Daně je nutné přesunout na silná ramena, říká expremiér Vladimír Špidla

Vladimír Špidla, někdejší premiér a šéf ČSSD, před dvaceti lety v souvislosti s důchody proslul větou, že „zdroje jsou“. Tvrdí to i dnes a doporučuje obrátit pozornost ke zdanění digitální ekonomiky a robotů. „Robot není jen nějaký android, jsou to algoritmy, různá zařízení v továrnách a v takovém okamžiku musíme hledat metody, jak jejich provoz zpoplatnit,“ tvrdí nynější ředitel think‑tanku Masarykova demokratická akademie.

Právě díky nástupu nových technologií Špidla věří, že se v Evropě na výsluní opět vrátí sociální demokracie. „Společnost se dostává do prudkého pohybu, protože nastupuje umělá inteligence a narážíme na ekologické meze,“ popisuje. Tato transformace bude podle jeho slov stejně drsná jako průmyslová revoluce v 19. století, která za vznikem sociální demokracie stála. „Přijde to rychle, už v následujícím desetiletí.“

V západní Evropě levice v posledních letech hodně ztratila a v postkomunistické střední Evropě, s výjimkou Slovenska, je dokonce v troskách. Proč?

I v západní Evropě je to různé. V Nizozemsku sociální demokracie utrpěla katastrofální neúspěch, ve Francii také. Pak tu je Španělsko a Portugalsko, kde jsou socialistické strany rozhodující politickou silou. Rovněž v Německu, kde zdánlivě načas upadali, se sociální demokraté vrátili do významné pozice. Ve střední Evropě je problém v tom, že dlouhá dominance komunistické strany se promítla u lidí do podvědomého spojování levice právě s komunisty, což je tíživé. Situace se začíná měnit, například polští socialisté se už dokázali vrátit do parlamentu.

K sešupu levice ve střední Evropě ale nedošlo hned po pádu komunismu. Není dán generační změnou, tím, že voliči sociální demokracie vymírají?

Některé podrobnější výzkumy volebního chování v Česku ukazují, že ČSSD má významné zastoupení mezi nejmladšími voliči mezi 18 a 24 lety a pak mezi lidmi mezi 50 a 60 lety a poměrně málo voličů nad 65 let. Z toho usuzuji, že opět začínáme být stranou budoucnosti. Dalším vysvětlením je, že po třiceti letech se uzavřela transformace a ta nebyla přijata jako zcela legitimní. Všechny strany s ní spojované – a my také – to přece slízly. ODS málem zanikla, dala se však dohromady. Lidovci vypadli na čas ze sněmovny, naposled jsme porážku utrpěli my. Strany, které se zrodily později a nemají s dědičným hříchem transformace nic společného, třeba Piráti nebo ANO 2011, jsou na vzestupu.

Stále více práce se vykonává bez evidence. Jednou tak nebudete mít odpracované roky na důchod, ačkoliv pracujete celý život.

Nemají spíše pravdu analýzy, které hovoří o tom, že se celkově změnila socioekonomická situace? Že socialisté mnoho ze svého programu v Evropské unii prosadili a tím ho vyčerpali? Že zanikla klasická dělnická třída a střední vrstvy jsou individualistické a preferují pravicovější politiku?

To, co říkáte, je základní teze filozofa Ralfa Dahrendorfa, který také říkal, že prosazením evropského sociálního státu ztratili sociální demokraté svůj hlavní smysl. Na druhé straně se společnost dostává do prudkého pohybu, protože nastupuje umělá inteligence a narážíme na ekologické meze. Tato transformace bude drsná. Sociální demokracie se v 19. století zrodila jako reakce na dramatickou změnu vyvolanou průmyslovou revolucí, její agenda i úspěch spočívaly v tom, že tuto transformaci zhumanizovala. Podobná agenda, zvládnout hlubokou transformaci lidským a rozumným způsobem, nastoupí zase. Takže politická mise sociální demokracie trvá. Přijde to rychle, už v následujícím desetiletí.

Co konkrétně máte na mysli?

Vezměte si, jak se mění charakter práce, pracovní kariéry se fragmentarizují a sociální systémy ztrácejí schopnost ochranu poskytnout. Když třeba chcete mít důchod, tak musíte mít započítanou pracovní dobu. Stále více práce se vykonává bez evidence, a tak vlastně nárok na důchod nevzniká. Nebudete mít odpracované roky, ačkoliv pracujete celý život. Takových příkladů bych mohl uvádět mnoho.

Babiš začíná rozvíjet názory extrémní pravice a extrémního konzervativismu. To není na jakoukoliv spolupráci.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.