Letecká bitva nad Prahou

Zahájení prázdnin se jasně projevilo i na pražském letišti - první prázdninový den zaznamenalo pražské letiště rekordní počet pohybů letadel, tj. vzletů a přistání. Celkem se jednalo o 524 pohybů. To znamená, že na dráhu letiště v Praze-Ruzyni přistálo nebo z ní vzlétlo v průměru jedno letadlo každou třetí minutu. Počet odbavených pasažérů za stejný den byl 18 219. Stejná je i situace v českém vzdušném prostoru, například 26. června 2004 přeletělo Českou republiku 1911 letadel. Pro srovnání, předchozí rekord z roku 2003 činil 1594 letadel.

Vyrovnat se s tím musí v první řadě podnik Řízení letového provozu. Někdy je to docela vzrušující.

Na radarové obrazovce oblastního střediska Řízení letového provozu se zbarvil formulář letu CSA 651 do červena. Změnu barvy doprovodilo výrazné zapípání. Do sluchátek se ozval pilotův hlas:

"Praha radar CSA 651, poloha 25 km východně OKG, letová hladina 190 v klesání do letové hladiny 150. Máme v kabině letadla kouř a žádáme o přednostní přiblížení na letišti Praha Ruzyně."

Radarový řídící vydává posádce letadla stručné a jasné pokyny, jak pokračovat. Jeho asistent již současně koordinuje další let letadla s asistentem radarového řídícího na přibližovacím stanovišti, jehož úkolem bude přivést letadlo co nejkratší cestou na přistání. Radaroví řídící obou stanovišť si již letadla předali.

"ČSA 651 točte doleva, kurz 070, klesejte do letové hladiny 80."

Pilot instrukci potvrdí a na obrazovce začne radarová stopa letadla poslušně otáčet do nařízeného směru, údaj o hladině letu se postupně snižuje. Dalšími pokyny řídící odklání ostatní lety tak, aby uvolnil přednostně cestu pro ČSA 651. Jeho asistent ve stejné chvíli telefonicky informuje řídícího na letištní věži o nouzové situaci a společně přijímají provozní opatření k zajištění letu v jeho konečné fázi.

Následně již na letišti v Ruzyni probíhají horečné činnosti pro zajištění bezpečného přistání letadla. Pilot si vyžádal "plnou tísňovou pohotovost", a tak se podle předem stanoveného výjezdového plánu v blízkosti přistávací dráhy rozmísťují požární a záchranná vozidla. Radarová stopa se ladným obloučkem usadila na prodloužené ose přistávací dráhy.

Řídící na letištní řídicí věži z výšky 50 metrů překontroluje pohledem polohy záchranných vozidel a vydává letu ČSA 651 povolení:

"ČSA 651 přistání na dráhu 24 povoleno, vítr klid, tíseň pro dráhu 24 zajištěna."

Po dvou minutách Boeing 737 měkce dosedl na přistávací dráhu. Okamžitě po přistání se k pojíždějícímu letadlu připojují hasičská vozidla a doprovázejí je až na odbavovací plochu.

Vše připomínalo skutečnost. Přestože v tomto případě šlo o simulaci, řídící letového provozu potvrzují, že obdobných situací již museli řešit několik. Všechny dopadly dobře.

Růstový trend zaznamenává celá Evropa. Počet pohybů v evropském vzdušném prostoru v roce 2003 meziročně vzrostl o 2,8 procenta a dosavadní vývoj ukazuje, že letos to bude ještě víc. Například v květnu bylo dosaženo 5,6procentního meziročního nárůstu.

Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), která pro evropský prostor zpracovává prognózy vývoje letového provozu, pro letošní rok Česku předpovídala 13% nárůst. Za prvních pět měsíců roku již však meziročně došlo k 25% nárůstu.

Nároky na řízení letového provozu rostou a řídící letového provozu, techničtí pracovníci i manažeři státního podniku Řízení letového provozu (ŘLP) mají plné ruce práce. Roste i zisk (loni to bylo 134 milionů korun), je však nutné i trvale modernizovat a rozšiřovat vybavení.

