S čím jdeme do Unie

Pro porovnání daňových systémů jednotlivých zemí obvykle slouží daňová kvóta, která vypovídá o daňovém zatížení a je vyjádřena jako podíl daňových odvodů na hrubém domácím produktu. Do takzvané složené daňové kvóty se zahrnují i odvody na sociální zabezpečení, protože mají bez ohledu na jejich název charakter daně a podle klasifikace OECD jsou mezi daně i řazeny. Vyšší daňové kvóty ovlivňují především důchodové daně (daň z příjmů právnických a fyzických osob), daně ze spotřeby (DPH) a odvody na sociální zabezpečení. Právě těmto ukazatelům jsme proto věnovali při srovnání největší pozornost.

Důchodové daně. Ve většině přistupujících zemí nepřesahuje v současné době daň z příjmů společností 30 % a je tak nižší než průměr EU a OECD. V pěti z osmi přistupujících zemí se očekává snížení daně z příjmů společností od roku 2004 a další snížení je plánováno v následujících letech. V České republice je pro rok 2004 plánována sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 28 %, přičemž se počítá s jejím postupným snižováním až na hranici 24 % v roce 2006. "Za snižováním daní z příjmů společností v přistupujících státech jasně stojí snaha přilákat nové investice. Již nyní dochází k přesunu některých průmyslových oborů ze západoevropských do středoevropských a východoevropských zemí vzhledem k nižším nákladům - a daňová konkurenceschopnost je dalším stimulem," uvádí Chris Morgan, partner v EU Tax Group KPMG.

Nejnižší sazbu má z nově přistupujících zemí v současné době Estonsko, kde se za jistých okolností platí daň 0 %. Nejvyšší sazbu mezi přistupujícími zeměmi má Česká republika. Je třeba si ale uvědomit, že při posouzení daňového zatížení nehraje roli jen sazba daně, ale i základ daně, na který je příslušná sazba daně aplikována. V jednotlivých zemích se způsob zjištění daňového základu liší a může tedy srovnání daňového zatížení výrazně ovlivnit.

Ke snížení reálného daňového zatížení přispívá poskytování daňových pobídek, jako jsou mimořádné úlevy pro některé aktivity, daňové prázdniny pro vybrané investice a podobně.

Míra zdanění v oblasti daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociální zabezpečení se u přistupujících zemí výrazně liší. Některé země zdaňují osobní příjmy jednotnou daňovou sazbou, jiné, jako například Česká republika v případě daně z příjmů fyzických osob, uplatňují progresivní systém zdanění. Zdá se, že nejvíce jsou zatíženi maďarští daňoví poplatníci, neboť odvádějí 40 % ročního příjmu přesahujícího v přepočtu přibližně 5200 eur. Pro srovnání, nejvyšší mezní sazba daně činí v České republice 32 % a uplatní se z ročního příjmu přesahujícího 10 700 eur. Obecně lze říci, že odvody na sociální zabezpečení, zejména ty, které platí zaměstnavatelé, jsou poměrně vysoké. Naše republika patří v současné době k zemím s nejvyššími odvody na sociální zabezpečení.

Z některých druhů příjmů, jako jsou platby úroků, honorářů a dividend plynoucích ze zahraničí, se vybírá tzv. srážková daň u zdroje. Představu o výši sazeb této daně nabízí naše tabulka. V praxi mohou být sazby srážkové daně nižší, pokud příjemce platby sídlí v zemi, která má uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění se zemí plátce.

Například dividendy plynoucí z nově přistupujících zemí do ostatních členských zemí Evropské unie ale nebudou za splnění určitých podmínek podléhat srážkové dani.

Daně ze spotřeby. V oblasti daně z přidané hodnoty postoupila harmonizace v rámci EU asi nejdále. Výrazné rozdíly proto nenalezneme ani u přistupujících států, které se v posledních letech snažily sladit národní úpravu DPH s předpisy EU.

Standardní sazba daně se u přistupujících států pohybuje v rozmezí mezi 18 až 25 % (Maďarsko má nejvyšší sazbu 25 %), což v zásadě odpovídá sazbám daně v členských státech EU. Pro vybrané druhy zboží a činnosti se uplatňují snížené daňové sazby, které mohou v souladu s předpisy EU existovat nejvýše dvě. Snížená sazba daně by v EU měla činit minimálně 5 %, standardní sazba minimálně 15 %. Výjimku z minimální hranice snížené sazby DPH bude moci do roku 2007 využívat Polsko, a to v podobě nulové sazby daně.

Daňové zatížení ovlivňují i další daně, například daň z nemovitostí nebo převodové daně. Způsob zdanění je u těchto daní v jednotlivých státech velmi individuální z hlediska toho, co je zdaňováno a jakým způsobem, a proto výše uvedené daně nebyly předmětem srovnání. Místní daně většina států nevybírá, výjimku nalezneme v Litvě a Maďarsku.


Výše daňových sazeb kandidátských zemí