Management rizika a pojištění

Na konferenci pořádané v červnu 2005 společností IIR (Institute for International Research) s názvem "Řízení rizik - praktické zkušenosti" referoval o zkušenostech s rizikovým managementem a přenosem rizika formou pojištění Ing. Jiří Janata, CSc., ze společnosti MARSH, s. r. o., Praha. Se souhlasem autora uvádíme zkrácený výtah z jeho referátu.

Risk management vznikl jako obrana proti nebezpečím, kterým je vystaven podnikatelský subjekt. Jeho úkolem je rozpoznat rizika, vyhodnotit je a navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci či alespoň omezení.

Každá větší prosperující společnost by měla mít svého rizikového specialistu, vybaveného patřičnými pravomocemi a u větších organizací pak ještě týmem spolupracovníků. Jedině tak může existovat záruka, že navržená opatření budou prosazována v praxi. Tento názor zastávají všechny renomované světové firmy.

Podnikání nepřináší jen úspěchy, je potřeba být připraven na řešení obtížných situací. Čím lepší bude příprava, tím snáze lze zdolat i závažné překážky. Důležité je již samotné vnímání rizika. Zaměstnanci by měli vědět, co může zásadním způsobem ohrozit jejich pracovní pozice a zdroj pravidelných příjmů. Je proto důležité objasnit hlavní pojmy a základní zásady, které je třeba v praxi respektovat.

ÚČEL POJIŠTĚNÍ

Pojištění plní z hlediska firmy několik funkcí:

1. V prvé řadě je pojištění optimální možností získání finančních prostředků v případě škody, kryté v rámci pojistné smlouvy. Jeho hlavní úlohou je tedy stabilizace a ochrana základních rozpočtových položek a odstranění nebo alespoň zmírnění stresových situací ve finanční oblasti.

2. Pojištění je podmínkou získání finančních prostředků. Jedním ze základních kritérií, které úvěrový inspektor při hodnocení žádosti o úvěr posuzuje, je právě náležité pojištění. Z rozboru jednoho tisíce společností z různých odvětví plyne, že pojistné se pohybuje v rozmezí 2 až 4 % nákladů, které by bylo nutné vynaložit na získání komerčního úvěru. V případě závažné škody by však žádost o úvěr neměla smysl, žádná banka by nejevila ochotu v takové situaci půjčku poskytnout. Úvěr zpravidla slouží k zabezpečení dalšího růstu objemu obchodu, který zaručí včasné splacení peněz.

3. Pojištění je také důležité pro posílení reputace firmy. Přihlíží se k němu i při sestavování žebříčku nejvíce obdivovaných firem v daném oboru. Význam pojištění nelze opomenout ani pro hodnocení na kapitálových trzích. Ovšem zásadním argumentem je zabezpečení hladkého průběhu realizace nových projektů investiční výstavby.

4. Pojištění bývá také podmínkou pro získání zahraniční zakázky. Erudovaná firma, zabývající se vývojem na špičkové úrovni, se již několikrát bezúspěšně snažila o získání zahraniční zakázky. Na písemný dotaz zadavatele, týkající se pojištění, udávala vyhýbavou odpověď. Nemá totiž sjednáno pojištění profesní odpovědnosti a věci převzaté za účelem provedení objednané práce a nemá ani pojištěn svůj vlastní majetek. Bez těchto náležitostí je přihláška do výběrového řízení vyřazena hned v prvém kole. Máme zde tedy další důvod proč uzavírat pojištění.

5. Podobně jako v předchozím případě je u některých společností přímo vyžadován certifikát o pojištění, týkajícího se některého specifického rizika. Patří to k podmínkám spolupráce ze strany dalších subjektů. Např. výrobce léčiv se odběratel může ptát, jestli má sjednáno pojištění odpovědnosti za výrobek, provozovatele hlídaného parkoviště, má-li pojištěny škody, ke kterým dojde na svěřených vozidlech, popř. jejich krádež. Bylo by možné jmenovat i další případy.

NÁKLADY NA RIZIKO

Tyto náklady lze rozdělit na evidentní a skryté. Do první skupiny patří především pojistné a náklady na realizaci preventivních opatření, např. na instalaci automatické požární signalizace nebo samouzavíracího mechanismu zabezpečujícího požární dveře. Je nutné zahrnout též náklady na provoz a údržbu těchto zařízení. Započítávají se i veškeré administrativní výlohy spojené s pojištěním nebo rizikovým managementem.

