Směrnice MiFID dá investorům větší jistotu

Dne 1. listopadu 2007 vstoupí v platnost směrnice o trzích finančních nástrojů, známá pod zkratkou MiFID. Je úhelným kamenem Akčního plánu finančních služeb (FSAP), přijatého Evropskou komisí v roce 1999, který má přiblížit Evropskou unii k jednotnému trhu ve finančních službách.

DOTKNE SE I NĚKTERÝCH FIREM. Direktiva se vztahuje na obchodování s cennými papíry, včetně akcií, dluhopisů a derivátů. Proto by ji měli znát i finanční ředitelé podniků, ať už firemní aktiva spravují sami nebo tuto správu zadávají externím odborníkům.

MiFID je pokusem učinit pro finanční služby to, co udělal jednotný trh pro zboží. Charlie McCreevy, eurokomisař pro vnitřní trh a služby, očekává, že tato směrnice transformuje obchodování s cennými papíry v Unii, sníží náklady na něj, zvýší transparentnost a tím pomůže hospodářskému růstu a posílí konkurenceschopnost EU v globální ekonomice.

"MiFID není hrůzostrašnou rostlinou požírající lidi," zavtipkoval irský komisař. Ale směrnice nebude přínosem pro každého. Pro některé středně velké finanční firmy bude obtížné cenově konkurovat velkým investičním bankám, jež budou nabízet obchodování s širokou škálou aktiv. Tato změna však bude ve prospěch klientů.

TŘI PRIORITY. Směrnice, kterou by členské státy EU měly zapracovat do svých zákonů do ledna 2007, chce dosáhnout svých cílů třemi způsoby. Za prvé pravidly ke zvýšení přeshraniční konkurence - rozšířením působnosti "evropského pasu", který umožňuje finančním firmám podnikat v Unii pouze na základě souhlasu regulátora z toho členského státu, kde jsou zapsány v obchodním rejstříku. K tomu je třeba sladit také pravidla o ochraně investorů, aby poskytla jednotný standard v investičním poradenství, vyřizování příkazů a "nejlepším provádění" obchodů.

Za druhé chce MiFID změnit charakter konkurence v obchodování s akciemi. Přestože většina akcií v Evropě je stále obchodována na burzách, sílí zájem o alternativy, jako mimoburzovní obchodování mezi investičními bankami. Směrnice by mohla tento trend urychlit. V některých zemích - zvláště ve Francii, Itálii a Španělsku - nutí platná pravidla k tomu, že všechny obchody s akciemi se uskutečňují prostřednictvím tamních burz. Nová pravidla toto monopolní postavení ukončí. Nelze se proto divit, že burzy, čelící hrozbě ostřejší konkurence, uvažují o fúzích.

Třetím záměrem je větší transparentnost. V budoucnu si investoři budou moci objednat informační služby, jež jim umožní vidět celý trh s určitými akciemi - nejen to, co je nabízeno na místní burze. Cílem je umožnit investorům nalézt nejlepší ceny na trhu. To bude znamenat konkurenci například pro Londýnskou burzu, jež nyní vydělává na prodeji takových informací. Koncem září oznámilo devět investičních bank, včetně Deutsche Bank, ABN Amro, HSBC a Morgan Stanley, plán vytvořit společnou platformu k šíření obchodních tržních údajů.

Charlie McCreevy upozorňuje, že MiFID stanovuje principy a neobsahuje podrobný návod, jak obchodovat. Podle některých kritiků však právě nedostatek přesnosti ve formulacích směrnice způsobuje finančním firmám těžkou hlavu. Direktivu považují za dobrý politický kompromis, který však v praktické rovině může vyvolat některé problémy. Obavy jsou ohledně zapracování unijních pravidel do národních zákonů a možné rozdílné interpretace.

VĚTŠÍ JISTOTA. MiFID zavádí zcela novou kategorizaci zákazníků, která má zajistit každé skupině zákazníků adekvátní míru ochrany, aniž by přitom nad nezbytně nutnou míru zatěžovala obchodníky s cennými papíry. Finanční manažeři podniků v Česku mohou od směrnice očekávat mimo jiné větší právní jistotu při využívání investičních služeb, povinnost obchodníka s cennými papíry poskytovat objektivní, nezastřené a nezavádějící informace - a to s dostatečným časovým předstihem, sdělovat zákazníkovi každou podstatnou změnu a informovat ho o nových rizicích.

Karel Ježek