Jste přiměřeně asertivní?

- Manažerka toleruje svým podřízeným podprůměrný výkon, protože se necítí příjemně, když je má kritizovat. Pak to dohání ve svém vlastním volnu, ale její oddělení stejně nestíhá.

- Vedoucí, který podává vynikající výkon, požádá o zvýšení platu. Je odmrštěn a odkázán, aby se zeptal zase za půl roku, protože v podniku se právě utahují opasky vzhledem k celkově špatným časům. Dotyčný proti tomu nic nenamítá, ale cítí se nedoceněný.

- Vedoucí si bere více práce, než dokáže zvládnout, protože neumí říci ne svému nadřízenému.

Vedoucí, kteří se chovají tímto způsobem, budou mít problémy s úspěšnou kariérou. Jejich nedostatek asertivity jim bude v práci vadit. Příklad: V podniku pracují dva pracovníci s rovnocennými vlastnostmi a kvalifikací, přičemž jeden (ten mnohem asertivnější) bude povyšován a bude dostávat zajímavé úkoly. Ten druhý, méně přímý nebo méně sebejistý pracovník, zůstane trčet na stejném místě po léta. Často bývá přehlížen ve prospěch méně výkonných, ale hlasitějších lidí.

Mnoho manažerů si však plete asertivní chování s neotesaností, což je hrubá chyba. Asertivita je prostě schopnost hájit své zájmy a říci, co si myslíte, aniž byste uráželi lidi nebo jim šlapali na prsty. Avšak právě tak, jako je možné být příliš pasivní, je také možné být příliš asertivní.

Pochopení, kde končí asertivní chování a začíná agresivní nebo pasivní chování, je prvním krokem k úspěchu v kariéře.

Pasivní chování

Je charakterizováno primárně bojácností a obranou. Pasivní lidé jsou utlumení, bojí se odmítnutí a bojí se postavit ostatním. Dělají to ze strachu, že někoho urazí a z potřeby klidu. Někteří dokonce žádají o dovolení udělat to, co většina považuje za běžnou praxi.

Mnoho neasertivních manažerů žije v neustálém strachu ze ztráty práce. Výsledkem je to, že často pracují příliš tvrdě a dělají práci za jiné.

Pasivita nemá co dělat s jejich pracovní dovedností. Mnoho pasivních lidí dělá svou práci dobře. Nikdo o tom však neví a odměny za dobrou práci dostávají jiní. Protože tito lidé mají potíže vyjádřit svá legitimní přání, zřídkakdy vysloví nějakou přímou žádost.

Variantou této neasertivní osobnosti, která je někdy obtížně rozeznatelná, je typ nepřátelsky pasivní. Tento typ člověka, třeba i napohled spokojeně ustupuje před potřebami těch druhých, často skrývá nelibost. Často se také stává, že tito lidé sabotují týmový projekt nebo pomlouvají, aby uškodili těm úspěšným.

Asertivní chování

Vedoucí, kteří jsou asertivní, projevují vysoký stupeň sebedůvěry a sebeúcty. Jsou sami se sebou spokojeni a dokážou přiměřeně vyjadřovat své pocity. Jejich slova a činy říkají: "Toto jsem já. To a to chci. A chci to z těchto důvodů." Na rozdíl od svých pasivních kolegů nejsou ničeni sociálními obavami, jako je strach z odmítnutí nebo z nepopularity. Asertivní vedoucí také vědí, jak se bránit, když jsou využíváni. Vědí, jak čelit útoku, aniž by byli agresivní.

Asertivní styl je charakterizován spravedlivostí, snahou jasně vyjádřit vlastní názor, a současně respektovat názor druhých. Tento styl komunikace podporuje vzájemné porozumění a pozitivní pocity u ostatních. V jednání s ostatními asertivní vedoucí hledají tak zvané situace win-win, v nichž vítězí obě strany. Takřka vždy si dokážou uchovat úctu těch ostatních.

Asertivní vedoucí jsou obecně úspěšní v práci. Uvědomují si, co se kolem nich děje a jsou iniciativní, když to situace vyžaduje. Když se věci nevyvíjejí podle jejich přání, nejsou z toho nepřiměřeně deprimovaní a neútočí.

Agresivní chování

Agresivní vedoucí naopak předvádí styl, charakterizovaný obviňováním, vzteklým tónem a útočnými způsoby. Netolerují ostatní, myslí primárně na sebe a nedaří se jim brát v úvahu práva a pocity ostatních lidí. Pro ně je většina interakcí buď vítězství nebo prohra.

Takový přehnaně asertivní vedoucí často vyvolává pocity nadřazenosti a odstupu a rád dominuje ostatním. Je příliš agresivní v každé situaci, do které se dostane. Často se brání nějakému skutečnému nebo domnělému útoku a je přehnaně citlivý vůči kritice.

Na schůzích a poradách agresivní lidé obvykle dominují diskusi. Snižují ostatní a snaží se u každého tématu mít poslední slovo. Vytvářejí zmatky a rozbroje.

Vůči lidem se často chovají jako trapiči (samozřejmě kromě těch, kterým nemohou dominovat). Tváří v tvář svému nadřízenému se chovají submisivně a pasivně nepřátelsky. Škála jejich chování sahá od pasivního vzdoru k otevřené rebelii proti pravidlům a směrnicím.

Kdo dokáže rozpoznávat uvedené typy chování, možná si lépe uvědomí i své vlastní povahové rysy. A to, co se o sobě dozví, mu může pomoci k tomu, aby se stal mnohem efektivnějším a produktivnějším manažerem. -

Raudsepp, E.: are you properly assertive? SuperVision 3/4 2003, s. 18 - 20; výtah