AFAM: na zrušení časového testu stát prodělá

Vyděláte stamiliony, ale přijdete o mnohem vyšší částku. Takový dopad pro státní rozpočet může mít podle Asociace fondů a asset managementu (AFAM) zrušení časového testu při prodeji cenných papírů, které je navrhováno od ledna příštího roku. Na výnosy akcií, fondů či dalších cenných papírů, zakoupených po tomto datu, by se pak již nevztahovala výjimka, podle které byly po šesti měsících od nákupu osvobozeny od daní.

Z propočtů k návrhu daňové novely, kterou ještě musí schválit vláda a parlament, vyplývá, že by v roce 2009 vzrostly díky zrušení časového testu rozpočtové příjmy ČR o půl miliardy korun. Správci fondů ale tvrdí, že to bude na druhé straně stát rozpočet daleko víc.

Předkladatel novely Ministerstvo financí couvá z původních pozic. Podle dostupných informací nyní navrhuje, aby byl zmíněný časový test u cenných papírů prodloužen na tři roky. Po uplynutí této doby by se tedy výnosy z cenných papírů nezdaňovaly.

SPRÁVCŮM FONDŮ ČI INVESTORŮM se samozřejmě nelíbí ani toto prodloužení časového testu - v Německu například činí 12 měsíců. Z analýzy AFAM ale vyplývá, že jde o menší zlo, než ho zcela zrušit.

"Kdyby stát loni zdanil fyzickým osobám prodeje fondů 15 %, získal by 144,31 milionu Kč. Příjmy domácích správců fondů a dalších subjektů, kteří jim poskytují různé služby, ovšem dosáhly 4,8 mld. Kč a 24% daň asi 1,2 mld. Kč. To je asi desetkrát víc," řekl Ekonomu generální manažer AFAM Martin Hanzlík.

Konkrétní dopad zrušení časového testu lze stěží odhadnout. Analýza ale varuje, že se investice do cenných papírů, včetně fondů, kvůli daním značně zpomalí, nebo zastaví. Stát by pak od investorů i správců vybral míň na daních. Ve vzduchu visí i hrozba velkého počtu daňových přiznání často kvůli minimálním výnosům.

Zhoršení podmínek pro investory může vést k tomu, že řada z nich výnosy z cenných papírů nezdaní, nebo budou investovat v zemích s příhodnější daňovou legislativou.

Náměstkyně ministra financí Trezziová sice pokládá dosavadní časový test u investic do cenných papírů vůči jiným zemím za velmi výhodný, Hanzlík s tím ale nesouhlasí. Upozorňuje, že ve většině evropských zemí není nijak výjimečný (otázkou je jeho délka). V těchto státech navíc u podobných investic existuje určité nezdanitelné minimum, nebo je kombinují s časovým testem.

ANALÝZA VARUJE i před negativním vlivem zrušení časového testu na burzu a na financování firem privátním kapitálem. Kapitálové vstupy do soukromých firem se mohou snadno přesunout na firmy sídlící např. v Nizozemsku nebo na Kypru, což by přineslo další daňové ztráty.

Materiál zpracovaný správci fondů logicky hájí jejich zájmy. Jejich upozornění, že by se měla ČR snažit, aby k nám investoři i díky výhodným daním kapitál spíš dováželi, než ho odtud vyváželi, ale stojí přinejmenším za zamyšlení. Stejně jako o podílu fondů na zabezpečení občanů na důchod, navzdory tomu, že tyto investice, na rozdíl od penzijního připojištění, stát nijak nepodporuje. Pokud se v ČR skutečně připravuje rozsáhlejší daňová reforma, nabízí analýza možnost, jak prodiskutovat i závažné problémy, které nejsou na první pohled tak viditelné.

FM