Příjmy ŘLP jsou tvořeny zejména poplatky, které platí letecké společnosti za přelety nad naším územím a za navádění na přistání, tzv. přibližovací poplatky.

Podle generálního ředitele ŘLP Petra Materny je obliba českého vzdušného prostoru způsobena několika faktory.

"Kvalitou, bezpečností poskytovaných služeb, přijatelnou mírou zpoždění, strategickou polohou i atraktivitou poplatků za traťové služby. Ty jsou třetí nejnižší v Evropě."

Tlak na snižování nákladů proto nutí dopravce, aby stále častěji volili trasy svých letadel přes ČR. Čtyři procenta z ceny letenky činí poplatky za služby ve vzdušném prostoru a 13 procent tvoří pohonné hmoty. Poplatek za službu v českém vzdušném prostoru je o 60 % lacinější než třeba nad Velkou Británií či Belgií a o polovinu lacinější než nad Rakouskem.

Růst provozu má významný dopad na cestující. Na jedné straně je rozšiřována nabídka destinací a letů. Na trh vstupují další aerolinky. Na druhé straně však s výrazným nárůstem provozu dochází i k růstu průměrného zpoždění letů v některých částech Evropy. Dopravci jsou navíc pro zaplněnost nebe nuceni více využívat i méně atraktivních časů.

Podle květnových statistik organizace Eurocontrol letečtí dopravci způsobují 58 procent zpoždění na odletech. Správy letišť se něm podílejí 18 a služby řízení letového provozu 10 procenty. Zpoždění způsobená počasím mají jen pětiprocentní podíl.

Mění se i letiště. Loni bylo na Ruzyni odbaveno 7,5 milionu lidí. Letos to má být 9,2 milionu. Současné hale ulehčí v roce 2006 nový terminál.

Česká správa letišť má v plánu stavět novou paralelní dráhu, která by měla být uvedena do provozu kolem roku 2009.

Součástí plánovaných úprav stávajícího dráhového systému je také výstavba tzv. rychlých odbočení, která umožní letadlům uvolnit dráhu krátce po přistání. Řídící letového provozu tak budou moci navádět letadla na přistání v intervalech, které umožní maximální využití dráhy.

ŘLP investuje. České ŘLP reaguje na zvyšování hustoty letového provozu projektem Národního integrovaného střediska řízení letového provozu (IATCC Praha), který je největší investicí v historii podniku. "Středisko, které je budováno v Jenči u Prahy, se zařadí mezi nejmodernější v Evropě i ve světě a bude integrovat civilní a vojenské řízení letového provozu pro mírové podmínky. Celý projekt je realizován bez požadavku na státní rozpočet," říká mluvčí ŘLP Richard Klíma. Náklady na vybudování střediska představují 1,2 miliardy korun, investice do technologického vybavení činí dvě miliardy. Polovinu celkových nákladů financuje ŘLP z vlastních zdrojů, druhá polovina je kryta bankovním úvěrem od Komerční banky. Generální dodavatel, společnost Hochtief VSB, zahájil stavbu v červenci minulého roku, samotné nasazení nového střediska do provozu je plánováno na konec roku 2006.

Nová pravidla v oblacích

Zdržení či změna trasy přijde letecké společnosti od příštího roku dosti draho.

Loyola de Palacio, viceprezident Evropské komise pro dopravu a energii, předložil Evropskému parlamentu návrh na regulaci a ochranu práv pasažérů leteckých společností v případech, že jejich let bude zrušen nebo zpožděn. "Práva cestujících jsou jednou z nejdůležitějších iniciativ Komise," prohlásil. Podle Palacia by regulace měla vstoupit v platnost v průběhu příštích týdnů a pravidla do roku 2005. "Plníme tím slib z minulosti, kdy se Evropská komise zavázala, že cestující budou informováni o svých nových právech a potřebné informace budou k dispozici na všech letištích.