Pro výši evidentních nákladů se v literatuře uvádějí následující orientační hodnoty získané na základě rozborů ve formě promile z příjmů. Pro společnost střední velikosti, podnikající ve stavebnictví, by evidentní náklady měly být asi 27 promile, v energetice kolem 16, v hornictví 14, pro obchodní činnost stačí 7 a ve finančnictví 2 promile z příjmů. Takto vyjádřené hodnoty klesají s růstem objemu společnosti. Existují také rozdíly mezi jednotlivými státy. Např. pro společnosti v USA bylo rozborem zjištěno, že vykazují vyšší evidentní náklady na riziko než odpovídající podniky v sousední Kanadě, a to zejména pro široké uplatnění sprinklerových zařízení.

Pokud by někdo chtěl ušetřit na evidentních nákladech, povede tato snaha k ještě vyšším skrytým nákladům, které se projeví až v případě závažné škody. Sem patří všechny ztráty převzaté na vlastní vrub společnosti, poškození nebo zničení materiálu a výrobků, budov, zařízení, nástrojů a výpadek produkce. Je nutné započítat i náklady na odstraňování trosek po havárii a na nouzové zásobování. V některých případech mohou být požadovány vysoké náklady za poskytování právní ochrany a za vypracování odborných posudků. Nelze vyloučit ani udělení peněžitých pokut. Těžko nahraditelná je však ztráta dobrého jména firmy a opuštění pozice na trhu, i když existují způsoby, vedoucí ke zmírnění těchto dopadů. Každá škoda je doprovázena nároky na intenzivní práci přes čas u dělnických profesí. Vedení firmy, které by mělo řešit otázky dalšího rozvoje, se musí věnovat vyšetřování události a hledání východiska z krizové situace a to představuje také citelnou ztrátu. Skryté náklady zpravidla bývají nejméně o řád vyšší než evidentní.

RIZIKOVÁ INSPEKCE

Posouzení rizika pro účely pojištění je svěřeno rizikovému specialistovi. Ten je postaven před nelehký úkol identifikovat základní zdroje rizik v poměrně krátkém čase buď jediného dne u menšího provozu, nebo dvou až tří dnů u největších jednotek. Zdrojem informací jsou výkresy, provozní manuály a další písemné podklady, interview s vedoucími pracovníky, vlastní zjištění na místě při fyzické prohlídce. Důležitým prostředkem jsou přitom závěry podrobných analýz prováděných specialisty. Není dobré, pokud vedení podniku nevěnuje této věci náležitou pozornost, nebo když výsledky studií nejsou uplatňovány v praxi.

Inspektor zpracuje výsledky do formy rizikové zprávy, kterou dostává upisovatel rizika (pracovník pojišťovny oprávněný přijmout daný obchod), makléř (nezávislý zprostředkovatel, jehož úkolem je najít co nejširší rozsah krytí při minimální ceně), klient.

V této souvislosti jsou důležité pojistné události za posledních 5 let. To mohou být závažné materiální škody nebo často opakované malé materiální škody, škody způsobené přerušením výroby, škody týkající se odpovědnosti za škody na majetku a zdraví třetích subjektů, škody týkající se odpovědnosti za výrobek.

RIZIKO S VYSOKÝM STUPNĚM OCHRANY (HPR)

Účelem auditu HPR (Highly Protected Risk) je dosažení maximální ochrany výrobních činností, logistiky, administrativy, výpočetní techniky, obchodní činnosti, aby se riziko ztráty snížilo na minimum. K tomu se využívá všech dostupných technických prostředků. Pokud se společnosti v USA podaří dosáhnout statutu HPR, pojistitelé poskytují výraznou slevu na pojistném. U nás se s tímto způsobem dokonalého zabezpečení proti všem běžným rizikům setkáváme výhradně v případě mezinárodních společností, které režim HPR praktikují ve všech svých pobočkách po celém světě. Pojistné krytí bývá zpravidla sjednáno prostřednictvím mezinárodního programu.

RIZIKOVÝ PROFIL SPOLEČNOSTI

Tato metoda znamená detailní sondu do činnosti hospodářského subjektu. Cílem je objevit základní podmínky jejího spolehlivého chodu a komplexně identifikovat nebezpečí, která jej mohou narušit. Předmětem zájmu jsou i obchodní a finanční rizika. Základem je detailní inspekce lokality (nebo lokalit), pro niž je potřeba danou úlohu řešit.

Postup práce spočívá v sérii interview od členů nejvyššího managementu po střední úroveň. Předem se stanoví otázky, které budou diskutovány. Týkají se:

movitého a nemovitého majetku, ostrahy, protipožární ochrany;

analýzy výroby, zabezpečení médii a energiemi;

prodeje, nákupu surovin a dodávek polotovarů;

vnitropodnikové a vnější dopravy;

informačních technologií;

odpovědnosti za výrobek;

personálních a právních otázek, finančních operací;

možného ohrožení okolí a rizik z okolních lokalit.

