Jaké jsou oblíbené investice Čechů?

Podle průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) přibývá v České republice lidí, kteří přiznávají majetek větší než milion korun. Údajně je to přes polovinu všech domácností. Více než dvoumilionový majetek přiznalo 23 % dotázaných a jen 5 % odhadlo svá aktiva na méně než 100 tisíc korun. Majetek za milion korun však není zase tak velký, pokud se si uvědomíme, že do něj agentura STEM zahrnovala skutečně všechno, co domácnosti vlastní, tedy nemovitosti, cennější movité věci jako například auta nebo vybavení bytu nebo rodinného domu, a k tomu hotovost, úspory a investice. Možná proto se také čeští milionáři nepovažují za příliš dobře finančně zajištěné. Jen pětina z nich si myslí, že je na tom dobře. Z těch, co svůj majetek odhadují na dva miliony, si svou finanční situaci pochvaluje dokonce jen třetina. Možná si Češi stále více uvědomují, že udržet hodnotu majetku není v dnešních dobách příliš snadné. Dosáhnout výnosů, které by spolehlivě porazily inflaci, je stále těžší.

PENÍZE NA ÚČTECH I VE SLAMNÍKU. Češi jsou v investování opatrní. Možná se poučili z podvodů kuponové privatizace či družstevních záložen. Většinu svých úspor stále drží v bankách a doma ve slamnících. Na běžných a termínovaných účtech či vkladních knížkách zahálí přibližně 800 miliard korun. Úroky z bankovních depozit jsou nižší než inflace, a to znamená každoroční znehodnocování úspor.

Výjimkou jsou úspory ve stavebních spořitelnách. I tam ovšem úroky v minulých letech klesly na jedno až dvě procenta. Pouze výjimečně je možné získat u některých tarifů o nějakou desetinu procenta víc. Celkový výnos však zvyšuje štědrý státní příspěvek. U starých smluv uzavřených do roku 2004 je to ještě 4500 korun ročně, u uzavřených podle nových podmínek je to maximálně 3000 ročně. Při optimálním nastavení měsíční úložky se tak dá získat ze stavebního spoření průměrný čistý roční výnos kolem 6,6 %. Stavební spoření je navíc bezpečné, protože vklady jsou ze zákona pojištěny. Není proto divu, že celkový počet smluv o stavebním spoření dosáhl ke konci loňského roku 5,3 milionu a úspory klientů se pohybují kolem 350 miliard korun.

V OBLIBĚ JSOU FONDY. Druhým nejoblíbenějším spořicím produktem v Česku je penzijní připojištění. Na sklonku loňského roku mělo smlouvu téměř 3,6 milionu občanů a celkem si u penzijních fondů uložili 136 miliard korun. I penzijní připojištění je považováno za bezpečné, i když se na ně žádné pojištění nevztahuje, asi proto, že je provozují většinou velké a renomované finanční skupiny.
Výnosy fondů v průměru překonávají o něco málo inflaci. Díky státnímu příspěvku a také příspěvkům zaměstnavatelů je však zhodnocení úspor klientů penzijního připojištění nadprůměrné. Připravuje se novela zákona, která by měla změnit charakter penzijních fondů. Podrobněji se o tom zmiňujeme v článku Penzijní fondy před startem.

V posledních době však stále více Čechů nejen spoří, ale i investuje. Jsou ochotni nést větší riziko, aby dosáhli vyšších zisků. Dynamicky rostou například investice do podílových fondů. Na sklonku loňského roku činil jejich objem 271 miliard korun, což bylo o 17,3 % více než v roce 2005. Největší oblibě se těší v posledních měsících zajištěné fondy. Ale na své si mohou přijít stoupenci prakticky jakéhokoli typu kolektivních investic doma i v zahraniční. Poslední novinkou je například nemovitostní fond České spořitelny pro drobné investory.
Akciím Češi příliš neholdují, a tak je jejich podíl na aktivech domácností minimální. Nicméně možnosti investovat do domácích i zahraničních cenných papírů jsou srovnatelné s vyspělými státy. Češi mají možnost investovat i do méně obvyklých aktiv, jako jsou komodity nebo drahé kameny. K rozmnožení svého bohatství je však využívá jen minimum rodin.

DO NEMOVITOSTÍ I NA DLUH. V posledních dvou letech akceleruje zájem o investice do nemovitostí. Kupují se pozemky, rodinné domy i byty v očekávání dalšího růstu jejich cen. Zatím skutečně v průměru hodnota nemovitostí každoročně stoupá rychleji než inflace a dokonce vyšším tempem, než kolik činí úroky z úvěrů na jejich pořízení. Vydělávají na tom tedy i ti, kteří si pořídí dům, byt nebo stavební parcelu na hypotéku.

Postupně však na nemovitostním trhu dochází k cenové diferenciaci. Vyšším tempem rostou ceny atraktivnějších a kvalitnějších realit (nyní o 10 % až 15 % procent ročně), zatímco byty a domy v malých městech zaznamenávají jen mírné korekce.
Odborníci odhadují, že zhruba pětina bytů se kupuje za účelem následného pronájmu. Tržní nájemné sice v posledních letech stále mírně klesá, i přesto však dosahuje u průměrných nemovitostí k bydlení 8 až 10 % z tržní ceny ročně. U luxusních vil nebo bytů to může být ještě více.

Češi začínají v posledních třech letech více investovat i do uměleckých předmětů, zejména obrazů a plastik, což je ostatně celosvětový trend. Je to patrné například ze zvýšené pozornosti věnované aukcím, nejlepším indikátorům trhu s uměním. Na těch, které uspořádaly v České republice renomované aukční síně, padlo v loňské sezóně několik milionových rekordů. Podle odborníků se zájem začíná postupně přesouvat z uměleckých děl české moderny, který byla hitem minulého desetiletí, na obrazy z 19. století a z 60. let 20. století.

Světlana Rysková