Blíží se doba kolektivního vyjednávání a v řadě podniků se bude hovořit také o příspěvcích zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění. Zatímco penzijní připojištění se stává stále rozšířenějším benefitem díky ročnímu náskoku v zákonném schválení daňové uznatelnosti, životní pojištění často právě letos přijde na řadu.

Pilířem systémů spoření na penzi v podniku by kvůli efektivitě zhodnocení mělo být především penzijní připojištění. Jednoduše řečeno, z platby penzijního připojištění si nikdo nic nenechává a penzijní fond se s klientem dělí pouze o výnos. Naopak u pojišťoven neexistuje produkt, kde by si poskytovatel neodkrojil větší či menší kus pro sebe. Rozdíly jsou přitom obrovské jak mezi samotnými pojišťovnami, tak mezi jednotlivými pojistkami, které nabízejí. Někdy je záměrně vyvoláván dojem, že na vybraném dodavateli nezáleží, protože zákonné podmínky jsou stejné pro všechny. Přitom by mělo být každému jasné, že když si v jednom případě ze 100 Kč pojistného nevezme poskytovatel nic, ve druhém třeba 20 Kč a ve třetím případě dokonce 50 Kč na krytí nákladů, ani možnost dát si 100 Kč "do nákladů" zaměstnanci ztrátu nevykompenzuje. Jednoznačně menším zlem v sektoru pojistek jsou důchodové pojistky, kde si pojišťovny na krytí rizika berou nejméně. Velká část pojistného placeného zaměstnavatelem či zaměstnancem, případně oběma, jde na spoření, bohužel po odečtení nákladů.

Mnoha agentům se ovšem přesto v řadě případů podařilo vedení firem přesvědčit, že životní pojistka je pro zaměstnance jedinou správnou volbou. Za prosazováním kapitálových životních pojistek se skrývají především nejvyšší sazby provizí pro prodejce, které jsou několikanásobné v porovnání s penzijním připojištěním, ale i důchodovými pojistkami. Pokud zaměstnavatel sleduje na prvním místě efektivnější distribuci peněz směrem k zaměstnanci spojenou s kumulací kapitálu na penzi, měl by sáhnout vždy na prvním místě po penzijním připojištění. Při výběru vhodného produktu s dobrým spořicím efektem může jako doplněk nebo alternativu použít důchodovou pojistku od pojišťovny.

Důchodovou pojistku lze použít jako hlavní stavební kámen penzijního systému u těch podniků, které jednoznačně preferují administrativní jednoduchost. Nemusí se řešit převody stávajících smluv na jiné instituce, jako to bývá v případě penzijního fondu, a zaměstnanci nejsou diskriminováni. Pouze tehdy, když má podnik nějaký zvláštní důvod k poskytnutí pojistné ochrany pro případ smrti plošně všem zaměstnancům, může využít kapitálového životního pojištění. Obvykle však má smysl jen pro určité rizikové skupiny, jako jsou řidiči, některé náročnější dělnické profese, případně ve speciální formě pro management. Potřeba pojistné ochrany je individuální, a proto je z principu vhodnější, když si ji řeší každý sám a ne v rámci hromadného rozhodnutí podniku.

Penzijní připojištění jako základní článek podnikového penzijního systému umožňuje poskytovat daňově uznatelný příspěvek do výše 3 % ročního vyměřovacího základu zaměstnance (stejná hodnota, jaká se sleduje pro správu sociálního zabezpečení). Dalších 8 tisíc Kč ročně je daňově uznatelných, pokud je zaměstnavatel poskytuje jako příspěvek do produktů životního pojištění včetně důchodových pojistek od pojišťoven. Oba typy příspěvků jsou navíc osvobozeny od odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které by u mzdy zatížily náklady firmy dalšími 35 %. Při průměrné mzdě okolo 15 tisíc Kč se nabízí možnost daňově uznatelného a od odvodů osvobozeného příspěvku ve výši téměř 1200 Kč měsíčně, což drtivá většina firem plně nevyužívá.

Vysoké odvody státu, kterými je zatížena výplata mzdy, dělají díky zmíněnému osvobození z příspěvků tohoto typu velmi výhodný spořicí nástroj. Zejména pokud porovnáme celkové náklady na mzdu, čistou částku na výplatní pásce a alternativu poskytnutí příspěvku ve stejné výši jako hrubá mzda (úspora firmy), případně ve výši nákladů spojených s výplatou určité částky hrubé mzdy (vysoký zisk zaměstnance). Především u produktů od pojišťoven nelze sledovat úsporu na částce měsíční platby, protože z této částky si pojišťovny ponechávají větší či menší část pro sebe. Srovnání umožňuje v tomto případě vždy jedině stav naspořených prostředků na konci doby trvání při určitém výnosu.

PAVEL HULÁK, Fincentrum

Srovnání různých způsobů platby příspěvku

Platba celkem 766 Kč měsíčně odpovídá například vlastní úložce zaměstnance 100 Kč a 666 Kč příspěvku zaměstnavatele, což je nejvyšší daňově uznatelný limit u životního pojištění.

Stav za 30 let

Penzijní připojištění 625 000 Kč

Důchodové pojištění 550 000 Kč

Kapitálové životní pojištění na 300 000 Kč (300 000 Kč je pojistná částka pro případ smrti a dožití) 350 000 Kč

Stav je uveden před zdaněním u klienta ve věku 30 let a předpokládaném průměrném zhodnocení 5 % p. a.

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-11632210-nejen-ze-mzdy-ziv-je-zamestnanec