Neklidné pojistné trhy

Pro pojistné trhy (v neživotní oblasti) je charakteristické střídání period globálního nárůstu a poklesu sazeb.

Tento proces je vyvolán chováním zajišťoven. Pokud jsou za určité období zjištěny ztráty, následuje pokles nabízené kapacity doprovázený růstem sazeb; v opačném případě se vytváří volná kapacita a sazby klesají.

ZMĚNY POJISTNÉHO TRHU V ČR

Počátkem 90. let, v období začátku transformace vlastnických vztahů v České republice, dozníval nárůst sazeb z druhé poloviny osmdesátých let. Brzy ho však vystřídal výrazný dlouhotrvající pokles, zasahující prakticky do všech tříd obchodu. Přestože upisování rizika vedlo ke ztrátám, byla stále k dispozici dostatečná kapacita a levné zajištění stimulovalo hospodářskou soutěž. Důvody byly jasné: ztráty z pojištění bylo totiž možné kompenzovat výnosy z kapitálových trhů.

To platilo po celou druhou polovinu devadesátých let. Pokles sazeb se stal nástrojem konkurenčního boje. V té době bylo možné si pořídit komplexní pojistný program často i za výrazně nižší pojistné, než bylo nutné vynaložit na základní pojištění majetku na začátku devadesátých let. Příliš měkké tržní prostředí neunesly některé slabší instituce a proto hledaly řešení ve fúzích s úspěšnějšími. Tímto mechanismem probíhala globalizace v pojišťovnictví.

Ale po roce 2000 postihla kapitálové trhy krize. K jejímu prohloubení přispěly finanční skandály některých velkých zahraničních společností, které záměrně zkreslovaly své hospodářské výsledky. Investoři místo očekávaných výnosů utrpěli citelné ztráty. Simultánně působícím negativním momentem byly velké pojištěné škody.

Reakce na tyto události byla bezprostřední: prudký zvrat v cenové politice na pojistných trzích, růst sazeb dosáhl až stovek procent. Postupně bylo zasaženo celé spektrum obchodu v oblasti průmyslových a podnikatelských rizik.

V období narušené stability nebylo možné provádět seriózní odhady nákladů na přiměřenou pojistnou ochranu. Ztratilo význam udělování slev na pojistném za významné investice do oblasti zábrany škod, protože tyto slevy byly o řád menší než zvýšení základní sazby. Klientovi se velice obtížně vysvětlovalo, proč má platit vyšší pojistné, když investoval značné prostředky do zabezpečení a přitom neměl žádnou škodu.

KAPTIVNÍ POJIŠTĚNÍ JAKO ALTERNATIVA

Bylo prokázáno, že bezprostředně po nárůstu sazeb pojistného se vždy zvedá v celosvětovém měřítku vlna zájmu o kaptivní pojištění. Jde o určitý druh financování rizika z vlastních prostředků, kdy hospodářský subjekt zakládá dceřinou společnost v zemi tzv. daňového ráje, kde není žádné, nebo jen symbolické zdanění. Tento moment je klíčový; v případě pojištění není nikdy předem známé budoucí čerpání fondů na krytí škod a je nutné pracovat s rezervami. Dceřiná společnost, která má oddělené hospodaření, inkasuje od mateřské pojistné a zpětně vyplácí pojistné plnění. Čím širší vrstvu rizik lze takto pokrýt, tím úspěšnější je tato metoda.

Nespornou výhodou je, že kaptiv nepodléhá žádným periodickým změnám trhu. Pevně stanovené pojistné se platí v termínech vyhovujících společnosti. Část prostředků se může vrátit zpět ve formě úvěru (platí v případě eventuality Single-Parent, viz další text). Mateřská společnost si může pojistit rizika, která trh buď odmítá, nebo za ně vyžaduje příliš vysoké pojistné; příkladem mohou být oblasti v záplavovém pásmu řek. Pozitivním momentem je pokles nákladů na zhruba 10 % přijatého pojistného, zatímco u komerčních pojistitelů se jedná o 30 až 40 %. Kaptivní pojištění totiž vyžaduje minimální správní aparát. Nižší náklady umožňují rychlejší růst rezerv. Současně zůstávají kaptivní pojišťovně výnosy z investic, do nichž rezervy směřují.

Ovšem i tak vytvoření správně fungující kaptivní společnosti vyžaduje přinejmenším několikaleté období. Nebezpečný by mohl být nepředpokládaný škodný průběh. V úvodním stadiu bývá zpravidla nutné kombinovat kaptiv s klasickým pojištěním. Tam, kde legislativa příslušné země předepisuje pojištění profesionálním pojistitelem, může pomoci fronting, což je v daném případě převzetí rizika komerční pojišťovnou, plně zajištěného kaptivem. Za tuto službu však pojistitel inkasuje provizi.

