Růžová daň aneb Proč ženský svět stojí více

Od roku 2007 umožňuje evropská legislativa snížit daň u produktů dámské hygieny na minimální hranici pěti procent, přibližně v polovině členských států je však výše daně srovnatelná například se zdaněním tabáku či alkoholu.

Řada zemí DPH skutečně postupně snižuje − například Francie z původních 20 procent sestoupila na 5,5 procenta, Německo z 19 procent na sedm procent. Existují i státy, kde jsou vložky, tampony a další hygienické potřeby od daně osvobozené úplně − patří sem například Irsko, mimo Evropu potom Austrálie, Keňa, Kolumbie či Rwanda. Naopak v Maďarsku je daň vůbec nejvyšší a činí 27 procent.

V Česku "tamponová daň" aktuálně činí 21 procent, je téměř nejvyšší v EU. Ministerstvo financí ji chce snížit na 10 procent.

V Česku se na dámské hygienické pomůcky aktuálně vztahuje základní daň 21 procent, a patří tak v rámci Evropské unie k těm nejvyšším. Nyní však ministerstvo financí plánuje navrhnout, aby byly dámské menstruační pomůcky přesunuty do sazby 10 procent. "Pomůže to v současné nelehké ekonomické situaci mnoha nízkopříjmovým rodinám," říká mluvčí ministerstva Zdeněk Vojtěch s tím, že hygienické potřeby by se tak mohly stát cenově dostupnějšími například pro matky samoživitelky, handicapované osoby či lidi bez domova a v nouzi. Těm je nyní zajišťuje síť potravinových bank, na jejíž provoz a organizaci stát poskytuje každoroční podporu. "Ministerstvo je samozřejmě připraveno prostřednictvím státního rozpočtu zajistit fungování systému potravinových bank i v následujících letech," dodává Vojtěch.

Novelu zákona, která počítá s přesunem dámských hygienických potřeb z 21procentní sazby DPH na 10 procent, nyní projedná Poslanecká sněmovna. Platit by mohla už na jaře.

Dopad snížení daňové sazby na veřejné rozpočty se předpokládá okolo 300 milionů korun.

Dražší oblečení i hračky

Téma růžové daně se začalo ještě pod názvem Woman tax řešit v roce 1990 v Kalifornii, odtud se postupně rozšířila po Spojených státech a dále do světa. V Americe je toto téma hodně diskutované i proto, že zde existuje velký nepoměr v platovém ohodnocení mužů a žen − podle Institutu pro výzkum ženské politiky americké ženy vydělávají 80,5 centu za každý dolar, který vydělají muži.

Ohledně nerovnosti cen výrobků pro ženy a muže vznikla řada studií, jednu z nejzásadnějších provedla v roce 2015 Newyorská organizace pro ochranu práv pracovníků a spotřebitelů (DCWP). Z té vyplývá, že výrobky pro ženy jsou v průměru o sedm procent dražší než produkty pro muže a cenový rozdíl se týká především oblečení, hygienických potřeb a dětských oděvů a hraček.

DCWP porovnávala průměrnou cenu pro 35 různých typů výrobků, respektive 794 konkrétních položek zboží tak, aby si byly produkty co nejpodobnější co do značky, vzhledu i použitého materiálu.

Co se týče kompletního každodenního oděvu zahrnujícího džíny, tričko, svetr, spodní prádlo a ponožky, zaplatí ženy s celkovou průměrnou částkou 173,6 dolaru téměř o 11 dolarů více.

Sice jich není mnoho, existují však kategorie výrobků, kde si naopak připlatí muži. Dámské spodní kalhotky vyjdou na 8,5 dolaru, pánské slipy a trenýrky na 10,9 dolaru. O pár centů je potom levnější i dámská pěna na holení.

Když dvoje šaty nestačí

Růžovou daň považuje za velmi zajímavý fenomén Lenka Simerská, která se dlouhodobě věnuje nerovnému odměňování žen a mužů na trhu práce a působí jako hlavní gestorka projektu "22 % k rovnosti" ministerstva práce a sociálních věcí. "Často se setkávám s vysoce postavenými ženami, které jsou zvyklé pohybovat se v ryze pánských kolektivech. Představme si, kolik společenských akcí, plesů a jednání musí ženy ve vysokých funkcích absolvovat. Na to dvoje šaty nestačí, navíc je pokaždé zapotřebí návštěva kadeřníka, manikúra a podobně. Přitom pánové vymění košili, kravatu a stačí jim jeden oblek na sezonu," říká s lehkou nadsázkou. "Ekonomické znevýhodnění je obrovské. Kdyby se výdaje za všechny produkty a služby sečetly, žádná z nás tomu neuvěří."

Ženy nikdo nenutí kupovat žiletky se speciálním proužkem aloe vera, vždy na trhu existuje cenově dostupnější varianta.

Co se týče cen samotných produktů, vedoucí poradenství pro spotřební zboží a retail ve společnosti EY Lenka Vaněk je toho názoru, že se o prvoplánovou diskriminaci nejedná. "Určité rozdíly mezi produkty pro ženy a muže existují, z mého pohledu však nejde o záměr − když vlastník značky nastavuje cenovou politiku výrobků, neřeší gender, ale aspekty, jako jsou cenová elasticita, nabídka, poptávka, konkurence a cílová skupina," říká s tím, že k závěru, že mají výrobky pro muže a ženy rozdílnou cenu, se podle ní došlo až zpětně.

Ženy podlehnou snáz

Právě cílová skupina je zásadním faktorem pro cenotvorbu − podle Lenky Vaněk se však neposuzuje primárně z pohledu genderu a věku, ale především na základě preferencí zákazníka a jeho ochoty nakupovat. Jak velkou roli v tom hraje fakt, že jsou cílovou skupinou ženy? "Nikdy jsem se nesetkala s tím, že by se řeklo: tohle jsou produkty pro ženy, pojďme u nich stanovit vyšší cenu. Cena se nastavuje na základě analýz, průzkumů a testování. Je ale pravda, že pro ženy se staví produkt jinak než pro muže," vysvětluje, že ženy mají trochu odlišné nákupní preference.

"Moderní behaviorální teorie nákupního chování v podstatě říkají, že emočně se nakonec rozhodujeme všichni, ačkoliv muži to neradi slyší. Rozdíl je v tom, jakým způsobem si nákup a utracené peníze zpětně racionalizujeme," pokračuje Lenka Vaněk. Muž má podle ní mnohem větší potřebu si nákup obhájit a najít sám pro sebe pragmatické vysvětlení. Možná proto si nákup nakonec včas rozmyslí, ale žena podlehne.

Cenové rozdíly podle jejích slov nastávají z objektivních důvodů − zboží se například nevyrábí v masových objemech, tudíž jsou náklady na výrobu vyšší a to se následně logicky odráží na ceně. "Nikdo nenutí ženy kupovat si žiletky se speciálními hydratačními proužky s aloe vera duhových barev a se speciálním ergonomickým tvarem. Ale jako ženy si je zkrátka kupovat chceme. Barva a tvar je v tomto případě diferenciace s odpovídající cenou," říká s tím, že jí osobně nevadí utratit vyšší částku za zboží, které přesně splní očekávání a rezonuje s preferencemi. Pokud se do toho někomu nechce, má vždy k dispozici levnější alternativu.