Z jurt do bytů. Mongolové se učí bydlet v bytech evropských standardů. Při obchodu pomáhají i vztahy z juda

Když česká developerská společ­nost FINEP začala v červnu 2013 podnikat v Mongolsku, develop­ment bydlení pro střední třídu tady ještě neexistoval a nové byty se sta­věly jen pro ty nejbohatší. FINEP si pro svůj vstup na exotický trh vybral město Erdenet. „Šli jsme tam, kde jsme viděli zárodek mongolské střední třídy,“ říká Pavel Rejchrt, který ve firmě odpovídá za zahraniční trhy.

Development od bodu nula

Vstup na mongolský trh nebyl pro developera snadný. Firma musela začínat v mnoha ohledech doslo­va od nuly a vypořádat se s řadou specifických problémů, na které nebyla z domácího trhu zvyklá. Nízká likvidita místních bank, komplikace s dodávkami materiálu nebo hledání kvalifikovaných dělníků, to byly jen ty nejviditelnější.

Změny se dotkly i vlastních staveb, které se zde musí vyrovnat s velký­mi rozdíly teplot letních a zimních měsíců a to zase vyžaduje specifická stavební řešení. A pochopitelně, klíčovým problémem bylo, jak zajistit dostupnost bytů v zemi, kde se dnes průměrná měsíční mzda pohybuje mezi 12 a 13 tisíci korunami a hypo­teční trh je teprve v plenkách.

„Rodová sounáležitost je v Mon­golsku úplně jiná, než na co jsme zvyklí v Evropě,“ říká Pavel Rejchrt a uvádí příklad, že na byty se tam skládají celé velké rodiny. „Důležitá je také podpora zaměstnavatelů, kteří svým pracovníkům poskytují výhodné a často nevratné půjčky na bydlení. A místní dělníci mají na mongolské poměry nadstandardní příjmy.“

V zemi, která je skoro dvacetkrát větší než Česko, žije jen něco přes tři miliony obyvatel a z nich polovina v hlavním městě Ulánbátaru.

Stotisícový Erdenet leží na samém severu Mongolska a bydlí tady hlavně zaměstnanci jednoho z největších mě­děných dolů na světě. I když byla oblast osídlena po staletí, samotné město vzniklo teprve v roce 1974 jako sovět­sko­mongolský průmyslový projekt.

Najdeme tady i obrovskou českou stopu – asi dvacítka Čechoslováků se podílela na místním geologickém průzkumu a místní na to nezapomínají. Tato zkušenost se značkou Czechoslo­vakia společnosti FINEP velmi pomáhá.

Díky strategické poloze v údolí mezi pohořími je zde také oproti jiným částem Mongolska o něco mírnější klima. Erdenet je navíc se sto tisíci obyvateli jedním z největ­ších měst v zemi. Většina obyvatel tu tradičně bydlela v „chruščovkách“, tedy panelových domech sovětského střihu, tradičních jurtách, či dokon­ce v jednoduchých chatrčích. Nová nabídka jim otevřela dveře ke zcela jinému způsobu bydlení.

Pavel Rejchrt, jeden ze zakladatelů holdingu FINEP, má na starosti zahraniční trhy.

Foto: Finep

Vzdálená i blízká země symbolů

V Mongolsku nestojí podnikatelské úspěchy jen na číslech a smlouvách. Velmi důležité jsou také osobní vztahy a společné zájmy. Pokud si s partnerem osobně nevyhovujete, neznamená to jen chladnější atmo­sféru jednání, ale často i ztracenou obchodní příležitost.

Tady se ukázaly jako klíčové zkušenosti Pavla Rejchrta, někdejšího několikanásobného mistra Česko­slovenska i České republiky v judu. „V Mongolsku je národním sportem orlí zápas nazývaný také kavkazské sambo. Vždy první týden v červenci v něm probíhají celostátní zápasy a život v celé zemi se zastaví. Asi jako v Brazílii v průběhu fotbalového šampionátu.“ Z tohoto podhoubí pak rostou skvělí mongolští judisté, zá­pasníci, boxeři nebo zápasníci sumo. Kontakty a zkušenosti Pavla Rejchrta z let aktivní sportovní kariéry se tak na počátku mongolské mise firmě hodily pro prolomení ledů.

Dnes FINEP pokračuje v této strate­gii partnerstvím s judistou a olympij­ským šampionem Lukášem Krpálkem, který má v zemi nekonečných stepí status sportovní ikony. A motorem projektu přímo na místě je Miroslav Švejda, který posouvá věci na místě kupředu z pozice výrobního ředitele společnosti a zajišťuje dodržování českých stavebních standardů.

Tak může firma nejen udržovat, ale i prohlubovat dobré vztahy s mongol­skými partnery a klienty a tím i pevně ukotvit svou pozici na tamním trhu. „Tuzemské firmy, které si vyhodnotí Mongolsko jako vhodný zahraniční trh, tady mohou stále narazit na lidi, kteří mají k Česku srdečný vztah a často i ovládají češtinu,“ upozorňuje Pavel Rejchrt.

Ten zná velmi dobře i situaci mongolské komunity v Česku, je totiž generálním konzulem Mongolska v České republice. V bývalém Čes­koslovensku studovalo na třicet tisíc Mongolů, dnes jich v Česku pracuje na dvanáct tisíc. Obě země tak mají více společného, než by se na první pohled zdálo.

Příslib do budoucna

FINEP si už dokázal vybudovat na mongolském trhu, především v Er­denetu, velmi silné postavení. Jeho ev­ropské standardy bydlení znamenaly pro místní trh skutečný zlom. Do dneš­ního dne tady firma postavila 13 domů s celkem tisícovkou bytů a plánuje jich vybudovat ještě jednou tolik.

Budují celou českou čtvrť v centru města a její název je ve volném překla­du „Evropská ekologická čtvrť“. Spo­lečnost FINEP investovala do sociální infrastruktury, včetně obchodů, restau­rací a lékařských ordinací, dětských hřišť a sportovišť, což přispělo k rozvoji města. Česká restaurace se stala oprav­dovým českým centrem v Mongolsku, jež navštívili desítky politických, kulturních a obchodních představitelů české a mongolské spolupráce. A jako dotek naší kultury v srdci Mongolska založil developer v Erdenetu také český minipivovar a v blízké budoucnosti chystá otevření­ pekárny.

Jak to ale v podnikání bývá, úspěch přilákal konkurenty a dnes už v zemi ve stejném oboru podnikají další, především asijští developeři. Zejména Číňané, Korejci a Japonci. Zkušenosti české firmy na místním trhu se ale právě teď zhodnocují. Obrovská země skrývá mnoho nerostného bohatství, otevírá se světu a začíná tam proudit kapitál.

Těžební firmy se musí vypořádat se dvěma základními problémy – nedosta­tečnou dopravní infrastrukturou a otáz­kou, jak a kde ubytovat pracovníky, kteří budou v dolech pracovat. Poblíž nově otevíraných ložisek tak vznikají nová města a těžební firmy, které se chystají v Mongolsku podnikat, vidí Erdenet jako úspěšnou případovou studii.

„Začínáme dostávat nabídky na další spolupráci, momentálně například od velké australské těžařské společnosti Rio Tinto, největšího inves­tora na mongolském trhu nerostných surovin,“ uzavírá Pavel Rejchrt.