Dolarové dilema

Drahá ropa je již minulostí? Vývoj na trzích tomu nasvědčuje, pozor ale na předčasné soudy. Cena černého zlata v poslední době klesá. V době uzávěrky Ekonoma se barel ropy prodával za 53 dolarů. Ceně této suroviny příliš nepomohla nahoru ani hrozba dalšího snížení produkce ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), stejně jako nedávný spor o dodávky z Ruska přes Bělorusko do Evropy. Tento vývoj přispívá ke snížení inflačních tlaků ve světě.

Ve stejném směru působí i slábnoucí dolar. A tak se stalo, že ropa typu Brent, jejíž cena podle agentury Bloomberg loni posílila v dolarech o 5,8 %, byla nakonec v eurech ve skutečnosti o 6 % levnější.

Pro evropské firmy je zlevnění ropy a některých dalších vstupů velmi dobrou zprávou, ale všechno má své meze. Evropská ekonomika teď může těžit ze situace, kdy se euro prodává za 1,30-1,35 dolaru, uvedl na Bloombergu ekonom Newyorské univerzity Nouriel Roubini. Kdyby však euro stálo 1,40 dolaru, prodraží to evropský vývoz nad snesitelnou mez a firmy ze starého kontinentu budou mít problém.

Uplynulý rok ukázal, že teoretická rovnice, podle které pokles hodnoty dolaru, za který se s ropou obchoduje, vede ke zvyšování jejích cen nebo ke zdražení některých dalších komodit, už docela neplatí. Slábnoucí americká měna připravuje producenty ropy a jiných komodit o část zisků. Někteří proto zvažují, že podobně jako Spojené arabské emiráty převedou část devizových rezerv z dolarů na eura či jiná aktiva, např. zlato. Pokud by se ale dál snížil zájem o dolar, může to zatřást americkou i světovou ekonomikou. A co pak bude s komoditami?

ČESKÁ REALITA. Pokud jde o ropu, domácí firmy využívají hlavně dovoz z Ruska. "Kotuje se jako uralská. Cena za barel této ropy se liší od typu Brent a je asi o 2,70 dolaru nižší. Tento rozdíl však klesá," řekl Ekonomu Oldřich Koerner ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Koerner soudí, že ceny energií a základních materiálů, tedy kovů, oceli a stavebních materiálů, letos dál porostou. Příčinou je vzestup hlavních ekonomických hráčů a zejména Číny a Indie. Míra růstu, resp. poklesu cen, například koksu, by měla být vzhledem k obdobným podmínkám podobná jako loni.

To se promítá do vstupů podniků. "Odvětví vyrábějící nebo distribuující energii budou na tomto vývoji logicky profitovat, příkladem jsou hospodářské výsledky ČEZ nebo Transgasu. Avšak energeticky náročné výroby a velcí spotřebitelé energií jako např. chemický nebo sklářský průmysl, a také třeba výrobci textilu nebo pekárny, ti všichni to pocítí v růstu nákladů," říká Koerner.

Vzhledem ke konkurenci nebudou moci vyšší náklady plně promítnout do cen a budou proto podle Koernera hledat cesty k úsporám. U některých výrobků už k určitému zdražení došlo, což přispělo k mírné akceleraci inflace v polovině loňského roku. U části potravin se to může - při nečekaně prudkém zdražení ropy - opakovat.

"Obecně neočekáváme, že by vyšší ceny energií a surovin výrazněji ovlivnily růst průmyslové výroby nebo vedly k rychlejšímu růstu cen v průmyslu. Indikátory důvěry v průmyslu naznačují, že by se měla průmyslová výroba dál zvyšovat a ceny průmyslových výrobků se naopak příliš nezmění," dodává Koerner.

POMALEJŠÍ RŮST CEN. V českém průmyslu ceny rostly meziročně dvakrát pomaleji než v 25 zemích EU. Na ceny dovážených surovin a energií příznivě působí sílící koruna. Podobně tomu může být celý rok. Loni hodnota české měny k dolaru vzrostla o 15 % a k euru o 5,5 %. Podle Koernerových slov posilování koruny pozitivně působí i na růst produktivity práce a příznivý vývoj jednotkových nákladů práce v průmyslu.

Ceny výrobků již zahrnují růst cen silové elektřiny, byť zatím ne plně. I zde se tento vliv promítá v odvětvích a oborech se silnou konkurencí jen částečně a se zpožděním, zatímco např. v tarifech nákladní přepravy na železnici je tento dopad bezprostřednější.

O tom, že růst cen vstupů příliš neovlivnil průmysl, vypovídá ostatně meziroční růst cen průmyslových výrobců. Ten v prosinci dosáhl 2,6 % (a ještě na začátku roku činil jen 0,5 %). To jsou však jen průměrná čísla. Tvrdší podmínky dopadají na některé výrobce výrazněji a spolu s konkurencí vyvolávají selekci hlavně v oborech s nižší produktivitou práce, například v textilním průmyslu. Potíže signalizují i některé tradiční sklářské výroby, které vyrábějí z domácích surovin a vyvážejí na dolarové trhy.

"Firmy se běžně zajišťují proti posilování kurzu koruny k euru, které je při vývozu hlavní měnou. Vzhledem k tomu, že tento trend může pokračovat, v poslední době dokonce na několik let. Vývozců na dolarové trhy je menšina," uzavírá Koerner.

