Finanční trhy: Přinese MiFID zlepšení nebo zdražení

Nová směrnice Evropské unie o trzích finančních nástrojů (MiFID) by se mohla nazývat Jekyll a Hyde. Bude potěšitelné, pokud skutečně zvýší transparentnost a přehlednost finančního trhu v Unii, posílí konkurenci a ochranu investorů. Panují ovšem obavy, aby kvůli přílišné regulaci dění na trhu nezkomplikovala. Požadavky kladené na subjekty působící na trhu totiž mohou zdražit jejich služby, což by mohli pocítit jejich klienti. Stěžejní tak bude podoba, v jaké směrnici aplikují v praxi členové EU.

MIFID upravuje hlavně činnost investičních bank, správců portfolií, obchodníků a zprostředkovatelů s cennými papíry, dále firem, zaměřených na financování podniků a dalších subjektů. Velký prostor věnuje přeshraničním transakcím a ochraně investora, důsledněji se zabývá i obchody s deriváty a komoditami. Reaguje přitom na změny, k nimž došlo na finančních trzích od roku 1993. Nahradí totiž směrnici o investičních službách v oblasti cenných papírů vydanou v té době. Velký rozsah požadavků, který klade na subjekty působící na trhu, vyvolává ovšem obavy.

Šéf Asociace fondů a asset managementu (AFAM) Josef Beneš tvrdí, že vznik směrnice iniciovaly velké londýnské investiční banky, jež chtějí oslabit konkurenci. Na rozdíl od konkurentů prý totiž pro ně nepředstavují náklady na aplikaci MiFID problém. "Kdyby měla být směrnice stoprocentně dodržována, výrazně to zpomalí naše aktivity," varuje navíc Beneš.

O dopadech, které přinese aplikace MiFID, se široce diskutuje i v zahraničí. Generální tajemník Evropské asociace fondů a asset managementu (EFAMA) Steffen Matthias například v lednovém dopise vedení Komise evropských regulátorů cenných papírů tvrdí, že se informační povinnost daná touto směrnicí na správce majetku (asset manažery) nevztahuje. Vychází z toho, že ke svým transakcím využívají obchodníky s cennými papíry. Pouze tak zadávají pokyny, které vyřizuje někdo jiný. Pokud má pravdu, bylo něco podobného smyslem zavedení této právní normy?

Matthiasovi vadí i vyšší výdaje na infrastrukturu, například při poskytování duplicitních informací, které mohou zvednout poplatky, jež platí klienti za správu majetku. EFAMA přitom odhadla, že aplikace směrnice bude stát každou společnost kvůli vysokým fixním nákladům nejméně 750 tisíc eur.

V ČR prý kvůli silné konkurenci růst poplatků za finanční služby spojený s MiFID nehrozí. Platí to ale i u malých firem?

Rozpaky vyvolává také fakt, že se nevztahuje na pojišťovny, kolektivní investování a penzijní fondy. Jejich činnost totiž upravují speciální směrnice EU, které vycházejí z poněkud jiných pravidel.

To není vše. Náměstek ministra financí Milan Šimáček, který se aplikací směrnice zabývá, sice upozorňuje, že je prostor k "národním modifikacím" MiFID velmi omezený, směrnice ovšem umožňuje uplatnit řadu výjimek. Její ustanovení o investičních službách se například nevztahují na ty, které jsou poskytovány příležitostně, pro mateřskou finanční skupinu aj. Jak to tedy bude v praxi?

MINISTERSTVO FINANCÍ (MF) nyní zkoumá dopady směrnice na domácí trh a jeho jednotlivé subjekty. "Výsledky mají být známy v dubnu, aby mohly být uvedeny v důvodové zprávě k novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu při jejím předložení do vlády," říká Šimáček.

Také on pokládá za hlavní problém náklady, které budou muset kvůli MiFID regulované firmy vynaložit. Její transpozice v ČR navíc bohužel koliduje s termínem zavedení nových směrnic o kapitálových požadavcích, což náklady subjektů, působících na finančním trhu, ještě zvýší.

První konzultační materiál zveřejnilo MF loni v září. K navrhovanému řešení koncepčních otázek proběhlo několik kol diskusí s profesními sdruženími, regulovanými trhy a dohledem ČNB. Stejně je tomu podle Šimáčka u ostatních klíčových otázek.

