Očekávaný vstup České republiky do Evropské unie s sebou nutně nese otázku, do jaké míry bude nutné české daňové právo přizpůsobit acquis communautaire. Odborná veřejnost je již zevrubně obeznámena s nutností přizpůsobit zejména oblast nepřímých daní sekundárnímu právu společenství. V oblasti DPH se pak jedná o převzetí tzv. šesté (směrnice č. 77/388/EHS), osmé (č. 79/1072/ /EHS) a třinácté (č. 86/560/EEC) směrnice. V oblasti přímých daní se pak jedná o Směrnici Rady č. 90/435/ EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností (viz předchozí článek). V oblasti spolupráce daňových správ již došlo k převzetí Směrnice Rady 77/799/EHS o vzájemné pomoci příslušných orgánů členských států v oblasti přímých a nepřímých daní do zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Současně však nelze opomíjet bezprostřední vliv primárního práva, a to zejména v oblasti volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a v oblasti státní pomoci, na systém přímých a nepřímých daní.

Směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států Unie stanoví, že zisky, které dceřiná společnost rozdělila své mateřské společnosti, nebudou podléhat srážkové dani alespoň tam, kde mateřská společnost drží minimálně 25 % kapitálu dceřiné společnosti nepřetržitě po dobu 2 let. Srážková daň se uplatní až při výplatě akcionářům mateřské společnosti, pokud jimi budou právnické osoby s účastí pod 25 % podílu, osobní společnosti nebo fyzické osoby.

Na úrovni mateřské společnosti je daný členský stát povinen osvobodit přijatou dividendu od daně z příjmů právnických osob. Jako alternativu může tento stát podrobit dividendu dani z příjmů právnických osob, je však povinen povolit zápočet odpovídající částky daně zaplacené dceřinou společností.

K převzetí této Směrnice se do zákona o daních z příjmů navrhují doplnit ustanovení, podle nichž k datu přistoupení České republiky do Evropské unie budou od daně osvobozeny za podmínek stanovených Směrnicí:

* dividendy, podíly na zisku a převody zisku na základě řídící nebo ovládací smlouvy vyplácené českou dceřinou společností mateřské společnosti se sídlem v jiném členském státě Evropské unie,

* dividendy, podíly na zisku a převody zisku na základě řídící nebo ovládací smlouvy přijaté českou mateřskou společností od dceřiné společnosti se sídlem v jiném členském státě EU.

Při porovnání současného návrhu novely zákona o daních z příjmů, který byl připraven Ministerstvem financí České republiky, s právní úpravou v členských státech Evropské unie je třeba zdůraznit následující principy:

* Navrhované osvobození se uplatní na dividendy, podíly na zisku a převody zisku na základě řídící nebo ovládací smlouvy vyplácené po datu přistoupení České republiky do Evropské unie bez ohledu na to, za které období byl zisk vytvořen.

* Navrhované osvobození se nevztahuje na podíly na likvidačním zůstatku a podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je v likvidaci, stejně jako na příjmy z prodeje podílů na dceřiné společnosti.

* Návrh se vztahuje pouze na dividendy, podíly na zisku a převody zisku na základě řídící nebo ovládací smlouvy vyplácené do nebo z členských států Evropské unie. Nepředpokládá se tedy ani osvobození dividend, podílů na zisku a převodů zisku na základě řídící nebo ovládací smlouvy přijatých českou mateřskou společností od dceřiné společnosti se sídlem mimo Evropskou unii.

* Mateřská společnost musí držet nejméně 25% podíl na základním jmění dceřiné společnosti po dobu nejméně 24 měsíců. Návrh tedy využívá nejvýše Směrnicí připuštěné omezení osvobození.

* Lhůta 24 měsíců nezačíná běžet od data přistoupení České republiky do Evropské unie, ale postačí, pokud uplyne k tomuto datu.

* Stejný režim zdanění se dále navrhuje uplatňovat i na dividendy, podíly na zisku a převody zisku na základě řídící nebo ovládací smlouvy z dceřiné na mateřskou společnost v rámci ČR.

* Návrh nezahrnuje Směrnicí předvídaná zvláštní opatření k zamezení zneužívání osvobození.

S ohledem na tyto principy lze již dnes pozorovat tendenci k odkládání výplaty dividend v rámci skupiny společností a zvýšený zájem českých koncernů o založení holdingových společností v některém z členských států EU.

Případný vstup do Evropské unie nebude mít z pohledu České republiky významnější vliv na výši sazeb a rozsah zdanění v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Evropská unie nemá zavedena jednotná pravidla, která by byla pro jednotlivé členské země závazná. Rozhodující pro výši sazeb a specifikaci předmětu zdanění je proto daňová legislativa příslušných zemí. Evropská unie si pouze vyhrazuje právo konzultovat s členskými zeměmi závažnější změny v této oblasti tak, aby byla zajištěna ekonomická stabilita Unie.

Od počátku devadesátých let minulého století Evropský soudní dvůr vychází ze zásady, že ačkoliv je oblast přímých daní v kompetenci jednotlivých členských států, musí tyto členské státy ukládat tyto daně konzistentně v souladu s primárním právem společenství. Evropský soudní dvůr již tuto zásadu promítl do více než třiceti rozhodnutí a v oblasti přímých daních rozhodl, že specifické instituty daňového práva některých členských států Evropské unie nejsou v souladu se svobodami volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu či s obecným zákazem státní pomoci.

S přihlédnutím k existující judikatuře Evropského soudního dvora lze očekávat neslučitelnost s primárním právem například u následujících institutů českého daňového práva:

* Definice neomezené a omezené daňové povinnosti neumožňuje občanům členských států Evropské unie volbu neomezené daňové povinnosti, pokud nemají na území České republiky bydliště a ani se zde obvykle nezdržují. Důsledkem je neuplatnění některých nezdanitelných částek základu daně a skrytá diskriminace vůči občanům České republiky omezující svobodu pohybu.

* Stálé provozovny společností se sídlem v Evropské unii nemají možnost zahrnout vybrané dividendové příjmy plynoucí ze zahraničí do samostatného základu daně a jsou tak diskriminovány vůči společnostem se sídlem v České republice. Tato diskriminace je v rozporu se svobodou pohybu zaručenou primárním právem společenství.

* Institut zajištění daně diskriminuje občany členských států Evropské unie a společností se sídlem v některém z členských států EU vůči českým subjektům a je v rozporu zejména se svobodou pohybu služeb, osob a kapitálu.

* Stálé provozovny společností se sídlem v Evropské unii nemají možnost uplatnit u příjmů plynoucích ze zahraničí zápočet zahraniční daně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění a jsou tak diskriminovány vůči společnostem se sídlem v České republice. Tato diskriminace je v rozporu se svobodou pohybu zaručenou primárním právem společenství.

* Vyloučení českých společností ovládaných občany členských států Evropské unie a společnostmi se sídlem v některém z členských států Evropské unie z některých výhod Smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými je v rozporu se svobodou volného pohybu osob.

Česká republika bude k datu přistoupení do Evropské unie povinna odstranit neslučitelnost s primárním právem. Pokud tak neučiní, lze očekávat nejen žaloby Komise proti České republice, ale i žaloby dotčených daňových subjektů.

JAMES WALTON, PAVEL FEKAR, ROBERT WADURA

Deloitte α Touche Central Europe

Související