"Drtivá většina firem se zajišťuje proti růstu cen," říká k tomu Daniel Krejčí z ČSOB. Týká se to obchodů s energiemi, tedy s ropnými deriváty jako jsou nafta, letecký benzín a také měď a olovo. Menší pozornost věnují měnovému riziku. "Patrně i proto, že řada firem obchoduje v cizích měnách," dodává Krejčí.

KOVY ROSTLY. Vezmeme-li komodity jako celek, jak je vidí nejrůznější indexy, růst jejich cen se loni zastavil. Souhrnný indikátor společnosti Goldman Sachs GSCI posílil o necelého půl procenta, jiné globální komoditní indexy dokonce ztrácely. Příčinou je vysoký podíl energií v bázi těchto indexů.

Zatímco ropa si po řadě výkyvů nahoru a dolů mírně polepšila, ceny zemního plynu po předchozím prudkém růstu ztratily kolem 40 %. Dolů šly i ceny topného oleje a benzínu, z dalších komodit pak hlavně maso. Podle očekávání se dařilo základním a drahým kovům. Ceny niklu se v roce 2006 zvýšily zhruba o 150 %, zinku o 124 %, olova o 58,5 %, mědi o 56,6 % a hliníku o 23,48 %.

Rostoucí obavy z vývoje světové ekonomiky a zmiňované oslabování dolaru zvedají zájem o zlato a stříbro. První z těchto kovů si v roce 2006 polepšil o 23 %, stříbro dokonce o 44,6 %.

Zlato, tvořící jakousi protihodnotu dolaru, vynášelo v pěti ze šesti období, kdy se americké měně nedařilo. Proto nadále zůstává zajímavou investicí. Experti dále věří také hlavně stříbru a obilninám.

NEPRASKÁ DALŠÍ CENOVÁ BUBLINA? Pokles ceny ropy, který nezabrzdilo ani snížení produkce zemí OPEC (a další má přijít v únoru), posiluje spekulace o praskající bublině cen komodit. Nahrává jim možné snížení spotřeby ropy a dalších surovin, související s očekávaným zpomalením ekonomiky USA. Průzkum nových nalezišť, zanedbaný v době nízkých cen, navíc zvolna roste a přispívá ke zvýšení těžby.

Proti těmto pozitivním předpovědím však najdeme i jiné. Ty sázejí na to, že spotřeba v rychle se rozvíjejících zemích v čele s Čínou a Indií zůstane vysoká. Může tak sice dojít ke zpomalení a dočasnému poklesu cen komodit, dlouhodobě však budou růst dál.

Odhady letošního vývoje cen černého zlata se často velmi liší, řada expertů se nicméně přiklání k názoru, že cena barelu ropy se může pohybovat v širokém rozmezí od 50 do 75 nebo i více dolarů. Aktuálně klesla k 53 dolarům za barel. Dobrou zprávou je, že svět zvolna odstraňuje deficit rafinačních kapacit, špatnou, že k tomu dochází pomaleji, než je potřeba.

Pokud loňský rok patřil základním kovům, letos tomu může být naopak. Z mediánu odhadů 11 analytiků oslovených Bloombergem vyplývá, že se letos cena mědi sníží o 15 % a bude dál klesat. Nikl by měl ztratit deset a hliník asi 13 %. Tomu odpovídá i vývoj na londýnské burze kovů LME, kde klesla nedávno cena mědi v případě tříměsíčního termínového kontraktu nejníž od loňského dubna. Dolů šly i ceny hliníku, zinku, olova a cínu. Příčinou je nižší zájem čínských firem, které tyto kovy využívají k výrobě zboží, vyváženého do USA. Vzhledem ke zpomalení americké ekonomiky je po něm menší poptávka. V poslední době se nicméně cena těchto kovů zvýšila.

SÁZKA NA OBILÍ. Sílící nejistota opět nahrává investicím do zlata, stříbra a obdobných aktiv. Z minulosti je zřejmé, že ceny komodit rotují. Ropa možná neřekla poslední slovo, hlavně v případě geopolitických konfliktů, přírodních katastrof či teroristických útoků. Zdá se ale, že aktuálně vyčerpala své možnosti. Sílí spekulace, že ji jako zajímavou investici nahradí obilniny a olejniny. Růst cen kukuřice, který činil 81 %, pšenice, jejíž cena vzrostla o 48 % a rovněž sójových bobů, kávy a kakaa, podle expertů neskončil.

Štěpán Pírko z firmy Colosseum to vysvětluje rostoucí spotřebou obilí v Číně, která se může stát z vývozce dovozcem, a popularitou biopaliv. K nahrazení jen části pohonných hmot biopalivy svět nemá podle Pírka dost zemědělské půdy a dalších kapacit. Než to však zjistí, budou jejich ceny mnohem výše. Tento trend zvedá i ceny cukru, kukuřice, pšenice, řepky, palmového oleje a jiných zemědělských komodit.

Pro investory do komodit jsou však cenové výkyvy příležitostí, jak vydělat. Snad se jim to v případě zlata, obilnin, nebo i dalších komodit - navzdory sílící koruně - skutečně podaří.

FRANTIŠEK MAŠEK