Specifickým prvkem tohoto procesu je, že se v oblasti pojištění angažují nepojistitelé. Ve vedení kaptivní pojišťovny však musí být profesionálové, dokonale obeznámení se situací. Prvním krokem, vedoucím ke vzniku kaptivu, je příprava studie proveditelnosti, kterou může zpracovat jen erudovaný specialista. Je potřeba mít zvládnutou nejen technickou stránku krytí ztrát, ale i legislativní aspekty. Studie stojí zhruba 30 000 USD, které je nutné zahrnout mezi nákladové položky. Kromě toho je nutné počítat s dalšími náklady na organizaci obchodu, s místními poplatky a s platy manažerů.

Zatím jsme uvažovali kaptiv plně vlastněný hospodářským subjektem. V anglickém originále se označuje jako Single-Parent Captive. Předností tohoto uspořádání je bezesporu stoprocentní kontrola situace. Mohou si ho však dovolit zpravidla velké korporace, nebo ty největší z podniků střední velikosti.

Šanci mají ale i ostatní. Existuje těž kaptivní pojištění, sdílené větším počtem subjektů a to Group Captive a Rent-a-Captive. Group Captive obvykle nabízí krytí rizik pro skupinu podniků podobného profesního zaměření. Členové se dělí o ztráty či zisky a současně též o kontrolu hospodaření. Systém Rent-a-Captive se již začíná podobat komerční pojišťovně. Tvoří ji opět subjekt, působící v daňovém ráji, který pro své klienty připravuje směrnice pro upisování rizika včetně dostupných limitů. Z některých kaptivních subjektů se s postupem času vyvinuly profesionální komerční pojišťovny; příkladem může být významná pojišťovna XL.

Sjednání kaptivního pojištění typu Single-Parent lze uskutečnit zhruba v průběhu 3 měsíců. Zahrnuje:

1. Studii proveditelnosti, ve které se hodnotí data o ztrátách v minulosti, vyhodnocují rizika a provádějí odhady budoucích možných škod. Analyzují se ekonomické kategorie jako výrobní náklady, investice, úvěry a daňové zatížení. Posuzuje se závažnost dopadů jednotlivých krizových událostí na společnost. V závěrečně části se doporučí vhodná země pro provozování kaptivní pojišťovny. Podmínky se přece jen v určitých detailech liší.

2. Soubor služeb jako organizace upisování rizika, řešení pojistných událostí, prevence ztrát, způsob placení pojistného, právní služby a rizikový audit. Tento soubor služeb běžně poskytuje komerční pojistitel.

Poté je možné zažádat o licenci k provozování tohoto obchodu ve vybrané zemi.

SITUACE NA SVĚTOVÉM TRHU

V současnosti je ve světě asi 4000 kaptivních pojišťoven, přitom nejvíce jich je na Bermudách (1136), dále na Kajmanských ostrovech (542) a ve Vermontu (387). Při výběru působiště jsou důležité legislativní aspekty, infrastruktura a zkušenosti. Např. na Bermudách jsou dobré zkušenosti i s dalšími alternativními způsoby přenosu rizika.

Díky dodržování standardů upisování rizika byl ve světovém pojišťovnictví vytvořen zisk a to navzdory skutečnosti, že v roce 2004 dosáhly velké evidované pojištěné škody svého historického maxima vyjádřeného úhrnnou částkou 49,0 mld. USD, odpovídající ekonomické škody činily 123 mld. USD. Velké škody byly způsobeny zejména větrnými smrštěmi v USA a v Japonsku. Dílo zkázy dovršilo těsně před koncem roku tsunami v Indickém oceánu.

Objem celosvětově přijatého pojistného v roce 2004 dosáhl 3.244 mld. USD. To je 8,0 % HDP, vytvořeného všemi státy dohromady. Podíl 57 % připadá na životní, zbývajících 43 % na neživotní složku. Největším světovým trhem se stala poprvé v historii Evropská unie s podílem na světovém trhu 34,4 %, která díky přijetí nových členů převýšila USA (33,8 %) o několik desetin procenta. Na třetím místě je Japonsko s 15,2 %. Na ostatní státy světa zbývá 16,6 %. Klasické pojistné trhy se v současné době opět vracejí k normálu. Sazby se ustalují na přijatelných hodnotách. Makroekonomické podmínky ve světovém hospodářství jsou příznivé a kapitálové trhy dovolují opět slušné zhodnocení investic. Nicméně kaptivní pojištění stále představuje vhodnou alternativu ochrany vůči rizikům.

Ing. Jiří Janata, CSc.
MARSH, s. r. o., Praha