Vsadíte na certifikáty?

Kdyby se na pražské burze obchodovalo s investičními certifikáty Cyrrus PX Turbo, mohla by část korunových investorů na jejích výrazných ztrátách ještě vydělat. Jak totiž upozorňuje Martin Svoboda z ZertifikateJournalu, některé z certifikátů umožňují využít i pokles hodnoty podkladového aktiva.

Zatím jde spíš o teorii. Většina domácích investorů totiž poměrně složité instrumenty, jaké představují zmíněné turbo či knock-out certifikáty, prakticky nezná a asi by si je tedy nekoupila. Jde totiž o složitější tzv. pákové produkty, do nichž investor vloží jen část peněz, kterou by měl správně investovat. Když vydělá, jeho zisk se podle předem daných pravidel násobí, v opačném případě ale stejnou měrou roste jeho ztráta. Burza navíc nemá k podobným transakcím licenci.

CERTIFIKÁTY připravené makléřskou firmou Cyrrus nakonec emitovala rakouská Raiffeisenbank na stuttgartské burze Euwax. Jde o dvě dvojice certifikátů PX Turbo long a PX Turbo short a jednodušší indexový certifikát PX Cyrrus. Zatímco PX Turbo Long sázejí na růst akciového indexu PX, certifikáty short počítají s opačným vývojem. Všechny mají dánu tzv. knock-out hranici, po jejímž dosažení se přestanou obchodovat a emitent je odkoupí za dosažený kurz.

To se po prudkém poklesu burzy v případě certifikátu PX Turbo long také stalo. Druhý typ, tedy short, zaměřený na pokles, na tom ovšem silně vydělal. Burza aktuálně opět roste. Je ale otázkou, zda již má to nejhorší za sebou, což nahrává právě short certifikátům.

Cyrrus chce nabídnout podobné instrumenty (včetně certifikátu Cyrrus PX kopírujícího index pražské burzy) také v Praze. Certifikáty chystají i další firmy, například investiční banka Sal. Oppenheim a skupina Erste. Pomohou investorům vydělat i na případném dalším poklesu pražské burzy?

Investiční certifikáty, které jsou populární hlavně v Německu, představují přitom dlužní úpis, vydaný emitentem, většinou bankou, který si může nechat investor v budoucnu proplatit. Od roku 2000 nemají některé (tzv. open end) pevně stanovený termín splatnosti. Obecně jsou považovány za cenné papíry. Pokud tedy český občan vydělá na růstu jejich kurzů a po šesti měsících je prodá, neplatí daň ze zisku.

Certifikáty, které byly vyvinuty pro institucionální investory, zpočátku kopírovaly vybraný akciový index. To velkým hráčům vyhovuje. Často totiž investují právě podle indexů. Díky certifikátům tak již nemusí kupovat akcie, které obsahuje tento index, a draze za to platit.

Růst akciových trhů většiny vyspělých zemí od poloviny 90. let zpopularizoval indexové certifikáty i mezi drobnými investory. Umožňují jim vlastně investovat do více akcií a lépe rozložit riziko, než když si koupí jeden či několik akciových titulů, jejichž cena může silně klesat či kolísat.

CENU INDEXOVÝCH CERTIFIKÁTŮ, které se obchodují na burzách, určuje jejich podkladové aktivum. Tím mohou být kromě akciových indexů i jednotlivé akcie. Výnos indexových certifikátů může vycházet i z vývoje dluhopisových indexů, měn či komodit. Na trhu jsou i tzv. basket certifikáty. Umožňují investovat do akciových košů (baskets) - portfolia cenných papírů, vytvořených emitentem certifikátů.

"Doporučuji kupovat jen produkty od emitentů s nejvyšší bonitou," říká Svoboda. Mezi riziky, které jsou s certifikáty spojeny, hraje totiž stěžejní roli nebezpečí, že společnost nebude schopna splatit certifikát, který vydala. Toto riziko je ale velmi malé. Většina emitentů má totiž vyšší rating než ČR. K výhodám certifikátů patří transparentnost - jsou obchodovány na burzách za známou cenu - a likvidita. Emitent certifikátu se zavazuje, že bude průběžně určovat jeho nákupní a prodejní cenu.

