Jak dolehla krize na české exportéry?

Co si tedy myslí naši vývozci? Ve srovnání s minulými 12 měsíci očekávají nárůst objemu exportu zhruba dvě pětiny respondentů (41 %), loni na podzim to bylo 37 %. Prakticky stejný počet dotázaných (39 %) se domnívá, že úroveň exportu zůstane stejná, a jen 9 % si myslí, že export v příštím roce poklesne. Zbývající část dotázaných se nedokázala k této otázce vyjádřit.

Pokud jde o objem vývozu v uplynulých 12 měsících, u 17 % dotázaných vzrostl, u 32 % zůstal stejný, ovšem v případě poměrně hrozivých 48 % export poklesl. Dvě procenta respondentů své výsledky neuvedly.

Exportní sebevědomí podniků je stále v kladném pásmu a oproti loňskému roku, kdy bylo na nejnižší úrovni v historii tohoto indikátoru, se projevil jeho nárůst. Index dlouhodobého exportního sebevědomí (rozdíl procenta kladných a záporných odpovědí) pro období příštích 12 měsíců je +31, což je třetí nejnižší hodnota v dějinách průzkumu.

V posledních 12 měsících vyváželo 96 % respondentů do zemí EU, do Ruska a zemí bývalého SSSR exportovalo 32 % (na podzim 2008 to bylo 43 %) , na Blízký a Střední východ 16 % (loni 18 %), do Severní Ameriky 15 % (17%) a do Číny a jihovýchodní Asie 14 % (loni 21 %). Do jiných oblastí vyváželo své výrobky 13 % exportérů. Z těchto dat jednoznačně vyplývá převaha vývozu do EU. Největší pokles zaznamenal export do Ruska. Velkým problémem ruského trhu je v podstatě absence středně velkých podniků, které by vyráběly spotřební zboží.

Více naž polovina (53 %) exportérů očekává získání nových odbytišť v průběhu příštího roku, především na trzích EU, více než čtvrtina (27 %) plánuje rozšířit své aktivity v Rusku a zemích bývalého SSSR, Čínu a jihovýchodní Asii uvedlo 15 % dotázaných, Blízký a Střední východ 11 %, Severní Ameriku 7 %.

Největší exportní příležitost do budoucna představuje podle spontánních odpovědí respondentů s velkou převahou Německo (27 %) a Rusko (22 %).

Exportérům nejvíce pomohlo v uplynulých 12 měsících získání nových partnerů v zahraničí (38 %), technologické inovace (20 %), investice do reklamy (16 %) a podpůrné programy pro export (7 %).

Pouze 8 % dotázaných se domnívá, že se podmínky exportu v posledním roce změnily k lepšímu, což je podstatně méně než například na podzim 2007, kdy pozitivní změnu vidělo 49 % dotázaných. Až 22 % respondentů se domnívá, že se podmínky změnily k horšímu, a 65 % si myslí, že zůstaly stejné.

Celkově se dá říci, že exportéři vyjadřují umírněný optimismus, což příznivě vypovídá o atmosféře v současném podnikání v ČR.

Jen zanedbatelné množství (6 %) dotázaných se domnívá, že české předsednictví EU mělo pozitivní vliv na jejich export. Pokud jde o pozitivní aspekty současné krize, uváděli respondenti nejčastěji nižší dodavatelské ceny (25 %), slabší konkurenci (13 %) a zisk nových zákazníků (12%).

Respondenti se domnívají, že nová česká vláda by měla na podporu exportu především snížit nebo udržet firemní daně (44 %) a podpořit exportéry v zahraničí (41 %).

Velmi pozitivní roli by rovněž (podle 36 % dotázaných) sehrálo stanovení data přijetí a plán implementace eura. Za stávající situa-ce je koruna totiž stále častěji cílem devizových překupníků. Pozitivní zprávou by bylo rovněž usnadnění a zkrácení procesu získání úvěru.

Téměř polovina (45 %) dotázaných se domnívá, že krize bude trvat ještě 6-12 měsíců, 21 % očekává trvání krize 12-24 měsíců, 11 % 3-6 mě-síců, 5 % méně než 3 měsíce a 9 % si myslí, že krize potrvá více než dva roky.

