UVOLNĚNÍ Z PRÁCE. Nemůže-li zaměstnanec konat práci z osobních důvodů, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno. V praxi však relativně často dochází k dohadům o tom, kdy má a kdy nemá zaměstnanec nárok na uvolnění ze zaměstnání, když si potřebuje vyřídit soukromou záležitost. Přitom odpovědi na otázky nalezneme v příloze nařízení vlády č. 108/1994 Sb. Ta stanoví důležité osobní překážky v práci, při nichž se poskytuje pracovní volno. (V kolektivních smlouvách nebo ve vnitřních předpisech přitom lze zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený vládním nařízením, nebo rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy; náhrada mzdy nesmí přitom překročit výši průměrného výdělku. Pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, lze takto stanovit pouze nároky na pracovní volno bez náhrady mzdy.) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno v následujících případech, za dále uvedených podmínek a v uvedeném rozsahu:
K vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Pracovní volno se poskytne i tehdy, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil. Náhrada mzdy však přísluší nejvýše za dobu, které by bylo třeba k vyšetření nebo ošetření v nejbližším smluvním zdravotnickém zařízení.
K narození dítěte manželce (družce) zaměstnance se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.
K doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytuje pracovní volno jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Má-li zaměstnanec nárok na podporu při ošetřování člena rodiny z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy. K doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy se poskytuje pracovní volno jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce.
Při úmrtí rodinného příslušníka se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy na 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob; na 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob; na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Na vlastní svatbu se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy na 2 dny, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na 1 den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy při svatbě rodiče.
Na přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení, se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den při stěhování v téže obci a při stěhování do jiné obce nejvýše na 2 dny; jde-li o stěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy.
Při nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.
Při znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, kterého používá zaměstnanec těžce postižený na zdraví, se poskytne tomuto zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den.
K vyhledání nového místa před skončením pracovního poměru se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy při skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodů uvedených v paragrafu 46 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku práce. Pracovní volno lze se souhlasem zaměstnavatele slučovat.
Na pohřeb spoluzaměstnance se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance. Tyto zaměstnance určí zaměstnavatel v dohodě s příslušným odborovým orgánem.
NĚCO NAVÍC? Zaměstnavatel může poskytnout v odůvodněných případech další pracovní volno, popřípadě poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu. V těchto případech se (zásadně) neposkytuje náhrada mzdy. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.
Richard W. FETTER, právník
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



