizí, ale i v době krize, a že ani ekonomické problémy firem a s tím zvýšená obava zaměstnanců o ztrátu zaměstnání tento faktor neodsunuly do pozadí. Nutno zdůraznit, že požadavek dát do přijatelné rovnováhy osobní život s pracovním nebyl zaznamenám pouze u zaměstnanců, kteří mají rodičovské povinnosti vůči svým nezletilým dětem, ale i u mladých vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, kteří rodiči nejsou.

Z průzkumů vyplynulo, že zejména mladší zaměstnanci chtějí vykonávat zodpovědné úkoly a zastávat manažerské pracovní pozice a jsou na to připraveni, ale zároveň požadují zachování svého soukromí, aniž by do doby určené pro osobní život pronikaly pracovní povinnosti.

Tento trend je jistě správný a měl by ve svém důsledku přinést i vyšší produktivitu práce a větší kreativitu ze strany zaměstnanců. Je zřejmé, že skutečně vysoký pracovní výkon může podávat pouze odpočatý člověk, který je v psychické pohodě, a ne člověk vystresovaný, který v důsledku pracovního přetížení a vyčerpání nezvládá pracovní povinnosti a zároveň trpí pocitem, že mu osobní život protéká mezi prsty, což mu od stresu rozhodně nepomůže. Čas na obnovu psychické rovnováhy a fyzických sil byl, je a pravděpodobně i bude vždy potřebný.

HLEDÁNÍ ROVNOVÁHY VYŽADUJE VSTŘÍCNOST


Je možné skloubit osobní život a pracovní povinnosti tak, aby člověk dosáhl pokud možno optima? Domnívám se, že to lze, ale je k tomu nezbytný vstřícný a nekonvenční přístup nejen ze strany zaměstnance, ale i ze strany zaměstnavatele.

Pokud jde o zodpovědné a kvalitní zaměstnance, kteří jsou firmě přínosem a o které má firma zájem, je logické, že by ze strany zaměstnavatele byla na místě vstřícnost a pružnost v úpravě pracovní doby a režimu v rámci pracovního dne/týdne/měsíce, samozřejmě za splnění podmínky, že to charakter práce a pracovní postupy umožní. A nejde pouze o matky a otce, kteří se potřebují věnovat svým dětem, ale i o zaměstnance bez rodičovských povinností, kteří potřebují více volna, než jim to dovoluje pracovní týden, například na péči o někoho blízkého, na svůj další osobní či profesní rozvoj, vzdělávání, cestování apod.

ÚPRAVY PRACOVNÍ DOBY A JINÉ VÝHODY


Jedním z často využívaných způsobů úpravy pracovní doby je pohyblivá pracovní doba, která je flexibilní v rámci dne, týdne, případně i delšího období, přičemž je většinou stanoveno, v jakém časovém intervalu musí být všichni zaměstnanci přítomni na pracovišti, aby nevázla vzájemná komunikace a informovanost.

Zajímavá jsou také pracovní místa, kdy se o jednu pracovní pozici dělí např. dva zaměstnanci, přičemž rozsah jejich pracovních povinností je smluvně upraven a zároveň je vyjasněno, které dny v jakém čase bude ten který pracovník na pracovišti. To je velice zajímavá forma pracovního poměru, která většinou přináší firmám vysoký efekt, mnohdy podstatně vyšší, než kdyby na zmiňované pozici pracoval pouze jeden pracovník na plný úvazek.

Další možnou formou zaměstnaneckého poměru je práce z domova, která přináší velké úspory režijních nákladů, nicméně je dobré být se zaměstnancem v pravidelném, i když méně četném, osobním kontaktu.

Jistě je vhodné, pokud to situace firmy umožňuje, vyjít zaměstnanci vstříc s poskytnutím neplacené dovolené a přerušením kariéry i v delším časovém úseku a umožnit mu pak opětovný návrat do firmy. S takovými lidmi se doporučuje také alespoň prostřednictvím e-mailu udržovat kontakty, zasílat jim zápisy z porad apod., aby měli dostatek informací o dění ve firmě a celofiremních plánech. Jejich návrat do zaměstnání je pak mnohem snazší a plynulejší.

Pozitivně zaměstnanci přijímají možnost vybírání náhradního volna za práci přesčas. V mnoha firmách je také již dobře zaběhnutý systém poskytování nadstandardního placeného/neplaceného volna pro vyřizování nezbytných osobních záležitostí a možnost využití omezeného počtu placených dní v roce na léčbu lehké nemoci, bez nutnosti předkládání písemného potvrzení od lékaře.

Existuje ale řada dalších služeb, které se netýkají úpravy pracovní doby, které však zaměstnancům usnadní některé činnosti související s osobním životem a zpětně se zaměstnavatelům vrátí v celkové psychické pohodě zaměstnanců a tím i v jejich zvýšeném výkonu.

Rodiče jistě ocení např. pomoc firmy při zajištění vhodného školního zařízení či služeb pro hlídání dětí, zabezpečení nadstandardní preventivní lékařské péče, bezplatné poskytnutí právních služeb, služeb psychologů apod.

Zajímavou a vítanou službou je také např. sběr oděvů do čistírny, zařizování nákupů, dovolených apod.

OBOUSTRANNĚ VÝHODNÉ ŘEŠENÍ


Jedině zaměstnanec nacházející se v životní pohodě je schopen plně využít pracovní dobu k plnění pracovních povinností. Proč se nesnažit najít oboustranně výhodná řešení pro obě strany - zaměstnavatele i zaměstnance?

Ze strany zaměstnavatele to předpokládá řádně promyslet strategii, neboť se jedná o systémovou změnu, která vyžaduje dostatek času a nepřinese okamžitý efekt. Důležité je, aby si firma ujasnila, co chce a proč to chce, provedla průzkum stávající situace a přijala rozhodnutí, k jakým krokům je schopna přistoupit. Zároveň je nutné udělat průzkum mezi zaměstnanci, v čem by jim firma mohla být nápomocna. Ze strany zaměstnanců to vyžaduje aktivní a zodpovědný přístup. Je jisté, že snahu firmy vyjít vstříc potřebám svých zaměstnanců lidé ocení vyšším výkonem a jistě se to odrazí i na zvýšené loajalitě zaměstnanců k firmě.


Ing. Iveta Němečková

Související