Zhruba čtvrt milionu cestujících se každoročně setkává na letištích Evropské unie s mnoha nepříjemnostmi. První začíná ve chvíli, kdy se jdou odbavit. Mají zaplacenou letenku na konkrétní let a rezervované místo v letadle. Dispečer jim však oznámí, že jejich letenka byla přebukována, a že poletí dalším spojem. Kvůli tomu je cestující vystaven nepříjemnému čekání a ztrátě času. Stejné nepříjemnosti zažije, když se bez předchozího upozornění dozví, že jeho let byl zrušen nebo opožděn, a on musí strávit třeba čtyři hodiny na letišti.

Nová regulace by měla nahradit stávající, která platí již od roku 1991, a přináší čtyři důležité body:

Rozšíření práv cestujících na všechny typy letů, to znamená i na chartery a nepravidelné linky. Vztahují se nejen na cestující na linkách v rámci Evropské unie, ale i na lety z třetích zemí, jejichž letadla přistávají v zemích Unie a naopak.

Nová pravidla dramaticky snižují počet případů, kdy byl pasažérovi znemožněn vstup na palubu. Za prvé, pokud se zjistí, že některé místo v letadle zůstane neobsazeno, letecká společnost je povinna oznámit tuto skutečnost s dostatečným předstihem těm, kteří jsou zapsáni "na čekačce". Předstih je nutný proto, aby i tito náhradníci prošli stejnou kontrolou jako řádní cestující. Za druhé: jestliže ani poté letecké společnosti nebo tour operátoři neumožní pasažérovi vstup do letadla, budou nuceni vyplatit mu náhradu podle délky letu: do vzdálenosti 1500 kilometrů je to 250 eur, 400 eur za lety mimo EU, pokud jsou delší než 1500 kilometrů, a 600 eur za všechny další lety. Mimo finanční náhradu má cestující právo vybrat si mezi vrácením peněz za letenku nebo výběrem jiného letu. Navíc má nárok na jídlo, občerstvení a ubytování v hotelu.

Zmírnění nepříjemností při zrušení letu - jestliže letecké společnosti nebo tour operátoři zruší let na svou vlastní odpovědnost, cestující mají právo na finanční náhradu ve stejné výši jako při znemožnění vstupu na palubu. Výjimkou je, když tuto skutečnost oznámí dva týdny před odletem. V opačném případě má cestující nárok na jídlo, občerstvení a ubytování v hotelu, pokud je start posunut o den, či vrácení peněz, když je oznámení o zrušení letu zveřejněno nejpozději pět hodin před plánovaným časem.

Pomoc cestujícímu při zpoždění. Když aerolinie očekávají velké zpoždění, jsou povinny zajistit cestujícímu jídlo, občerstvení a ubytování v hotelu, pokud musí čekat přes noc. Jestliže zpoždění přesáhne pět hodin, má cestující právo na vrácení peněz za letenku.


Jednotné evropské nebe

Letový provoz bude v budoucnu ještě houstnout. Pro letošní rok Eurocontrol očekává osm milionů přeletů nad Evropou. V roce 2015 to má být už dvojnásobek.

Evropská komise proto už několik let připravuje projekt Jednotného evropského nebe (Single European Sky). Tento projekt přichází v nejvyšší čas.

"Vytvoří se jednotný evropský horní vzdušný prostor nad letovou hladinou 8700 metrů a nebe bude rozděleno do tzv. funkčních bloků bez ohledu na státní hranice," vysvětluje Richard Klíma, tiskový mluvčí ŘLP. V současnosti je totiž evropský vzdušný prostor rozdělen do 65 oblastních středisek řízení letového provozu. Například let z Prahy do Bruselu je tak řízen pěti středisky. Podle Klímy bude zavedení projektu znamenat zvýšení kapacity evropského vzdušného prostoru a tím snížení zpoždění.