Naše republika má z pohledu podnikatelů v Evropě spolu s Rumunskem a Řeckem nejméně přitažlivé daňové systémy. Na opačném pólu žebříčku, který tvoří 22 zemí, je podle studie KPMG Kypr, Irsko a Švýcarsko. Nelze se proto divit, že zájem českých podnikatelů o přesun místa podnikání do zahraničí neustále roste.
Ani od české daňové reformy v žádném případě nelze očekávat zastavení nebo ústup trendu migrace českých podniků do příhodnějších evropských destinací, jako jsou Kypr, Malta, Nizozemsko, Lucembursko, Irsko, ale třeba i Slovensko. Proti daňovým rájům nicméně možná časem zakročí Evropská unie. Minulý týden se ministři financí EU shodli, že zrychlí revizi pravidel pro zdaňování úspor.
Pokud využíváte ve své podnikatelské praxi daňové plánování, má v určitých případech smysl zvážit umístění podniku na Slovensku. Přestože sazba daně z příjmů není právě nejnižší (19 %), celkové nastavení systému a příbuznost slovenských zvyklostí těm českým může být při volbě optimálního místa podnikání výhodou. Slovensko sice není přímo daňovým rájem, ale výší zdanění patří mezi nejvýhodnější evropské státy.

Rovná daň
V současné době se na Slovensku uplatňují následující daně: z příjmů, z přidané hodnoty, z motorových vozidel, daň z nemovitostí a ostatní místní daně a daň spotřební. Sazby daně z příjmů i základní sazba daně z přidané hodnoty jsou nastaveny na 19 %. Snížená sazba ve výši 10 % se v rámci daně z přidané hodnoty uplatňuje na farmaceutické výrobky, knihy, některé hygienické výrobky a zdravotní pomůcky.
Před dvěma lety byla zcela zrušena daň dědická, daň darovací a od roku 2005 i daň z převodu nemovitostí.
Zdaňovacím obdobím je na Slovensku kalendářní rok nebo hospodářský rok. U fyzické osoby, která má příjmy z podnikání, je zdaňovacím obdobím kalendářní rok. U vybraných druhů příjmů se uplatňuje i 19% srážková daň.

Co vše je osvobozeno
Nejzajímavější informací samozřejmě je, které příjmy a položky nejsou předmětem daně z příjmů. Stejně jako u nás nemusíte platit daň z prodeje bytů, pokud v něm trvale žijete dva roky před prodejem, ani z prodeje ostatních nemovitostí po splnění časové lhůty pěti let. Osvobozeny jsou i příjmy z prodeje movitých věcí a sociální dávky a příspěvky. Předmětem daně nejsou ani podíly na zisku vyplacené obchodní společností nebo družstvem ze zisku po zdanění.
Na Slovensku tedy nepodléhají zdanění vyplacené dividendy. Z hlediska právnických osob to je výhodné třeba u holdingových společností nebo u firem , které disponují velkým množstvím obchodních podílů ve společnostech vyplácejících dividendy.
Z hlediska fyzických osob jde o odstranění dvojího zdanění zisků na cestě k vlastníkům společnosti. V Česku jsou dividendy zdaněny 15% srážkovou daní.
Představme si zjednodušenou situaci: Pan Novák se stal slovenským daňovým rezidentem. Patří mu obchodní společnost Alfa, s. r. o., která zase vlastní podíl ve společnosti Beta, s. r. o. Dceřinka Beta dosáhla zisku před zdaněním 100 jednotek, uhradila daň z příjmů právnických osob 19 jednotek. Společnost Alfa jako vlastník společnosti Beta rozhodla o výplatě zisku ve výši 81 jednotek. Takto vyplácený podíl na zisku již společnost Alfa nezdaňuje. Současně Alfa dosáhla zisku 200 jednotek. Rozhodne-li se pan Novák pro výplatu podílu na zisku po zdanění, ani tento příjem již není zatížen daní z příjmů fyzických osob.

Transferové ceny
Finanční úřady u našich východních sousedů také nebudou zkoumat takzvané obvyklé ceny ve vztahu propojených slovenských subjektů, tedy mezi matkou Alfou a dceřinkou Betou. Daňová legislativa brání pouze "vývozu" zisku do zahraničí, nikoli jeho přesouvání v rámci Slovenska.
Toto ustanovení je výhodné opět především pro holdingové společnosti, které své rezidentství přesunuly na slovenské území. Eliminuje totiž administrativní zátěž společností sdružených ve skupině, která vyplývá z nutnosti provádět nákladné analýzy transferových cen, tedy stanovení mezipodnikových cen na úrovni cen dosahovaných mezi ekonomicky nepropojenými osobami.
Oproti tomu v Česku je problematika transferových cen stále častěji využívanou oblastí pro kontroly finančních úřadů, zvláště u podniků sdružených v holdingu. Když finanční úřad shledá nákladové ceny účtované od propojené osoby, třeba od matky, za vyšší, než je obvyklé mezi osobami nezávislými, tedy společnostmi mimo holding, může zvýšit daňový základ kontrolované firmy, doměřit daň a příslušné penále.