Některé certifikáty mohou být ziskové nejen na rostoucím, ale i stagnujícím či dokonce klesajícím trhu. Vždy je ale třeba pochopit jejich konstrukci. "U některých certifikátů je těžké správně stanovit jejich aktuální cenu. Do jejich struktury jsou totiž zabudovány další finanční instrumenty, jejichž ocenění je pro neprofesionály obtížné," varuje Svoboda.

Objem obchodů s certifikáty (patří mezi tzv. strukturované produkty) přibližuje graf.

V praxi se investor setkává s basket, bonus, discount, airbag, garantovanými i dalšími typy certifikátů. Výnosy některých z nich jsou závislé na termínových obchodech. Představu o rizikovosti a výnosnosti jednotlivých typů certifikátů přináší schéma.

INVESTOR MÁ K DISPOZICI indexové certifikáty na všechny světové akciové indexy. Na stuttgartské burze (viz výše) se v eurech obchoduje i indexový certifikát PX pražské burzy. Podobné instrumenty kopírují vývoj vybraných indexů v poměru 1:1, popřípadě 1:100, což snižuje hodnotu požadované investice. Investorův zisk či ztráta vycházejí z vývoje indexu, na který je certifikát vázán.

Basket certifikáty tvoří koše složené z více cenných papírů. Vybírá je - zpravidla jde o 5 až 20 titulů - emitent. Jsou určené investorům, kteří věří, že se bude určitému oboru či regionu dařit, a bojí se investovat do jednotlivých cenných papírů. Některé z nich se zaměřují na známé investiční strategie, např. vyhledávání podhodnocených titulů podle výše dividendového výnosu, nebo sázejí na firmy s nejvyšším potenciálem růstu.

TZV. GARANTOVANÉ CERTIFIKÁTY vycházejí ze stejného principu jako v ČR daleko známější zajištěné či garantované fondy. Emitent investuje část peněz získaných z prodeje certifikátů do tzv. odúročeného dluhopisu (zerobondu), který mu umožní zaplatit v den splatnosti certifikátu jeho emisní cenu. Za zbytek peněz koupí opce na akcie či jiné instrumenty. Investorovi garantuje, že mu za určenou dobu (často za 5 let) vrátí alespoň investovanou částku. Při příznivém vývoji na trhu se investor v omezené míře podílí na růstu vybraného podkladového aktiva (akcie či indexu).

Někdy není garantováno vrácení celé částky, ale třeba 90-95 % investovaných peněz. Vyšší riziko u této investice pak vyvažuje šance na větší výnos.

Discount certifikáty umožňují vydělat i na stagnujících či mírně klesajících trzích. Jde o investici zpravidla na 3-18 měsíců s předem daným nejvyšším výnosem. Při splatnosti investor získá minimálně hodnotu podkladového aktiva, nebo nejvyšší výnos.

Cena discount certifikátu je při emisi nižší než podkladového aktiva (akcie aj.). Pokud se tedy prodávalo např. za 100 eur a certifikát za 80 eur, získá je investor o 20 % levněji. Tolik pak vydělá, když podkladová akcie stagnuje. Certifikát ale chrání i před poklesem. Do 20% ztráty získá investor při jeho prodeji zpět tolik, kolik za něj zaplatil. Teprve za touto hranicí ztrácí, avšak méně, než kdyby koupil vybranou akcii. Tzv. airbag certifikáty brání případným ztrátám do předem definované ochranné hranice. Investor je tedy částečně zajištěn, například proti až čtvrtinové ztrátě. Pokud podkladové aktivum (index) roste, investor vydělává podle situace na trhu. Při poklesu do 25 % získá zpět svou investici. Při vyšším poklesu trhu je investor v minusu. Ztrácí ale méně, než když investuje do akcií či jiného aktiva, z něhož vychází airbag certifikát.

Nabídka certifikátů se stále rozšiřuje. Některé, například tzv. sprint nebo turbo certifikáty, umožňují využít při omezených přírůstcích tzv. finanční páku. Podobná investice je ale určena zkušeným investorům. Ostatním může přinést nepříjemné překvapení. Snad se brzy dočkáme alespoň těch jednodušších certifikátů i na pražské burze. A kdyby klesala, třeba i těch, které investorům umožní na tomto poklesu vydělat.