Kolektivní investování posiluje

Jsou to právě investice do podílových fondů, a v posledních dvou letech také penzijní připojištění, které posilují svoji pozici ve struktuře úspor českých domácností. Podle koncových dat roku 2004 a prvního pololetí 2005 je zřejmé, že meziroční procentní přírůstky peněz uložených v těchto formách úspor a investic byly ve srovnání s ostatními druhy spoření českých domácností nejvyšší. Avšak vyjádřeno v absolutních částkách, dávají lidé stále největší přednost hromadění peněz na netermínovaných vkladech - na jejich běžných a žirových účtech u bank ležela koncem června téměř čtvrtina (22,9 %) z 1,46 bilionu korun celkových úspor českých domácností. Ve stavebním spoření jako typickém vkladovém produktu mělo obyvatelstvo k uvedenému datu uloženo přes pětinu (20,8 %) objemu svých celkových úspor. Nadále pokračoval odliv peněz z termínovaných vkladů u bank. K překvapivému poklesu došlo u životního pojištění. Zejména objemy peněz přesunutých na netermínované vklady, které letos v březnu poprvé přesáhly objemy úložek na termínovaných vkladech u komerčních bank, mohou být rezervoárem pro nové investice do podílových fondů, protože úrokové míry těchto vkladů na viděnou jsou téměř nulové. I relativně velmi střídmé výnosy fondů peněžního trhu jsou ve srovnání s běžnými a žirovými účty pro střadatele daleko lepší a likvidita peněz je přitom téměř srovnatelná. Koncem prvního pololetí letošního roku měli lidé uloženo u bank, stavebních spořitelen, penzijních fondů, v podobě životních pojistek či investic ve fondech nebo přímo v cenných papírech včetně odhadovaného objemu peněz držených doma zhruba 1459,6 mld. korun.

Proti stejnému období roku 2004 vzrostly tyto úspory o 7,6 %. Vývoj v období 2002 až 2004 přitom ukazoval na neustálé zrychlování meziročního tempa růstu objemu úspor v sektoru domácnosti - obyvatelstvo. Jestliže v roce 2002 stouply úspory proti roku 2001 o 6,2 %, v roce 2004 se jejich úhrn zvýšil meziročně již o 8,2 %. Avšak podle propočtů ke konci června 2005 tempo úhrnných úspor meziročně poněkud zvolnilo (na zmíněných 7,6 %), což způsobil především pokles přílivu peněz na životní pojištění. Nebýt tohoto propadu, tempo růstu úhrnných úspor v ČR by se i v tomto období dále zvýšilo. Ve srovnání s celkovou dynamikou úspor (+7,6 %) stoupla hodnota majetku v podílových fondech téměř trojnásobně, když koncem června 2005 byla proti stejnému období minulého roku vyšší o 20,5 %. Je však třeba přiznat, že k takovémuto skokovému vývoji došlo po přírůstcích, které v předchozích dvou letech nepřesahovaly výrazně dynamiku celkových úspor. Podle údajů z poloviny roku 2004 i stavů z konce prosince se totiž hodnota majetku v podílových fondech zvýšila o 8,7 %, respektive 9,4 %, když celkové úspory českých domácností k uvedeným datům stoupaly meziročně o 7,8 %, respektive o 8,2 %. Zrychlená dynamika hromadění objemu peněz v tuzemských, ale zejména zahraničních podílových fondech ukazuje na lepší časy kolektivního investování v ČR.

Po špatných zkušenostech s investičními fondy z poloviny devadesátých let minulého století a ztrátách drobných investorů škodila sektoru fondů dlouhou dobu špatná image. Od roku 1998 došlo k výraznému růstu majetku v podílových fondech při současném poklesu v sektoru investičních fondů, zakládaných v průběhu první a druhé vlny kuponové privatizace. Otevírání fondů vedlo na jedné straně k odkupům ze strany investorů, což majetek fondů snižovalo, na druhé straně však vstupovali do těchto subjektů noví podílníci a nákup podílových listů spolu s rostoucí hodnotou investovaného majetku fondů zvyšoval majetkové objemy.