Jiří Bělohlav, generální ředitel Metrostavi: Jsem raději, když se o mně nemluví

V médiích se Jiří Bělohlav (55) moc neobjevuje. "Myslím, že přílišná popularita může být kontraproduktivní. Nejsem zvyklý mluvit o sobě a snažím se tomu vyhnout," vzkázal generální ředitel Ekonomu, když jsme ho - jako držitele titulu Manažer roku v kategorii stavebnictví - oslovili. Soutěž každoročně vyhlašuje Česká manažerská asociace. Nakonec nám věnoval dvě hodiny času.

Jiří Bělohlav měří dva metry, je technokrat, má rád pořádek, úspěšně tají byť i náznak smyslu pro humor, rozhoduje se rozumem, cit potlačuje, neumí odpočívat, je sportovec - to jsou jen některé postřehy, které jsme o něm nasbírali od ředitelů konkurenčních firem. "Pod vším se podepisuji, dobře mě znají. Vždyť se ve stavebnictví a přímo v Metrostavu pohybuji přes 30 let," řekl Bělohlav.

ZE STATIKA ŘEDITELEM. O tom, že Jiří Bělohlav, který se narodil a vyrostl v Soběslavi, zakotví v Praze, rozhodla náhoda. Po absolvování Stavební fakulty ČVUT hledal místo v nějakém projekčním ústavu, kde by dělal statika. Neměl však kde bydlet, a tak pátral po někom, kdo mu nabídne místo i s postelí.

"V roce 1973 jsem začal pracovat jako geometr u Metrostavu. Po vojně jsem nastoupil na funkci asistenta stavbyvedoucího a pak to již bylo jednoduché," říká s úsměvem Bělohlav a poněkud tím popírá tvrzení o naprosté ztrátě smyslu pro humor. Do centrály Metrostavu nastoupil v roce 1993 na místo výrobního a technického ředitele. Generálním se stal v roce 2001. "Když odešel můj předchůdce, tak vlastně nebyla jiná varianta a já to vzal na sebe," vzpomíná Bělohlav.

MOTIVACÍ NEJSOU PENÍZE. V prvé polovině 90. let se hodně diskutovalo o rozbití holdingů. "I já jsem se domníval, že by to byla vhodná cesta. Dokonce jsem přemýšlel, jestli část firmy nezprivatizovat, neutrhnout pro sebe a neodejít. Nakonec jsem rád, že se to nestalo," přiznává Bělohlav. A co rozhodlo? "Položil jsem si otázku: Co vlastně chci? Zjistil jsem, že nejsem výrazně motivován penězi. Větší uspokojení mi přinášejí krásné projekty. Jestli mě něco drží v branži, tak právě to," tvrdí Bělohlav.

Metrostav zaměstnává 3100 lidí, z čehož je 1700 techniků a ekonomů. Loňský obrat přesáhl 17 miliard korun a zisk se přiblížil 700 milionům. Ovšem ne vše, co firma staví, se řediteli líbí. "Někdy stavíme domy, které mě neuspokojují. Jsme ale stavební firma a naším pánem je investor," svěřuje se ředitel. Investorů je dnes 120 a projektů 250.

Ve chvíli, kdy začne ředitel hovořit o úseku trasy IV.C1 metra, oči se mu rozzáří. Jde podle něj o nejkrásnější stavbu v jeho životě, kdy bylo použito i zcela ojedinělé řešení. Bohužel ta krása není vidět. Je to totiž tunel, který se vybetonoval na břehu a hotový se zapustil do rýhy ve dnu Vltavy.

DOKONALÝ POŘÁDEK. Jiří Bělohlav sice neabsolvoval žádné manažerské kurzy, ale snaží se poučit při každé příležitosti. Za třicet let nasbíral nepřeberné množství zkušeností a musel jednat se všemi sortami lidí: od montérek po bílé límečky. "K dosažení cíle vede mnoho cest a je třeba vybrat tu nejlepší. Někdy uplatňuji i metodu jak cukru tak i biče," tvrdí Bělohlav. Jeho asistentky potvrzují, že šéf dokáže někdy pěkně přitvrdit, a pak je v posledním patře nového sídla Metrostavu opravdu rušno.

Netoleruje nepořádek. Jeho stůl je rozdělen do jednotlivých segmentů, kde každá hromádka, tužka, telefon či hrníček má pevně dané místo. Do kanceláře přichází po šesté ráno a opouští ji před osmou večer. Asistentky pracují na směny, protože jedna by jeho tempo asi nevydržela. "Tušil jsem, že být prvním ve firmě je podstatně komplikovanější, než být druhý. Stejně jsem to přesně neodhadl. Neumím se odreagovat. Vím, že to musím řešit. Cítím, že již toho mám na sobě víc, než unesu," přiznává Jiří Bělohlav.

Ptáme se, zda není problém v tom, že neumí delegovat pravomoci. "Ani ne. Je to v tom, že cítím potřebu mít k rozhodování větší množství informací, než ve skutečnosti potřebuji," říká Bělohlav s tím, že jeho funkcí trpí celá rodina. Je ženatý, má syna (27 let) a dceru (16). Nikdo z nich ho profesně nenásledoval.

Jako stavbyvedoucí si zvykl vybírat dovolenou v zimě a to neporušuje ani nyní, když již stavebnictví přestalo mít tak výrazný sezonní charakter. "Tři až čtyři týdny trávím na lyžích. Hory miluji. A tak týden jsem rodinou přinucen k letní dovolené u moře," říká Bělohlav. Ani o dovolené však prý nedokáže zcela "vypnout".

ROZHODOVÁNÍ BEZ EMOCÍ. Metrostav, to bylo dřív výhradně pražské metro. Firma pracovala pro jediného investora a zakázky dostávala z volné ruky. Dnes zhruba zpoloviny tvoří zakázkové krytí soukromí investoři a společnost je univerzální stavební firmou. Na překlopení firemní strategie se dnešní generální ředitel výrazně podílel.

Vlastníkem Metrostavu se na konci roku 1999 stal slovenský Doprastav. Firma dnes proto získává zakázky i na Slovensku, kde by letošní obrat mohl dosáhnout miliardy slovenských korun, a hledá příležitosti v Chorvatsku, Bulharsku, Rumunsku i na Ukrajině.

Veškeré manažerské rozhodování je v případě Jiřího Bělohlava striktně podřízeno rozumu. "Kdybych se dokázal rozhodovat i citem, jsem přesvědčen, že by to mohlo přinést další efekty. Rozumu dávám přednost, protože vím, že má schopnost zapojit cit je výrazně snížená. Myslím, že je to chyba. Snažím se, ale nemám k tomu blízko. Proto se domnívám, že mé působení na postu generálního ředitele je časově ohraničené. Pokud najdu někoho, kdo bude mít tyto schopnosti, klidně mu místo přenechám," tvrdí Bělohlav, kterému nečiní žádný problém dosadit do funkce člověka, který sice nesplňuje kvalifikační předpoklady, ale má talent.