V rámci tzv. Společenské odpovědnosti firem (CSR) se sledované české firmy zaměřují v první řadě na poskytování kvalitních produktů svým zákazníkům (74 %), dále pak to jsou závazky vůči zaměstnancům (60 %), odpovědnost k životnímu prostředí (43 %), marketingová etika (17 %), etický kodex (12 %), daleko na okraji zájmu pak zůstává podpora komunity a místní infrastruktury (6 %) a firemní dárcovství a dobrovolnictví (4 %).

Polovina exportních firem (48 %) omezila v souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí výdaje na propagaci v zahraničí, 41 % výši těchto výdajů ponechalo na loňské úrovni, 4 % respondentů výdaje neomezila, ale uvažují o tom, 7 % se nevyjádřilo. Přitom omezení výdajů na propagaci považují všichni odborníci za jednu z hlavních chyb, kterých se firmy dopouštějí.

Většina respondentů (74 %) by určitě nebo možná využila efektivní způsob prezentace své firmy na internetu, který by byl nějakým způsobem podporován státem nebo agenturou Czech-Trade. Téměř čtvrtina - 24 % firem - již někdy využila některou formu státní podpory exportu, z nich pak 38 % využilo dotace na veletrhy a výstavy.

U exportních podniků, kterým státní podpora v určité oblasti jejich podnikání a pronikání na zahraniční trhy chybí, byla nejčastěji uváděna finanční podpora a financování (24 %), dále propagace (18 %), vzdělávání, informace, kontakty (12 %), dotace (11 %) a legislativní a administativní podpora (10 %).

Více než dvě třetiny (69 %) repondentů by přivítaly nový informační zdroj exportních příležitostí pro jejich firmu.

- kp -

Exportní cena 2009

Současně s uveřejněním výsledků 18. vlny Exportního výzkumu byli vyhlášeni i vítězové jednotlivých kategorií Exportní ceny DHL, tentokrát s novým generálním partnerem soutěže HSBC Bank plc. O prvenství se ucházelo téměř 100 českých exportních firem.

Jak uvedl obchodní ředitel DHL Express ČR Luděk Drnec, samozřejmě panovaly obavy, jak letošní ročník poznamená ekonomická krize. Naštěstí se černý scénář nenaplnil a do soutěže se zapojil prakticky stejný počet firem jako loni, kategorie Malá firma dokonce zaznamenala 20% nárůst. To je obzvlášť příznivá zpráva, protože dopad krize na tyto podniky byl v řadě případů zásadní.

Kdo letos vyhrál?

Vítězem Exportní ceny DHL HSBC pro rok 2009 v kategorii "Malá společnost" (pro exportéry s maximálním počtem 50 zaměstnanců a obratem do 300 milionů Kč) se stala společnost SVCS Process Innovation, která se zabývá vývojem, výrobou a instalací difúzních pecí pro atmosférické LPCVD procesy výrob v polovodičovém průmyslu.

V kategorii nejlepší "Středně velká společnost" (maximální počet 250 zaměstnanců a obrat do 1,5 miliardy Kč) získala první cenu společnost UniControls, která se orientuje na projekty a dodávky komplexních systémů pro dispečerské řízení, průmyslových řídících systémů pro náročné provozní podmínky, vývoj a výrobu prvků výbavy moderních kolejových vozitel a unikátních elektronických modulů mj. pro civilní a vojenské letectví.

Vítězem v kategorii "Exportér teritoria - Čína" se stala společnost Contipro C, která se zaměřuje na výrobu finálních produktů a substancí pro farmaceutický průmysl.

V kategorii "Exportér regionu" (pro letošek byl vybrán Moravskoslezský kraj) vyhrála společnost AUTEL, inženýrsko dodavatelská společnost zajišťující dodávky nejmodernějších technologií na klíč pro průmyslové celky.

Cenu v kategorii "Nejúspěšnější klient CzechTrade" získala opět společnost SVCS Process Innovation.

Zvláštní ocenění CzechTrade za aplikaci průmyslového designu si odnesla společnost ELTON hodinářská, která se zabývá výrobou, prodejem, servisem a renovací hodinek značky Prim.