Ztráty lze odečíst
Pana Nováka na Slovensku netrápí ani pravidla nízké kapitalizace. Do svých firemních nákladů bez omezení zahrnuje úroky z půjček, čímž snižuje základ daně. Tato možnost opět platí v případě operací mezi dvěma slovenskými rezidenty. Je to významná výhoda v podnikání oproti České republice.
Při přeshraničních operacích existuje již zmíněná možnost aplikace pravidla obvyklých cen. Potom platí, že jsou-li úroky stanoveny jinak, než je obvyklé mezi nepropojenými osobami, mohou být takto sjednané úvěrové smlouvy předmětem zkoumání finančních úřadů. Pokud by obvyklá výše úroků z úvěru činila na Slovensku např. 8 %, ale slovenská firma by čerpala půjčku ze zahraničí s úrokem např. 30 %, může být výše úroku zpochybněna kvůli jeho "neobvyklé" výši a o rozdíl zvýšen daňový základ dlužníka.
Poplatníci na Slovensku mohou od základu daně odečíst daňovou ztrátu. Tuto možnost mají ze zákona maximálně v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, kdy byla daňová ztráta vykázána. V odečítaní daňové ztráty může pokračovat i právní nástupce poplatníka.

Daň z přidané hodnoty
Principy daně z přidané hodnoty (DPH) jsou na Slovensku obdobné jako v ostatních evropských státech. Předmětem daně není prodej podniku nebo jeho části a vklad podniku plátci, dále emise cenných papírů emitentem, postoupení pohledávky a dosažení úroku z bankovního účtu u nebankovního subjektu.
Registrační povinnost k DPH vzniká osobě, která v předcházejících maximálně dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsících dosáhla obratu 1,5 mil. Sk. U služeb reverse-charge, tedy u poskytování či převodu různých služeb přes hranice, například autorských práv, průmyslových práv, reklamních služeb nebo nájmu movité věci bez použití dopravního prostředku, neváže slovenský zákon o DPH přesun místa plnění na skutečnost, zda je příjemce služby registrován k DPH v jiné členské zemi. Stačí, že příjemce služby v jiné zemi podniká.

Ostatní daně
Mezi další daně, které jsou na Slovensku vybírány, patří spotřební daně, daň z motorových vozidel (dříve silniční daň) a místní daně. Daň z nemovitostí se od roku 2004 řadí mezi místní daně a zahrnuje daň z pozemků, staveb a z bytů. Obce tak získaly možnost ovlivňovat výši daně z nemovitostí na svém území, což v praxi může vést ke konkurenci mezi obcemi ve snaze přilákat do regionu podnikatele.

Výhody Slovenska
Daňový systém Slovenské republiky neřadí tento stát přímo mezi daňové ráje, ale rozhodně mezi členské státy EU s jednou z nejnižších daňových sazeb. V porovnání s ostatními evropskými státy přesto nabízí několik zajímavých výhod. Mezi základní výhodu patří skutečnost, že slovenská daňová legislativa je o poznání jednodušší než v okolních státech.
Sazba daně z příjmů ve výši 19 % je konkurenceschopná s ostatními zeměmi střední a východní Evropy a nižší než v západní Evropě. Navíc Slovensko nezdaňuje vyplacené podíly na zisku a dividendy jak právnickým osobám, tak i pro osoby fyzické. Mezi výhody v oblasti daně z příjmů lze zařadit možnost využít úvěrové financování bez nutnosti sledovat kritéria nízké kapitalizace.
Slovensko nezdaňuje dědictví, darování ani převod nemovitostí. Zvláště neexistence této poslední daně je v Evropě výjimečná.
Naopak Česko má oproti Slovensku výhodu například v zavedení osvobození zisků z prodeje majetkových účastí pro právnické osoby. Podnikání v Česku může být zajímavé i pro slovenské obchodníky s uměním. V tuzemsku totiž obchod s uměním podléhá snížené sazbě daně z přidané hodnoty, zatímco na Slovensku je zařazen do sazby základní.

Jan Ingeduld
APOGEO Tax

Slovenská plus
- Daňová legislativa je jednodušší než v okolních státech.
- Nezdaňují se vyplacené podíly na zisku a dividendy jak právnickým osobám, tak i pro osoby fyzické.
- Do svých firemních nákladů lze bez omezení pravidly nízké kapitalizace zahrnout úroky z půjček a snížit si tak základ daně.
- Nezdaňuje se dědictví, darování ani převod nemovitostí.

Nastavení systému a příbuznost slovenských zvyklostí těm českým může být výhodou.

Předmětem daně z příjmů nejsou podíly na zisku vyplácené obchodní společnotí nebo družstvem.

19% sazba
platí pro všechny daně kromě DPH.

Související