S poradenskou společností PwC spojil celou svou dosavadní profesní dráhu. Téměř 13 let je Jiří Moser jejím řídícím partnerem pro Českou republiku. Za 28 let ve firmě má poměrně dobrou představu, co tuzemské firmy pálí. „Zlozvykem české politiky je, že se celá reprezentace, tedy vláda s opozicí, nedokáže dohodnout na tom, která témata jsou skutečně strategická. Tato témata je pak potřeba legislativně vyřešit a systém dlouhodobě neměnit. To by byznysu opravdu pomohlo,“ shrnuje Moser. Příkladů je přitom spousta – třeba zrušení druhého důchodového pilíře či elektronické evidence tržeb. „V obecné rovině je ale politicko‑ekonomické prostředí v České republice lépe predikovatelné než v řadě zemí regionu. Jsme v tom na úrovni někde mezi východní a západní Evropou,“ říká Moser, který počátkem 90. let opustil vědu a začal se věnovat byznysu.
Vystudoval jste matematicko‑fyzikální fakultu, obor modelování fyzikálních procesů. V rámci doktorátu jste se věnoval modelování proudění v zemském plášti. Od něčeho takového je k auditování dlouhá cesta, ne?
Když jsem šel na vysokou, tak tohle byla jedna z mála škol, u které jsem věděl, že mě bude bavit. Během doktorátu jsem jel do USA do Minnesoty, kde je třetí největší počítačové středisko v USA. Právě tam jsem modeloval proudění v zemském plášti. Po doktorátu se mi v roce 1994 naskytla příležitost nastoupit do Coopers & Lybrand (později PwC – pozn. red.), protože ve vědě se mi pokračovat nechtělo. Tehdy to byla v Česku malá firma o 60 lidech a já chtěl využít své znalosti kolem počítačů, které jsem získal v Americe. Hodně jsem se tehdy motal kolem telekomunikací, které procházely překotnou transformací. Jednak začínaly mobilní telefony a pak se transformoval státní Telecom z technologického gigantu na firmu více zaměřenou i na koncové zákazníky. Po roce jsem navíc dostal možnost stáže ve Velké Británii také se zaměřením na telekomunikace, takže jsem nebyl ani tak auditor, ale spíše konzultant v oblasti mobilních technologií.
Využíváte při své současné práci vaše zkušenosti z matfyzu?
Ta škola vás naučí hodně do detailu analyticky myslet a to je pro auditora či poradce denní chléb. Musíte mít profesionální skepticismus a jít do hloubky a nevěřit všemu, co je na povrchu.
To, co v minulosti šéfové firem očekávali, pak následný vývoj ekonomiky poměrně věrně kopíroval.
V těchto dnech jste zveřejnili váš nový průzkum CEO Survey 2023 mezi šéfy českých firem. Z něj vyplývá, že devět z deseti šéfů českých firem letos očekává recesi. Není to sebenaplňující proroctví?
Tyhle průzkumy děláme celosvětově 32 let a v Česku 14 let. To, co v minulosti šéfové firem očekávali, pak následný vývoj ekonomiky poměrně věrně kopíroval. Není to tak, že by se snažili něco vytvářet a pak se tomu přizpůsobili. Druhá věc, která trochu vylučuje, že jde o sebenaplňující proroctví, je, že jednak říkají, co se stane s ekonomikou obecně, a pak, co se bude dít v jejich firmách. Celkem 64 procent z nich předpokládá, že to zvládnou a že jsou v dobré kondici. Druhou věcí je, že průzkum vznikal od listopadu do prosince, kdy fakt nikdo nevěděl, jak bude krutá zima či třeba jak dopadnou cenové stropy na energie anebo jak to bude s Čínou.
V sousedním Německu nyní předpokládají, že jejich ekonomika poroste o 0,2 procenta, namísto původně očekávané recese. Proč by podle vás mělo být Česko, které je na Německo navázané, v recesi?
Ono je to schované v tom samotném pojmu. Když se bavíme o recesi, tak technická recese znamená, že ekonomika dvě čtvrtletí po sobě klesala. Nemyslím si, že by si měla projít nějakou hlubokou recesí, ale spíše jen nějakou mírnou. Historicky česká ekonomika několikrát ukázala, že je dost odolná. Domnívám se, že se bude pohybovat kolem nuly.
Firmy se dlouhodobě bojí přílišné regulace
Co je teď pro firmy nejzásadnější, čeho se obávají?
Věc, na kterou firmy upozorňují dlouhodobě, je ekonomická stabilita a rostoucí daňové zatížení a pak i přílišná regulace. Z hlediska okamžitých rizik pramení obavy z inflačních tlaků, především z rostoucích nákladů na energie, byť je teď cenový strop nejspíše zmírnil. Stále také platí, že je tíží například mzdové náklady a nedostatek lidí. Zrovna nedostatek lidí nás celkem překvapil vzhledem k tomu, že si všichni myslí, že bude krize a budou se snižovat náklady.
Článek již není odemčený!
Váš známý vám umožnil přečíst si článek zdarma, ale uplynula doba, po kterou je článek odemčený.
Pro neomezený přístup ke všem článkům na našem webu si můžete zakoupit předplatné za 59 Kč.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později