Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfPřestože i letos porostou mzdy, lidé si za ně opět koupí méně než před rokem či dvěma. Vysoká inflace stále ukrajuje z platů a úspor občanů. Podle Českého statistického úřadu loni ceny vzrostly o více než 15 procent. Letos prognóza České národní banky očekává 9,1 procenta. Mzdy se přitom podle očekávání firem a odborů zvýší jen o sedm procent. Tuzemská úroveň reálných mezd je nyní zhruba na úrovni roku 2018. Pokud se letos vyplní předpovědi ohledně vývoje inflace a nárůstu platů, budou Češi na konci letošního roku co do kupní síly na úrovni roku 2017. Kdy se tento trend otočí a Čechům se vrátí jejich předcovidová kupní síla?
Jednoduchá matematika říká, že to bude přinejlepším v roce 2026, mnohem pravděpodobněji později. Nebo ještě lépe, je prakticky nemožné, aby to bylo dříve než za tři roky, ten pokles reálných mezd byl obrovský,“ říká ekonom Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády. Prakticky stejně to vidí i hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.
Jde přitom o optimistický scénář, jehož naplnění je podmíněno dalším vývojem ekonomiky – tedy jestli se například ceny energií stabilizují na nižších úrovních, jak dopadne konflikt na Ukrajině či jak se vyvine globální pandemická situace. Momentálně totiž covid‑19 sužuje druhou největší ekonomiku světa Čínu.
Nejvíce reálné příjmy klesají zaměstnancům. Naopak důchodcům inflaci do značné míry kompenzuje stát. Jen loni došlo k trojí valorizaci penzí.
Právě konec války na Ukrajině by patrně byl zásadní vzpruhou pro český průmysl a jeho zaměstnance, což by se pak odrazilo v růstu mezd. „Začne to přinášet změny ve službách a požadavcích na pracovní sílu. Jde třeba o případnou rekonstrukci Ukrajiny a její podobu. Samozřejmě je zde otázka, do jaké míry se tam vůbec české subjekty, byť i jako součásti zahraničních konsorcií, dostanou. To samozřejmě může mzdy výrazně ovlivnit směrem nahoru,“ vysvětluje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že pozitivní dopad by to mělo především na tuzemské stavební firmy, strojírenské podniky, IT firmy či společnosti podnikající ve výstavbě silnic a železnic.
Stejně tak se ale může stát, že dorovnání mezd na předkrizovou úroveň bude delší. „Jednou se tam vrátíme určitě. Třeba v Japonsku to ale trvalo 30 let,“ dodává Stroukal.
Vývoj mezd
Vysoká inflace z hlediska kupní síly přitom nedopadá na všechny skupiny obyvatel stejně. Jak upozorňuje analytik České spořitelny Michal Skořepa, nejvíce reálné příjmy klesají zaměstnancům. Naopak důchodcům inflaci do značné míry kompenzuje stát. Jen loni došlo k trojí valorizaci penzí. „Je dobré mít na paměti, že celkové příjmy českých domácností jsou dány také důchody a zisky z podnikání, přičemž u těchto dvou druhů příjmů k tak prudkému propadu jako u mezd nedochází,“ říká Skořepa. Zatímco loni byla samotná průměrná mzda meziročně vyšší zhruba o šest procent, tak meziroční růst celkového příjmu průměrného obyvatele Česka byl podle aktuálních dat ke třetímu čtvrtletí ČSÚ téměř 12procentní.
Zlom až v roce 2024
Zásadní pro české domácnosti bude změna trendu, tedy okamžik, kdy reálné mzdy přestanou klesat a vrátí se k růstu. Zlomovým by se měl stát rok 2024, pro který Česká národní banka dle své listopadové prognózy očekává průměrnou inflaci na úrovni 2,4 procenta. Prognóza ministerstva financí přitom pro příští rok počítá s nominálním růstem platů o 5,8 procenta. „V roce 2025 by měl růst mezd nad úrovní inflace pokračovat. Tyto dva roky pozitivního vývoje ale samy o sobě nebudou pro kompenzaci aktuálního poklesu reálné hodnoty mezd stačit,“ říká Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.
Pokud zastropování cen energií na konci roku skončí a ceny energií zůstanou na stávajících úrovních, firmy budou muset vynaložit stovky miliard korun navíc.
Některé odhady jsou ale optimističtější. Například podle Raiffeisenbank by změna trendu mohla nastat už koncem léta. Banka pro letošní rok odhaduje růst mezd mezi 10 a 12 procenty. „Nejpozději na konci letošního roku by se průměrná kupní síla vycházející z průměrné mzdy měla vyrovnat a při příznivém vývoji i mírně překonat kupní sílu z ledna 2021,“ říká hlavní ekonomka banky Helena Horská. Podobně to vidí i Pavel Sobíšek, podle kterého by k zastavení propadu reálné mzdy mohlo dojít, při troše štěstí, už v letošním druhém pololetí.
Průměr za letošek 43 tisíc korun hrubého
Ekonomové přitom očekávají, že výše průměrné mzdy letos přesáhne 43 tisíc korun. V Praze by pak podle odhadů mohla dosáhnout 52 tisíc korun. Analytici i politici sice s oblibou operují s průměrnou mzdou, většina zaměstnanců však na ni nedosáhne, neboť její výši zkresluje relativně malá skupina lidí s vysokými příjmy. Pro běžného člověka tak má větší význam mzdový medián. Jde o střední hodnotu, kdy přesně polovina lidí má plat vyšší a druhá polovina nižší. Mzdový medián ve třetím čtvrtletí činil bez sedmi korun 35 tisíc korun, průměrný příjem byl přitom téměř o pět tisíc korun vyšší.
