"Hlavním cílem naší kampaně je více akcionářské demokracie," říká Thomas Minder, šéf švýcarské kosmetické společnosti Trybol. Několik měsíců sbírá podpisy s cílem dosáhnout změny zákona a zajistit větší transparentnost a odpovědnost v oblasti příjmů manažerů. Nejkontroverznější z jeho dvacet pěti návrhů je návrh, aby akcionáři měli závazný hlas při stanovování platů členů firemního managementu, dozorčí rady a poradní rady. To by dalo švýcarským akcionářům větší slovo, pokud jde o manažerské platy než v kterékoli jiné evropské zemi.

Od roku 2003 vyžaduje nezávazný hlas ve věci podnikového odměňování britské právo. Ve Francii mají akcionáři nezávazný hlas, pokud jde o odměny členů dozorčích rad. Nizozemská a Švédská vláda šly nejdále: zavedly závazný hlas akcionářů, pokud jde o odměňování. Ale to panu Binderovi nestačí. "Chceme, aby akcionáři mohli hlasovat o konkrétních sumách," říká. Debata o platech šéfů se v Evropě liší země od země.

Ve Francii propukne obvykle ve chvíli, když se podle názoru veřejnosti projeví chamtivost manažerů ve skomírajících firmách. Nový francouzský prezident Nikolas Sarkozy se snaží instituci "zlatých padáků" omezit a zavádí nová pravidla o opčních právech na akcie. Bezprostředním důvodem byla výplata ve výši 8,5 milionu eur pro Noela Forgearda, bývalého spoluředitele společnosti EADS (Evropské vzdušné obrany a prostoru), mateřské společnosti Airbusu. Forgeard, který byl odvolán kvůli krizi Airbusu , zapříčiněné zdržením tzv. super-jumba. Byl také vyšetřován francouzskými úředníky za to, že využil akciových opcí těsně předtím, než vyšly problémy Airbusu najevo.

V Německu se zvedla vlna odporu proti zjevné chamtivosti šéfů v roce 2004. V té době probíhal soudní proces pro "porušení důvěry" proti Josefu Ackermannovi, švýcarskému šéfovi Deutsche Bank. Jeho údajný zločin spočíval v tom, že jako člen Mannesmannovy dozorčí rady a výboru pro odměňování, souhlasil s tím, že se Mannesmannovým manažerům vyplatí bonusy ve výši 57 milionů eur - když už byla německá telekomunikační firma převzata. Nedávno se manažeři v Deutsche Telekom a v Siemensu, evropské největší inženýringové firmě, rozhodli sdílet částečně útrapy, které v důsledku restrukturalizačních opatření prožívají dělníci, a vzdali se zvyšování platu nebo jednoho či dvou měsíčních platů.

Švýcarsko zatím nezažilo takovou (velmi nešvýcarskou) veřejnou hádku. Změna přišla díky Minderovi , který navštěvuje valné hromady švýcarských multinacionálních firem a pronáší "pobuřující" projevy s cílem získat podporu pro svou věc. Říká, že švýcarští šéfové jsou nejlépe placeni v Evropě. Pravidla o průhlednosti a otevřenosti ohledně manažerských platů jsou méně přísná než v jiných evropských zemích, i když mnoho podniků s výnosnými akciemi nyní zveřejňuje více informací než vyžadují švýcarské zákony.

Oblíbeným Minderovým terčem je šéf farmaceutické firmy Novartis Daniel Vasella. Minder tvrdí, že Vasella je nejlépe placeným šéfem evropsky evidovaných společností.

Na výroční schůzi akcionářů Novartisu v březnu tohoto roku poukázal Minder na to, že s roční výplatou 144 milionů švýcarských franků má dnes Vasella třicetkrát vyšší příjem, než když byl v roce 1996 jmenován. Novartis však uvádí, že Vasella dostal vloni plat "jen" 21 mil. SF a že Minder přisuzuje příliš velkou váhu hodnotě akciových opcí a zaměstnaneckých akcií. Vassellův plat ve skutečnosti prý nebyl tak velký.

Šéfové jiných velkých evropských firem jsou placeni méně. Například Jurgen Strube z německého chemického gigantu BASF dostává základní plat ve výši 150 000 eur. Wolfgang Mayrhuber, ředitel německých národních aerolinií Lufthansa má základní plat 770 000 eur. Minder chce, aby Vasellův plat klesl na polovinu a jeho zlatý padák, který má cenu pětiletého platu, byl zrušen. Novartis uvádí, že Vasellův případný následník nedostane žádný zlatý padák.

Minder musí do května 2008 shromáždit sto tisíc podpisů, má-li být jeho tažení úspěšné, tzn. aby jeho návrhy mohly být předloženy do obou komor švýcarského parlamentu. Zákonodárci pak mohou předložit doplňovací návrhy nebo umožnit o Minderově návrhu lidové hlasování. Pokud vše půjde podle Minderova plánu, švýcarská tradice přímé demokracie může přinést více demokracie i akcionářům.


Minder's mission. The Economist 23. 6. 2007, s. 72 - 74; výtah

- pap -

Související