Závěry z rozhovorů se předloží kontaktovaným osobám k autorizaci. Všechna interview se pak ještě jednou zopakují.

Určí se riziková tolerance definovaná jako maximální ztráta, kterou je společnost schopna ještě unést, aniž by byl ohrožen rozpočet. V tomto ohledu je nutná úzká spolupráce s finančními odborníky analyzovaného podniku.

Zjištěná rizika se roztřídí do kategorií a sestaví do tvaru matice. U jednotlivých položek se určuje jejich

závažnost, na základě porovnání finančních dopadů s rizikovou tolerancí;

pravděpodobnost, s jakou může dojít k jejich materializaci;

potenciál zábrany či úplné eliminace rizika;

stanovení priority, v jakém pořadí má být záležitost řešena.

Výsledky se prezentují ve formě jediné přehledné tabulky s barevným vyjádřením jednotlivých prvků výsledné matice charakterizující rizikový profil. Katastrofické riziko v prvním sloupci, převyšující rizikovou toleranci, je vyznačeno fialovou barvou; zelená označuje nízkou míru (do 25 % rizikové tolerance), žlutá střední (do 50 %), červená od 50 % až do velikosti rizikové tolerance. Mezi nejzávažnější rizika patří taková, která současně mají katastrofický dopad na společnost, vyšší pravděpodobnost výskytu a nízký potenciál zábrany. V posledním sloupci matice je odkaz na konkrétní akci pro snížení rizika, uvedenou v doprovodné zprávě. Z pochopitelných důvodů je potřeba nejdříve řešit nejzávažnější rizika. Zpráva ještě shrnuje zpracování autorizovaných odpovědí na položené otázky. Rizikový profil je pak základem činnosti oddělení rizikového managementu společnosti.

PLÁN NA ZNOVUOBNOVENÍ PROVOZU

V České republice nebývá problematice přerušení provozu věnována taková pozornost, jakou by si zasluhovala. Naopak v zahraničí je co nejrychlejší obnovení provozu po závažné havárii prvořadým úkolem vedení podniku. Určení všech okolností, které mají vliv na činnost hospodářského subjektu v obtížných podmínkách, je cílem práce týmu specialistů. Zatímco havarijní plány jsou zpravidla k dispozici, procedury vedoucí ke znovuobnovení provozu většinou chybí. Závažný výpadek výroby nemusí být vždy spojen s velkou majetkovou ztrátou; někdy stačí poškození klíčového uzlového bodu ve schématu procesu.

Během teroristického útoku na WTC v New Yorku dne 11. září 2001 bylo zničeno centrální datové středisko se všemi hlavními servery pro všechny zaměstnance skupiny MMC. O život přišlo našich 295 kolegů, převážně členů skupiny Guy Carpenter, zabývajících se zajištěním rizika. Pracovali v 93. až 100. patře severní věže, která byla zasažena jako první a naděje na záchranu byla mizivá. Během 3 dnů však bylo spojení obnoveno a po jednom týdnu už společnost plnila všechny své úkoly včetně pomoci dalším obětem teroristů. Podařilo se zrekonstruovat ztracená data a všichni ti, jejichž kanceláře byly zničeny a přežili to, zahájili činnost v náhradních prostorách na Manhattanu. Bylo to možné jedině v případě existence a pravidelně testovaných plánů na znovuobnovení provozu.

Ze studie přerušení provozu plynou postupy, které se začnou realizovat ihned po zvládnutí havarijní situace, která se řeší podle havarijního plánu. Podobně jako v případě vyšetřování rizikového profilu je i studie přerušení provozu založena na sérii interview s vedoucími pracovníky a na fyzické inspekci provozních jednotek. Postupuje se podle předem připravených dotazníků. Významná role připadá analýze dosavadního škodného průběhu. Výsledkem jsou scénáře havárií, postupy nápravy a doporučení preventivního charakteru.

NEPODCEŇUJTE PREVENCI!

Klíčem k úspěchu v managementu rizika je důraz na systematickou prevenci. Z tohoto pohledu je důležitý už design závodu. Rozhodující mohou být například vzdálenosti mezi jednotkami, v nichž probíhají chemické reakce s významným tepelným efektem. Význam mají automatické procedury a automatické způsoby řízení výrobních procesů umožňující zastavit průběh procesu při vzniku kritické situace. Důležité jsou i metody údržby, ochrana proti korozi, školení personálu, použití sprinklerů (automatických hasicích zařízení), zásobování požární vodou a další opatření. Podle přístupu k prevenci se pozná úroveň managementu rizika.

Z referátu Ing. J. Janaty vybral a sestavil Ing. Pavel Náhlovský