Jak zlepšit externí spolupráci univerzit

Nejvýraznějším pojítkem univerzit s externím prostředím jsou studenti, kteří se podílejí na vysoké míře vzájemné spolupráce až ze 70 procent. Firmy a další organizace jsou zvyklé provádět výběr potenciálních zaměstnanců z řad studentů a absolventů, spolupracovat při tvorbě závěrečných prací a umožňovat studentům praxe a stáže. Zjistila to analýza oblastí a konkrétních forem spolupráce univerzit a firem či organizací v České republice, která byla předmětem sociologického dotazníkového šetření. Provedla ho Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovými organizacemi TARA Professionals, o.p.s. a Business Leaders Forum.

V jakých oblastech organizace spolupracují s vysokými školami názorně dokumentuje graf č. 1.

CO ZNAMENÁ "OUTREACH"

Zpracování analýzy potřeb v oblasti vzájemné spolupráce vysokoškolských institucí a externího prostředí tvoří nedílnou součást mezinárodního projektu "Trénování trenérů - vysokoškolských učitelů v outreach", v kterém jde zejména o otevření se vysokých škol jejich externímu prostředí. Koordinátorem projektu je Univerzita Palackého v Olomouci. Do vzorku bylo zahrnuto šest různě zaměřených univerzit. V rámci mezinárodního partnerství proběhlo šetření kromě České republiky paralelně i ve Slovenské republice, Itálii a Bulharsku.

Koncept "outreach", který pochází především z Velké Británie, neusiluje jen o to, aby se vysokoškolské instituce staly otevřenými externímu prostředí, ale také naopak, aby se firmy a organizace veřejného sektoru naklonily spolupráci s vysokými školami.

Tomu by měla napomoci jednak shoda nabídky a poptávky, kdy outreach aktivity univerzit reflektují potřeby trhu, společnosti a místní komunity, ale také změna uvažování jak na straně akademiků, tak firem a organizací.

V mezinárodním srovnání míry spolupráce univerzit s externím prostředím, které však nezahrnuje země, kde se tato spolupráce už stala běžnou praxí, stojí Česká republika po Itálii na druhém místě. S univerzitami v současnosti podle vyjádření zástupců firem a organizací spolupracuje až 92 procent respondentů.

UNIVERZITY NEUMĚJÍ SVŮJ POTENCIÁL PRODAT

Vedle již zmíněné spolupráce prostřednictvím studentů deklarují univerzity svůj potenciál poskytovat daleko širší škálu služeb, např. z oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, tréninku a profesního rozvoje, analýz, expertiz a odborných konzultací. Tyto služby však univerzity nedovedou "prodat". Pouze na čtvrtině univerzit funguje efektivní outreach pracoviště, které zajišťuje kontakt univerzit a jejich externího prostředí ve všech zmiňovaných oblastech. Tyto univerzity jsou převážně technického charakteru. Nejméně funguje outreach již tradičně na univerzitách zaměřených humanitně. Graf č. 2 uvádí služby, které by české univerzity, alespoň podle názoru jejich managementu, mohly nabídnout externímu prostředí.

Bariérou intenzivnější a širší spolupráce je špatný (sebe)marketing univerzit, které o sobě stále ještě nedávají dostatečně vědět. Neprezentují se jako strategický hráč na trhu, který má potenciál kromě tradiční vzdělávací role plnit i výzkumnou, expertní a konzultační činnost ve vztahu k externím subjektům. Vyjádřeno v procentech - až 80 procent zástupců univerzit označilo oblast výzkumu, vývoje a odborných expertiz za silnou stránku vysokých škol. V realitě však s univerzitou v těchto oblastech spolupracuje pouze 30 procent firem a organizací. Důvodem je zejména to, že jejich zástupci nevědí, že univerzity tyto služby poskytují a neznají cestu, vstupní bránu, přes kterou by mohli s žádostí o spolupráci univerzitu oslovit. Ilustruje to i tento výrok jednoho z respondentů dotazníkového šetření - z velké telekomunikační firmy: "Pro zajištění optimální spolupráce s externím prostředím by bylo zapotřebí na univerzitě vytvořit jedno centralizované pracoviště, které by se této otázce věnovalo."

BARIÉRY JSOU I NA STRANĚ FIREM

Časová vytíženost zástupců firem a organizací je nechává velmi často v roli pasivního příjemce univerzitních outreach služeb. Firmy a organizace (70 procent) nechtějí být více proaktivní, spíše čekají, až s iniciativou ke vzájemné spolupráci přijdou univerzity samotné. Pokud by měly hledat složité způsoby, jak s univerzitou kooperovat, využijí radši služeb ne-univerzitního poskytovatele. Pokud se už rozhodnou univerzitu se "zakázkou" oslovit, potřebují mít jistotu, že univerzitní služba bude vysoké kvality (71,4 procenta). V takovém případě rádi za službu zaplatí stejně jako komerčnímu poskytovateli.

Problémem v českém prostředí, na který výzkum poukázal, je, že spolupráce stojí především na bázi osobních kontaktů a postrádá programovou koncepci. Akademici českých univerzit jsou dostatečně kompetentní pro vykonávání outreach, a to jak odborně, tak organizačně. Výraznější bariérou spolupráce je však nízká motivovanost akademiků vykonávat outreach ne za sebe, ale za univerzitu, čemuž je nakloněna pouze třetina akademiků různě zaměřených univerzit.

Podle výsledků výzkumu vidí akademici v rámci vykonávání outreach služeb prostor pro rozvoj a zlepšení především svých prezentačních dovedností v cizím jazyce, manažerských a marketingových dovedností (50 procent). Tyto kompetence budou akademici získávat v rámci tzv. Outreach tréninkových kurzů, které jsou výstupem v úvodu zmíněného projektu. Kurzy zprostředkují akademikům vedle zmiňovaných kompetencí i dovednost vypracovat si analýzu potřeb externího prostředí v oblasti vzájemné spolupráce.

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ VYŽADUJE I PODPORU MINISTERSTEV

Závěry z výzkumného šetření, a to především v otázce nedostatečné spolupráce univerzit s externím prostředím, potvrdila diskuse mezi zástupci univerzit a zaměstnavatelů regionu Střední Morava a Zlínský kraj, která proběhla v rámci osvětového outreach semináře na Univerzitě Palackého v Olomouci loni v říjnu. Obě strany se shodly na potřebě optimalizace marketingové strategie českých vysokých škol, systematizace informačních toků mezi vzdělávacím sektorem a sférou ziskovou/veřejnou, nalezení společného jazyka, který by pružně a flexibilně reflektoval vzájemné potřeby a požadavky. Klíčovou roli při překonání bariér identifikovaných výzkumným šetřením dle slov zúčastněných mohou sehrát jednotlivé fakulty, které zajistí za podpory top managementu univerzit cílenou a přímou spolupráci s externím prostředím. Predispozicí pro kýženou optimalizaci bude ovšem dostatečná podpora ze strany relevantních ministerstev.

Více informací o výzkumu i samotném projektu naleznete na internetových stránkách www.upol.cz/meeting-point-outreach.

Mgr. Alena Husárová
Profesně poradenské centrum FF UP v Olomouci