Přestože novelizované znění zákona bylo schváleno již před půl rokem, dosud nebyly publikovány vyhlášky Ministerstva financí, které jsou nepostradatelné při provádění zákonných ustanovení. Většina změn, které novela celního zákona přináší, by totiž měla být v praxi uplatňována již od počátku července. Desetitisíce důležitých povolení a rozhodnutí vydaných celními orgány před novelou zákona budou platit pouze do 30. září 2002 a během tříměsíčního přechodného období musí dovozci a vývozci požádat o vydání nových rozhodnutí. Bohužel ani v tomto případě nevědí jak, neboť zatím nejsou publikovány vzory žádostí ani nezbytné informace o podmínkách povolení. A tak osoby zabývající se obchodem přes hranice České republiky jsou opět postaveny před téměř neřešitelný úkol. Stát od nich požaduje splnění nemalých povinností, ale jak je mají splnit, jim prozradí až za pět minut dvanáct. Nebo pět minut po dvanácté? Celní prohlášení. Každý deklarant v celním řízení ví, že spolu se zásilkou dovezeného nebo vyváženého zboží musí celnímu úřadu předložit celní prohlášení. Jeho základní a v praxi nejčastěji používaná forma má podobu písemného celního prohlášení vyplněného na tiskopisu jednotné celní deklarace (JCD). Při uvádění údajů do JCD musí deklaranti postupovat podle přesně vymezených pravidel a používat stanovené kódy. Až dosud tak činili podle prováděcí vyhlášky k celnímu zákonu. Od července se způsob vyplňování řady odstavců JCD změní, deklaranti však zatím neměli šanci oficiálně zjistit, na jaké změny se připravit. Většina z nich se utěšuje tím, že tiskopis JCD vyplňují pomocí počítačových programů, které jim vždy napoví, jaký údaj či kód vyplnit. Otázkou však zůstává, zda budou distributoři tohoto softwaru schopni včas reagovat na změny ve vyplňování JCD, které budou zveřejněny jen pár dní před svou účinností. Žádné přechodné období v tomto ohledu neplatí, proto si každý deklarant musí opatřit upravenou verzi softwaru nejpozději do konce června, neboť celní prohlášení podávaná počínaje 1. červencem 2002 na celních úřadech již musí zcela odpovídat novým pravidlům. Dvě vyhlášky. Za zmínku stojí i skutečnost, že zatímco dosud vystačili deklaranti při vyplňování JCD s jedinou vyhláškou, která obsahovala všechna pravidla a číselníky kódů, od července již budou potřebovat dvě vyhlášky. Není zřejmé, proč se Ministerstvo financí nemohlo dohodnout s Českým statistickým úřadem na společné právní normě. Do připomínkového řízení byly odeslány dvě samostatné vyhlášky, z nichž každá řeší vyplňování některých odstavců JCD. Nicméně zatím zůstává naděje, že během připomínkového řízení někomu dojde nepřehlednost tohoto řešení a rozdělené vyhlášky budou opět spojeny v jeden ucelený návod na vyplnění celního prohlášení. Výměna plných mocí. Ještě složitější období nastává pro celní agentury a spediční firmy, které deklaranti zmocňují, aby je zastupovaly při celním řízení. Zejména velké spediční společnosti mají stovky i tisíce klientů, se kterými uzavřely smlouvy o zastupování v celním řízení a od kterých obdržely příslušné plné moci. Novela celního zákona požaduje, aby se tito zástupci prokazovali písemnou plnou mocí pokaždé, když jednají na celním úřadě za zastupovanou osobu. Až potud je vše v pořádku. Prováděcí vyhláška k celnímu zákonu však přináší nové vzory plných mocí, kterými musí tito zástupci disponovat. Nestanoví ale žádné přechodné období pro výměnu stávajících plných mocí za jejich nově předepsanou formu. Jinými slovy: Zástupci v celním řízení mají povinnost si do 1. července opatřit od všech svých klientů podepsané plné moci. Jejich vzory budou publikovány jen pár dní před koncem června. Pokud si je nestihnou opatřit, nebudou schopni jednat na celním úřadu a poruší tak své smluvní závazky vůči klientům. Víme-li, že v případě některých společností zajišťujících zásilkové služby včetně celního odbavení se jedná o desetitisíce klientů, je zřejmé, že tento termín je naprosto nereálný. Řešení? Tyto společnosti mohou doufat, že si ještě v průběhu připomínkového řízení někdo povšimne tohoto šibeničního termínu a doplní do vyhlášky rozumné přechodné období pro výměnu plných mocí. Spoléhat se na přimhouření oka ze strany celních úřadů při uznávání dosavadních plných mocí nelze příliš doporučit, protože celní úřady mohou stěží postupovat jinak, než jak jim ukládá závazný právní předpis. Povolení celních režimů s ekonomickými účinky. Další důležitou zprávou pro většinu dovozců a vývozců je, že 30. září 2002 končí platnost všech povolení celních režimů s ekonomickými účinky. Toto omezení se týká nynějších uživatelů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, dočasného použití, přepracování pod celním dohledem, stejně jako provozovatelů celních skladů. Z časového omezení těchto povolení je zřejmé, že ti, kteří chtějí i nadále využívat některý z uvedených režimů, musí včas požádat o vydání nového povolení. Co znamená včas? Na to odpovídá celní zákon, který celním úřadům dává tříměsíční lhůtu na vydání těchto povolení. Žádost je proto třeba předložit tři měsíce před požadovanou účinností nového povolení, to je nejpozději 1. července. Při pozdějším podání žádosti nelze již garantovat, že příslušný celní režim bude povolen před ukončením platnosti dosavadního povolení. A jsme opět