Intrastat představuje systém statistického vykazování údajů o obchodu se zbožím mezi členskými státy Evropské unie. Česká republika se do tohoto systému zapojila od okamžiku vstupu do EU, tedy od května 2004. Navzdory poměrně krátké historii zaznamenala tato vykazovací povinnost již tři verze právní úpravy - první byla účinná od května 2004, druhá od ledna 2005 a třetí vstoupila v platnost před nedávnem, od července 2005. Právě tato novela legislativy přinesla poměrně významné změny ve vykazování pro Intrastat. Na nejdůležitější z nich upozorňujeme v tomto příspěvku.

Zdrojem uvedených změn vykazovací povinnosti bylo vydání nové vyhlášky (č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství), která vstoupila v platnost 1. července 2005. V praxi to znamená, že novelizovaná pravidla se poprvé uplatní při přípravě statistických hlášení za měsíc červenec, to znamená v srpnu tohoto roku.

ZMĚNY ROZSAHU VYKAZOVANÝCH ÚDAJŮ. Hlášení pro Intrastat bylo doposud možno podávat ve dvou podobách - zjednodušené nebo úplné - v závislosti na obratu obchodu s ostatními členskými státy EU. Nová právní úprava přináší unifikaci vykazovaných údajů pro všechny zpravodajské jednotky tím, že zavádí pouze jednu formu výkazu bez ohledu na dosažený obrat. Současně se sjednocením výkazů však přehodnocuje vykazované údaje. Přehled údajů vykazovaných podle nových pravidel poskytuje tabulka 1.

V prvé řadě byla z výkazů o přijatém i odeslaném zboží vypuštěna tzv. statistická hodnota, což jistě přinese významnou úlevu pro většinu společností. Dále byl z výkazu o přijatém zboží vyjmut údaj o kraji určení v ČR. Pro zpravodajské jednotky, které dosud podávaly pouze zjednodušené výkazy, naopak přibudou dva sledované údaje - druh dopravy přes českou hranici a dodací podmínky podle Incoterms, které byly dosud povinné jen v rámci úplných verzí výkazů.

Z hlediska obsahu jednotlivých údajů dochází zejména ke změně ve vykazování země původu zboží přijatého z jiných členských států EU. Pokud zboží pochází z kterékoli členské země EU, to znamená bylo vyrobeno, vytěženo, vypěstováno, uloveno apod. na území Unie, nebude již třeba rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi a pro označení původu bude možné použít kód "EU". Kódy konkrétních zemí původu tak budou nadále vykazovány zejména v případech, kdy zboží pochází ze třetích zemí (například z USA, Japonska, Švýcarska atd.). V této souvislosti stojí za zmínku i dílčí změny v číselnících krajů a zemí.

LHŮTY PRO PODÁNÍ A ARCHIVACI HLÁŠENÍ. Nová vyhláška přináší rovněž změny ve lhůtách pro podávání měsíčních výkazů. Doposud platný termín, jenž vyžadoval podání hlášení do dvanáctého pracovního dne následujícího měsíce, zůstává nadále v platnosti pouze pro elektronické odesílání výkazů. Hlášení podávaná celním úřadům písemně na tiskopisech bude nutno podávat tak, aby byly příslušnému celnímu úřadu doručeny nejpozději desátý pracovní den měsíce následujícího po sledovaném období. Zejména při zasílání hlášení poštou je třeba pamatovat na to, že rozhodující není den odeslání výkazu, ale den jeho doručení celnímu úřadu.

Uvedené zpřísnění lhůty pro podávání hlášení se nicméně dotkne velmi malého procenta zpravodajských jednotek, neboť naprostá většina hlášení pro Intrastat je vytvářena a odesílána elektronicky. Je třeba podotknout, že podpora elektronického sběru statistických dat je zcela pochopitelná a je vyvážena vstřícným postojem kompetentních orgánů, které poskytují všem zájemcům zdarma software nezbytný pro přenos dat pro Intrastat (program IDES je k dispozici na webových stránkách celní správy www.cs.mfcr.cz).

Vyhláška dále zavádí dvouletou lhůtu povinné archivace podaných hlášení pro Intrastat a podkladů, na základě kterých byla tato hlášení zpracována. Vzhledem k tomu, že většinu podkladů tvoří účetní doklady, jejichž zákonná archivační lhůta je podstatně delší, neměla by tato povinnost činit žádné zvláštní problémy. Je třeba pouze upozornit na skutečnost, že stanovením lhůty pro povinné uchování dokladů je nepřímo určena i lhůta pro provádění následných kontrol. Kontrolní pravomoci, včetně možnosti udělovat sankce za zjištěné nedostatky až do výše 1 milionu Kč, mají v této oblasti celní orgány ČR.

