Ptali jste se na leteckou dopravu

Součástí ceny letenky by měly být poplatky, kterým se cestující nemůže vyhnout a pokud chce letět musí je vždy uhradit. Jedna se například o letištní taxy, bezpečnostní poplatky, případné transakční poplatky apod. Naopak poplatky za volitelné služby nemusí být součástí konečné ceny. Takto zpoplatněna může být u některých nízkonákladových společností například volba konkrétního místa v letadle, check-in na letišti nebo přeprava zapsaného zavazadla.

Nízkonákladové společnosti obecně zajišťují přepravu z bodu A do bodu B a z tohoto důvodu nezajišťují ani návaznost letů. Pokud letíte s přestupem, z pohledu low-cost společnosti jste si zakoupil dvě samostatné jednosměrné letenky. Přestože největší evropské nízkonákladové společnosti se pyšní vysokou dochvilností letů, je potřeba při letu s přestupem počítat s možným zpožděním například z důvodu nepříznivého počasí apod. a vytvořit si raději větší časovou rezervu na přestup.

Společnost Ryanair a její šéf Michael Michael O'Leary se dlouhodobě snaží upoutat pozornost různými kontroverzními kroky. V loňském roce například tato společnost vyhlásila soutěž, kdy sami cestující mohli navrhovat jaké poplatky by mohla zavést. Návrh na zpoplatnění toalet na palubě letadel hodnotím spíše jako snahu získat publicitu.

Oba typy leteckých společností se musí vyrovnat s poklesem cen letenek. Nicméně klasické aerolinie v době krize zasáhl značný pokles cestujících v tzv. premiových třídách (obchodní a první třída). Firmy se snaží šetřit a obchodní cestující létají méně a pokud letí tak často v ekonomické třídě. Low-cost dopravci se snaží nabízet své služby i firemní klientele, nicméně zde rozhodují i takové faktory jako je například frekvence letů do příslušné destinace apod. Obecně lze říci, že u evropských letů je situace pro klasické aerolinie poměrně komplikovaná a nízkonákladové společnosti průběžně zvyšují svůj podíl na trhu. V době krize ještě více rozhoduje u cestujících cena letenky, což hraje v rámci Evropy ve prospěch low-costu.

Zpřísněná bezpečnostní opatření mohou zajisté některé cestující odradit od cestovaní letadlem. Podle mého názoru určitý dopad může být na krátkých linkách, kde existuje možnost využít jiný typ přepravy (např. vlak). Na dálkových linkách v podstatě neexistuje alternativa letecké dopravě.

To je otázka. Některé letecké společnosti se s poklesem výnosů vyrovnávají rušením ztrátových linek, jiné se snaží udržet svůj podíl na trhu i za cenu ztrát. Vzhledem k tomu, že v současné situaci je pro aerolinie důležité mít dostatek hotovosti, nemusí být seškrtávání nabídky letů špatným krokem. Některé letecké společnosti doslova bojují o přežití, pro ně může být efektivnější, když nechají například stát část své flotily na zemi a provoz v plné míře obnoví po zlepšení situace na trhu.

Podle mého názoru by se měly letecké společnosti přizpůsobit požadavkům trhu. Evropský trh letecké dopravy v posledních letech v souvislosti s nástupem nízkonákladových aerolinií prošel značnými změnami. Klasické letecké společnosti vedle snižování nákladů se snaží přebírat i některé prvky od low-costů. Pro cestující je rozhodující cena a na rozdíl od minulosti je zajímá méně pohodlí a komfort. Nicméně i v budoucnu bude existovat určitá skupina cestujících, kteří budou vyžadovat nadstandartní servis.

Společnost SkyEurope Airlines za celou dobu provozu nikdy nevykázala zisk. V prvních letech existence došlo k řadě chyb, nákladně byly zřizovány základny v Polsku a Maďarsku, které byly po čase zrušeny. Nové linky byly často otevírány metodou pokus - omyl apod. Své sehralo i to, že společnost působila na východoevropských trzích, kde ceny letenek byly o něco nižší než v západní Evropě. Co se týče vzniku nových low-costů - v Evropě je trh již poměrně konsolidován. Na rozdíl od minulosti by si takový vstup na trh vyžádoval značnou investici, nová společnost by musela mít určitý počet letadel a operovat z několika základen, aby byla schopna konkurovat větším dopravcům. Co se týče celosvětového pohledu, existuje řada částí světa, kde nedošlo k liberalizaci letecké dopravy a je v nich tedy prostor pro rozšíření nízkonákladové přepravy.

Existuje několik příčin. Na dálkových linkách se ztrácejí některé výhody low-cost dopravců a objevují se další náklady. Nízkonákladové aerolinie mají vysoké denní využití letadel, na letištích jsou schopni odbavit letadlo rychleji. Je tudíž pro ně výhodnější létat na krátkých a středních tratích, kdy jsou schopni realizovat více letů během dne. Na dálkových linkách velká část nákladů připadá na palivo, takže pro nízkonákladové společnosti je komplikovanější nabídnout výrazně nižší cenu letenek. Další komplikace vyplývá ze samotného principu low-cost společností, které nepřepravují cestující v rámci sítě. Prostor pro low-cost dálkové linky je tak jen mezi velkými městy a aglomeracemi, kde je dostatečná poptávka.

Pravděpodobne ne všem aeroliniím se krizi podaří přežít, takže trh v Evropě a USA bude ještě o něco více konsolidován. Z dlouhodobého hlediska je těžké další vývoj v letecké dopravě prognózovat, takže jen všeobecně. V rámci Evropy bude pokračovat koncentrace leteckých společností do velkých nadnárodních holdingů. V globálním měřítku bude pokračovat liberalizace letecké dopravy uvnitř dalších zemí a také mezi státy. Bude růst počet přímých linek mezi jednotlivými městy, takže význam uzlových letišť bude spíše stagnovat.

Patrně máte na mysli třídu premium economy, která je reakcí leteckých společností na pokles cestujících v obchodní třídě. Jedná se o "mezitřídu" mezi business a economy class. Konkrétní podoba premium economy je u jednolivých aerolinií různá. Většinou je v této třídě o něco větší rozestup mezi sedadly, některé další služby oproti ekonomické třídě apod.

Zavedení emisních povolenek pro letecké společnosti bude mít pravděpodobně větší dopad na nízkonákladové aerolinie. Vzhledem k jejich nákladové struktuře budou muset tyto zvýšené náklady nějakým způsobem promítnout do cen. Nicméně u těchto společností je silný tlak na cenu a je tendence dále snižovat průměrnou cenu prodané letenky. Takže je možné, že další zvýšené náklady tyto společnosti pokryjí prostřednictvím různých poplatků a prodejem dalších služeb.