u stejného problému. Zcela nové tiskopisy, na kterých musí být tyto žádosti podány, ale i konkrétní podmínky týkající se uplatňování jednotlivých celních režimů, budou publikovány v prováděcí vyhlášce. I kdyby se tedy deklaranti chtěli včas připravit na podání žádosti o celní režimy s ekonomickými účinky, nemají šanci tak učinit dříve, než vejdou ve známost prováděcí předpisy k celnímu zákonu. Uživatelé těchto režimů jsou většinou závislí na hladkém průběhu celních operací a jakýkoli výpadek v uplatňování celního režimu může mít zcela zásadní dopady v oblasti cash flow i ve schopnosti plnit své závazky vůči dodavatelům i odběratelům. Jakákoli diskontinuita tak ve svém důsledku může ohrozit další existenci těchto výrobních společností. Na základě rozhovorů s desítkami zástupců výrobců mohu jen potvrdit, že tato obava není neopodstatněná ani nereálná. Otázkou tedy zůstává, jak je možné, že zákonodárci schválí tříměsíční období pro výměnu všech povolení režimů s ekonomickými účinky bez ohledu na skutečnost, že celní úřady mají stejnou, tedy tříměsíční lhůtu na rozhodování? Jistě, celní úřady mohou rozhodnout i ve lhůtě kratší, ale je vůbec reálné, aby stihly vyřídit všechny podané žádosti, jejichž počet lze odhadovat na desítky tisíc? Extrémní zatížení celních úřadů je z tohoto pohledu stejně nezáviděníhodné jako nejistota dovozců a vývozců. Ani zaměstnanci celních orgánů nemají totiž několik týdnů před zavedením řady změn v celním řízení dostatek informací a nejsou proto schopni poskytovat potřebné informace obchodní veřejnosti. Zajištění celního dluhu. Nejčastěji využívanou formou zajištění celního dluhu jsou globální záruky pokrývající celní dluhy vzniklé z dovozních či tranzitních operací během určitého období. Společnosti splňující přísná kritéria finanční stability a důvěryhodnosti získaly a využívají oprávnění nezajišťovat celní dluh. Novela celních předpisů přináší několik novinek týkajících se zajištění celního dluhu. Z praktického hlediska je podstatné, že zůstává zachována forma globální záruky i možnost nezajišťovat celní dluh pro všechny celní režimy. Novela celního zákona však, stejně jako ve výše zmíněném případu režimů s ekonomickými účinky, ukončuje platnost povolení vydaných před účinností tohoto zákona. Omezení platnosti do 30. září 2002 se konkrétně týká všech povolení nezajišťovat celní dluh a dále povolení globálního zajištění celního dluhu u jiných operací než režimu tranzitu. Také v tomto případě tedy stávajícím uživatelům povolení globální záruky nebo oprávnění nezajišťovat celní dluh nezbývá než včas požádat o vydání nových povolení. Žádosti podávané za tímto účelem nejsou formalizované. Novelizovaná ustanovení zákona pouze upřesňují náležitosti žádostí a určují, které celní orgány jsou kompetentní rozhodnout o jednotlivých typech zajištění celního dluhu. Prováděcí vyhláška k celnímu zákonu podrobněji rozvádí podmínky vydání těchto povolení a výslovně určuje, jakými doklady se splnění těchto podmínek prokazuje. I v těchto případech je proto třeba počkat na publikaci prováděcích předpisů, neboť bez jejich znalosti bude žádost o zajištění či nezajišťování celního dluhu s nejvyšší pravděpodobností nekompletní. V neposlední řadě ani v této souvislosti zákonodárci zjevně nedomysleli vzájemný nepoměr přechodného období pro výměnu povolení týkajících se zajištění celního dluhu a zákonné lhůty, kterou mají celní orgány na vydání rozhodnutí. Pokud jde o povolení globálního zajištění a nezajišťování celního dluhu, lhůta pro vyřízení žádosti by neměla přesáhnout 60 dní, ve složitějších případech 90 dní. S ohledem na problematické posouzení toho, co lze považovat za složitější případy, i na dosavadní zkušenosti s časovými nároky na získání těchto povolení nelze předpokládat, že by tyto lhůty byly v praxi podstatně kratší než tři měsíce. Opět tedy dochází k tomu, že tisíce deklarantů mají během tří měsíců získat povolení, na jejichž vydání mají celní orgány v zásadě též tři měsíce. Uvážíme-li, kolik žádostí včetně rozsáhlých příloh by mělo být podrobně posouzeno a kolik rozhodnutí vydáno, nemůžeme dojít k jinému závěru, než že zákonná tříměsíční lhůta je i v tomto případě naprosto neuvážená. Letošní léto bude další zkouškou trpělivosti a odolnosti našich dovozců a vývozců zboží. Mnozí z nich v těchto dnech ruší své plány na dovolenou a připravují se na to, co budou muset zvládnout v nereálně krátkých termínech daných novelou celního zákona. Celní úřady informace nepodávají, protože je nemají. Nad tím, jak hodlají během tří měsíců připadajících na období prázdnin a dovolených rozhodnout o tisících žádostí, většinou jen krčí rameny. Aby však tento článek nekončil jen rozpaky nad další z nekonečné řady nedomyšleností v českých zákonech, přikládám přehled žádostí, které by měly být podány celním orgánům kvůli ukončení platnosti povolení vydaných podle "starého" celního zákona (viz tabulku na str. 55). Věřím, že tento stručný přehled napomůže v orientaci komu, kdy a jakou formou předložit příslušné žádosti. Pak už nezbývá nic jiného než čekat a doufat. Ivona Klabouchová, Deloitte α Touche
|
1 minuta čtení
Vše, co potřebujete vědět o digitalizaci českého byznysu. Takový byl podtitul setkání o automatizaci, robotizaci a inovacích v průmyslu, byznysu...