NÁSLEDNÉ OPRAVY HLÁŠENÍ. Významné změny zaznamenala v neposlední řadě i pravidla pro provádění oprav hlášení pro Intrastat, která již byla podána celnímu úřadu. Podobně jako dosud jsou stanoveny určité tolerance, s tím, že povinnost následně opravit hlášení vznikne teprve poté, kdy zjištěná chyba nebo změna oproti původně vykázanému údaji překročí stanovený limit. Tyto limity tolerance doznávají určitých změn, jak ukazuje tabulka 2.

Zatímco limity tolerance týkající se množstevních a hodnotových údajů byly ve srovnání s dosavadním stavem pouze částečně upraveny, novinkou je zavedení dalšího limitu, který zmírňuje povinnost následně opravovat chyby či nepřesnosti v ostatních údajích (například v dodacích podmínkách, zemi původu nebo odeslání, druhu dopravy apod.). V případě dodatečného zjištění nesprávnosti některého z těchto údajů jej bude nutno opravit pouze tehdy, přesáhne-li hodnota daného zboží 500 Kč. Skutečností však je, že tento limit není ve srovnání s tolerancí aplikovanou na hodnotové a množstevní údaje příliš velkorysý, v praxi proto zřejmě nebude představovat významné zjednodušení.

U oprav hlášení pro Intrastat došlo také k upřesnění termínů. Oproti dřívější poněkud vágní úpravě, která požadovala "bezodkladné" provedení oprav, stanoví nová vyhláška lhůtu 30 dnů ode dne zjištění chyby nebo změny v původně vykázaných údajích (například ode dne zaúčtování dobropisu měnícího cenu přijatého zboží apod.). Konečným termínem pro podání opravného hlášení ke kterémukoli měsíci kalendářního roku je 30. červen následujícího roku; po tomto datu již není možno opravit výkazy pro Intrastat vztahující se k loňskému roku.

TRANSAKCE S NEPLÁTCI DPH. Pokud jde o vymezení osoby, která je nebo se může stát zpravodajskou jednotkou pro Intrastat, platí i nadále základní pravidlo, že se musí jednat o osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty. Jinými slovy, osobě, která není v České republice registrována k DPH, nemůže v ČR vzniknout povinnost Intrastatu.

Kromě této podmínky platilo dosud též pravidlo, že předmětem Intrastatu jsou pouze transakce realizované mezi dvěma plátci DPH - na straně odeslání i přijetí zboží tak musely být osoby registrovány k DPH v některé členské zemi EU. Od července se však vykazovací povinnost pro Intrastat rozšíří o transakce mezi plátcem DPH na straně jedné a osobou neregistrovanou k DPH na straně druhé. Čeští plátci DPH tak budou mít nově povinnost vykazovat údaje o zboží přijatém od neplátce z jiné členské země, jakož i o zboží odeslaném neplátci do jiné členské země EU. V praxi se tato změna dotýká především oblasti zasilatelského obchodu, při kterém je zboží z ČR zasíláno fyzickým osobám (neplátcům DPH) do jiného členského státu EU. Pro upřesnění podotýkáme, že uvedené transakce budou vykazovány pouze na straně plátce DPH; osobám neregistrovaným k DPH nevzniká z tohoto titulu žádná zpravodajská povinnost.

DALŠÍ DÍLČÍ ÚPRAVY. Kromě výše popsaných změn přináší nová vyhláška řadu dalších dílčích úprav povinnosti Intrastat. Za zmínku stojí například přesnější definice osvobození od vykazování u reklamních a propagačních předmětů, určení kraje původu odesílaného zboží, upřesnění významu jednotlivých kódů povahy transakce, zavedení nových a změny stávajících režimů zvláštních pohybů zboží atd. Pro některé společnosti bude nová legislativní úprava Intrastat znamenat zjednodušení povinností, pro jiné naopak rozšíření rozsahu vykazovaných údajů. Celkově lze ale bezpochyby konstatovat, že sjednocení a zjednodušení výkazů je vítanou změnou, stejně jako upřesnění řady dosud nejednoznačných termínů a definic.

E05_3046.gif ()

Deloitte


Související