Podle ekonometrického modelu vypracovaného odborníky na sportovní ekonomiku by francouzští sportovci měli na olympijských hrách v Paříži, které se uskuteční od 26. července do 11. srpna, získat mezi 43 a 60 medailemi. Co je ale podle deníku Le Monde mnohem těžší odhadnout, je ekonomický přínos tohoto světového sportovního svátku.

Ještě před přidělením pořadatelství her vytvořilo v roce 2016 francouzské Centrum pro sportovní právo a ekonomiku studii možného ekonomického dopadu v případě pařížského vítězství. Odhadovala ho ve velmi širokém rozmezí: od 5,3 miliardy do 10,7 miliardy eur. Čtvrtina až třetina z toho připadala na cestovní ruch. Podle Wladimira Andreffa, emeritního profesora ekonomie na pařížské univerzitě Pantheon‑Sorbonne, bude třeba tato čísla vzhledem k inflační krizi a mezinárodnímu kontextu revidovat.

Namísto vzpruhy zůstanou dluhy

Od roku 1896, kdy se konaly první moderní hry, prošly olympiády výrazným vývojem. Ve druhé polovině dvacátého století se otevřely komercializaci, a jak se postupně rozrostl počet sportů, účastníků a bylo potřeba stále více infrastruktury, prudce vzrostly náklady na pořádání. Tato zátěž, kterou hostitelské země nesou, je od té doby předmětem diskusí. Podle webu Council on Foreign Relations stále více ekonomů tvrdí, že poukazované ekonomické i neekonomické přínosy konání her v daném místě jsou v lepším případě přehnané a v horším případě neexistují. Hostitelské země či města se až příliš zadluží. Takže zatímco náklady prokazatelně rostou, přínos není zdaleka jasný.

Američané Andrew Zimbalist a Victor Matheson, kteří se tématu dlouhodobě věnují, rovnou tvrdí, že rozhodnutí uspořádat olympijské hry je ekonomicky špatné, způsobuje ne­úměrné finanční zatížení země v iluzi, že ji taková událost obohatí o jakousi monumentální globální hodnotu.

Olympijský výbor tvrdí, že když samotné hry negenerují dost peněz, nelze je proto jednoduše označit za ztrátové.

Je tu až příliš mnoho příkladů, mezi nimi jeden nejhorší – když na rok 2004 pořadatelství připadlo Athénám, několikamiliardová investice ještě přidala k už tak vysokému řeckému dluhu, který tehdy činil asi 126 procent HDP. Olympiáda v Riu de Janeiru v roce 2016 znamenala výdaje ve výši 13 miliard dolarů z peněz daňových poplatníků a po ní zůstaly Brazílii a státu Rio dluhy ve výši asi 113 milionů dolarů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 80 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.