Mediánové mzdy by přitom podle odhadů ekonomů měly růst stejně rychle jako ta průměrná, tedy o sedm procent. „Pokud ovšem mediánové mzdy neporostou rychleji než průměrné, tak máme problém a recese bude hlubší. Doufám, že mediánová mzda přece jen poroste o něco rychleji,“ varuje šéf ČMKOS Středula. Podle odboráře hrozí, že jakmile nebudou mít lidé peníze a nebudou nakupovat, tak to odnesou zbytné typy služeb a v důsledku i státní rozpočet v podobě nižšího daňového inkasa.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR
Proti rychlejšímu růstu mezd tempem, které by lidem kompenzovalo vysokou inflaci, dnes stojí hned několik faktorů. Jednak nutnost šetření ze strany státu, pak zhoršení ekonomické situace firem a obecně recese, která teď do Česka míří. Zároveň je z hlediska mezd problematická i silná koruna, která snižuje zisky tuzemským exportérům.
Na druhou stranu už teď je jasné, že firmy budou pod tlakem odborů a samotných zaměstnanců. Obzvlášť těch, kteří už dnes žijí od výplaty k výplatě. Ti totiž často nemají jinou možnost než si říci o vyšší odměnu nebo změnit místo, protože jim na rozdíl od zaměstnanců s vyššími příjmy chybí finanční rezervy.
Růst mezd také podporuje stávající situace na trhu práce. Stále na něm panuje relativně vysoká poptávka firem po nových a kvalifikovaných zaměstnancích. Podle posledních dat z loňského prosince se prostřednictvím úřadů práce ucházelo o zaměstnání 271 803 lidí. Současně zaměstnavatelé nabízeli 288 647 míst. „Zvýšený tlak na růst mezd je zejména u pasivních uchazečů o práci, tedy těch, které firmy musí oslovovat napřímo, pokud je chtějí získat. Zde může mzdový nárůst proti stávajícímu zaměstnání činit až 20 procent,“ říká Sándor Bodnár, ředitel společnosti Hays, která se zaměřuje na nábor specialistů a kvalifikovaných pracovníků.
Mzdové tlaky nicméně už začínají pomalu polevovat a optimismus firem, co se týče nabírání nových zaměstnanců, se z tuzemských podniků vytrácí a společnosti zastavují náborové plány.
Podle aktuálního průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 510 zaměstnavateli, která sestavuje takzvaný Index trhu práce, hlásí zaměstnavatelé v České republice na první čtvrtletí pokles náborových plánů. Téměř čtvrtina zaměstnavatelů očekává pokles počtu pracovníků, zhruba pětina pak předpovídá jejich nárůst. Celkem 43 procent zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Jelikož více firem plánuje propouštět než nabírat, čistý index trhu práce se tak dostává do záporných hodnot. Ještě na konci loňského roku byl přitom v plusu.
Index trhu práce
„Náš průzkum ukazuje, že počet zaměstnavatelů, kteří plánují v dalším období propouštění, zůstává již rok poměrně stabilní, nicméně výrazně klesá počet optimistických firem. Zaměstnavatelé spíše nábory pozastavují, než že by plánovali hromadné propouštění. Nejvíce optimismu jsme zaznamenali v IT, veřejném a neziskovém sektoru nebo v obchodě a službách,“ popisuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.
Naopak pesimismus podle průzkumu Manpoweru panuje v energetice, komunikačních službách a finančním sektoru. Podle dat Svazu průmyslu a dopravy jsou také ohrožená místa v energeticky náročných provozech, jako například sklárnách, ocelárnách či výrobě potravin.
Míra nezaměstnanosti poroste jen mírně
Přesto ekonomové letos neočekávají zvýšení nezaměstnanosti na vysokou úroveň. Loni bylo bez práce 3,4 procenta lidí v produktivním věku, letos by to podle prognózy České bankovní asociace mělo být 3,9 procenta. ČNB je o něco pesimističtější, nárůst očekává na 4,3 procenta. Rovněž odbory žádné drama na trhu práce nepředpokládají. „Konkrétní číslo nemáme, protože ve výpočtu je spousta neznámých, počínaje konfliktem na Ukrajině, vývojem v Číně konče. Určitě ale mohu říct, že si nemyslíme, že by se nezaměstnanost letos mohla dotknout pětiprocentní hranice,“ říká Středula.
K udržení nízké míry zaměstnanosti přispěla i vláda zastropováním cen energií. Bez něj by řada firem s energeticky náročným provozem musela přistoupit k útlumu výroby, a tedy i propouštění. Vláda pro letošní rok počítá, že na kompenzace vydá 200 miliard korun. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu to bude dokonce o 40 miliard korun více. Zastropování cen nyní platí do konce roku. Jestli bude stát v podpoře pokračovat i v roce 2024, není zatím jasné. Pokud podpora skončí a ceny energií zůstanou na stávajících úrovních, firmy budou muset vynaložit stovky miliard korun navíc. Ty by z velké části přenesly na zákazníky a pravděpodobně by se rozjela větší vlna propouštění, případně bankrotů firem.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
