Většina lidí spoří na penzi i bez reformy

Penzijním fondům se daří. Mají bez mála 3,6 milionu klientů a stále jich mírně přibývá. Každoročně také roste objem příspěvků účastníků. Za loňský rok přibylo 17,6 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 14,8 procenta. Objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění už přesáhl celkem 136 miliard. Průměrný měsíční příspěvek účastníka loni vzrostl na 431 korun.

LIDÉ SPOŘÍ I BEZ REFORMY. Přestože ani jedna z vlád nepřistoupila zatím k zásadní důchodové reformě, je patrné, že lidé se chovají odpovědně a uvědomují si nutnost spořit na stáří. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění již převyšuje 60 procent práceschopných. Rovněž se zvyšuje počet účastníků, kterým přispívá na penzijní připojištění zaměstnavatel. Podle šetření Asociace penzijních fondů je to přes 842 tisíc klientů a příspěvek do penzijního fondu se tak stal druhým nejčastějším zaměstnaneckým benefitem. Kromě toho podporuje penzijní připojištění stát. Za rok 2006 byl penzijním fondům poukázán příspěvek v objemu 4,1 miliardy korun.

Tvorbu výše zisku penzijních fondů ovlivnil loňský vývoj finančních a kapitálových trhů. Penzijní fondy investovaly prostředky svých klientů velmi konzervativně. Nejvíce jich uložily do dluhopisů, a sice 77 procent. Podíl investic do akcií činil 6,8 procenta a na bankovních depozitech ponechaly fondy 6,7 procenta vkladů. Proto také výnosy byly jen mírně nadprůměrné, nicméně přesahovaly u všech fondů úroveň inflace (viz tabulku). Sektor penzijního připojištění dosáhl na konci čtvrtého čtvrtletí roku 2006 zisk ve výši 4,14 miliardy. Bylo to méně než v roce 2005, a sice o 4,57 procenta.

FONDY CHTĚJÍ ZMĚNY. Penzijní fondy se už nějakou dobu snaží změnit podmínky svého působení na českém trhu a požadují dvě zásadní úpravy. Chtějí, aby stát zvýšil příspěvek účastníkům a aby zrušil povinné garance každoročního minimálně nulového výnosu. Fondy totiž nesmějí svým klientům připsat ztrátu.

S ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, respektive jeho náměstkem Tomášem Prouzou, se však na požadovaných změnách nedohodly. Prouza prosazoval, aby byl nejprve oddělen majetek penzijních fondů od majetku účastníků. Opakovaně to doporučovali českému systému penzijního připojištění i experti Světové banky. Dokud k oddělení majetku nedojde, nebude podle expertů hospodaření fondů zcela transparentní. Není totiž možné prokázat, jak vysoké jsou jejich náklady a jak jsou strukturovány.

Obavy vyvolává zejména přebujelý systém provizí za akvizice jednotlivých klientů, kteří byli v minulosti přetahováni dealery z jednoho fondu do druhého jen kvůli proviznímu zisku. Fondy tomu nedovedly čelit a platily. Nyní dostávají provize celé firmy, které jsou ochotny s fondem uzavřít smlouvu a přispívat svým zaměstnancům. Právě provizní závazky mohou být velkým problémem při oddělení majetku v penzijních fondech.

Po nástupu nové vlády vnikla pracovní skupina, v níž jsou zastoupeni představitelé České národní banky, Asociace penzijních fondů a Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí. Jejím úkolem je připravit novelu zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem.

CO PŘINESE NOVELA KLIENTŮM? Pravděpodobně by mělo dojít konečně k již zmíněnému oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku fondů. Jejich hospodaření by mělo být transparentnější a jasně ukazovat provozní a jiné náklady včetně již zmíněných provizí.
Asociace penzijních fondů připravila varianty novely zákona, ve kterých předpokládá, že by náklady na oddělení majetku fondy odečetly od úspor klientů. Takový zásah by však mohl značně poškodit důvěryhodnost penzijního připojištění.

Fondy by také chtěly, aby byly zbaveny povinnosti každoročně připisovat klientům zisk, ale mohly se s nimi dělit i o případnou ztrátu. Tvrdí, že jim to uvolní ruce k dlouhodobějšímu investování a budou moci nabídnout odvážnější investiční plány, což by mohlo zvýšit jejich přitažlivost zejména pro mladší generaci. Zatím není jisté, zda novela uvolní i regulační limity pro investování penzijních fondů, které stanovil stát. Zákonem mají určeno, do čeho a v jakém objemu mohou ukládat prostředky svých klientů, což do značné míry určuje jejich investiční strategii.

Novela by také mohla podpořit dlouhodobý charakter penzijního připojištění, zastavit jednorázové výplaty a povinně zavést čerpání dlouhodobé nebo dokonce doživotní penze, což má pro zajištění finanční stability ve stáří mnohem větší význam. Aby však fondy mohly penze masově vyplácet, musí zákon stanovit pravidla pro jejich výpočet. K tomu je nutné vytvořit úmrtnostní tabulky, nejlépe pro všechny fondy jednotné, které zohlední proces postupného prodlužování věku populace. Jedině tak budou penzijní fondy schopny dostát svým závazkům i po mnoha letech. Nabízí se však i varianta, že penzijní fondy budou spravovat prostředky účastníků pouze v období kumulace a výplatu doživotních penzí budou provádět životní pojišťovny, které s tím mají zkušenosti. Zákon by měl také zvýšit informační povinnost fondů, aby klienti věděli, jakou penzi mohou očekávat.

ZÁRUKOU DOBRÁ POVĚST? Úspory ve fondech nebudou pravděpodobně ani v budoucnu nijak garantovány. Pro klienty bude tedy jedinou zárukou i nadále dobrá pověst fondu.
V České republice působí deset penzijních fondů. Zemský penzijní fond fúzoval loni v červnu s penzijního fondem ČSOB Progres a s fondem Progres se spojil i Hornický penzijní fond. Penzijní fond Winterthur spolu s celou finanční skupinou této značky koupila francouzská pojišťovna AXA. Všechny penzijní fondy jsou dnes členy silných finančních skupin a projevují zájem v České republice dál působit. Očekávají, že vláda nakonec přece jen přistoupí k důchodové reformě s nějakou další formou připojištění na stáří, a na té by se chtěly podílet.

Světlana Rysková