Věří přitom, že díky větší konkurenci na trhu přinese MiFID zkvalitnění služeb a v určitém ohledu i větší komfort a míru ochrany investorů.

LISTOPAD, KDY MÁ ZAČÍT v souladu se směrnicemi EU nejpozději platit nový zákon o podnikání na kapitálovém trhu, se ovšem kvapem blíží. Na tuto právní normu má navíc navázat řada vyhlášek regulátora trhu, tedy ČNB. Právě jejich znění ve značné míře rozhodne o tom, co budou muset subjekty působící na českém finančním trhu konkrétně plnit.

V návaznosti na připravovanou novelu zákona jsou již tyto vyhlášky rovněž připravovány. Šéf pražské burzy Petr Koblic se nicméně obává, že Ministerstvo financí v době, kdy je vedl Bohuslav Sobotka, v případě MiFID zaspalo. Podaří se toto zpoždění dohnat?

Před skutečností, že mají práce na MiFID časový skluz, což může ovlivnit kvalitu legislativy, varuje i šéf České asociace obchodníků s cennými papíry (ČAOCP) Martin Kozumplík.

Jak přitom řekl Ekonomu předseda předsednictva Asociace pro kapitálový trh Jan Kabelka, účastníky trhu zajímají hlavně finanční dopady spojené se zavedením nových informačních systémů, přípravou nových smluvních dokumentů, investičních dotazníků a nových prodejních postupů.

Pro nově regulované firmy, například obchodníky s komoditními a měnovými deriváty, bude podle Šimáčka nový režim nákladnější. Regulováno má být například investiční poradenství, které bylo dosud možné provádět na základě živnostenského zákona. Ti, kteří je poskytují, budou muset být investičními zprostředkovateli nebo dokonce obchodníky s cennými papíry a bude na ně dohlížet ČNB.

Zatímco centrální banka chce, aby se investiční zprostředkovatelé změnili na obchodníky s cennými papíry, což by pro ně bylo náročnější, Ministerstvo financí navrhuje využít výjimku, o které hovoří MiFID. Ta by zachovala status quo. Podmínky pro činnost zprostředkovatelů se ovšem v každém případě zpřísní. Vzrostou i nároky na odbornost, což se týká také těch, kteří je zastupují.

"Nový režim vytváří i prostor pro větší flexibilitu regulace. Jak bude využit, závisí hlavně na postoji ČNB," dodává Šimáček.

ÚČASTNÍCI TRHU se ovšem aplikace MiFID obávají. Podle Kozumplíka vzrostou jejich náklady na poskytování služeb, hlavně personální, na informační technologie a vnitřní dohled firem. Přesto by neměl mít MiFID pro některého z členů ČAOCP, sdružující spíše menší české obchodníky s cennými papíry, likvidační charakter.

Kozumplík ovšem poukazuje na právní nejistotu, spojenou s dosud neznámými nároky regulátora. Věří, že po pěti posledních letech, kdy žijí obchodníci s cennými papíry v jedné permanentně právně turbulentní době, bude po implementaci MiFID konečně možné podnikat v legislativně stabilním prostředí. Na druhé straně poukazuje na to, že nová legislativa nemusí být kvůli překotné implementaci zákona o podnikání na kapitálovém trhu kvalitní. "Důležité je, aby měly subjekty působící na trhu k dispozici rozumnou dobu, aby se mohly novým předpisům přizpůsobit. V ideálním případě devět měsíců," dodává Kozumplík.

Kde je ale nyní vzít? Pavel Zubek z tiskového odboru ČNB upozorňuje, že vyhodnocení transponované směrnice bude možné smysluplně připravit až po vyřešení koncepčních otázek v oblasti primární legislativy (zákonů). Banka interně vyhodnotila nároky MiFID na dohled a individuálně hodnotí dopady jednotlivých opatření na finanční trh. Jak, to ale zatím neupřesnil.

NOVÁ VLÁDA připravuje zrušení daně z dividend a kapitálových výnosů. Chce také snížit daně právnických osob ze zisku. Pokud tento krok schválí parlament, může to zvednout zájem o český trh. Důležité proto bude, aby aplikace MiFID tuto příležitost nezmařila.

Podobně jako před zaváděním jiných právních norem v minulosti převládá v ČR vůči MiFID mírná skepse. Výhrady subjektů působících na trhu zavánějí lobbismem. Nemohou ale mít alespoň z části pravdu?

FRANTIŠEK MAŠEK