Flashpoint podle Martina Petříčka

Fed zvedá úroky, chce brzdit inflaci

Americká centrální banka Fed minulý týden poprvé od roku 2023 zvedla úrokové sazby. Pod vedením nového šéfa Kevina Warshe posunula základní úrok o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 procenta. Fed tím reaguje na přetrvávající inflační tlaky, ke kterým přispívají vyšší ceny energií a komodit v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě. Americká ekonomika nicméně podle Fedu vykazuje dostatečnou odolnost, zejména díky silné domácí poptávce a investicím.

Vyšší úrokový náklad bude postupně působit proti spotřebě a investicím a může prodražit úvěry domácnostem i firmám. Zároveň má pomoci tlumit inflační tlaky. Pro další vývoj bude klíčové, zda se inflace začne trvale přibližovat k dvouprocentnímu cíli, aniž by výrazně oslabil trh práce.

Fed není jedinou velkou centrální bankou, která v posledních týdnech přitvrdila. Japonská centrální banka zvýšila svůj klíčový úrok na 1,25 procenta, nejvyšší úroveň za zhruba 31 let. Evropská centrální banka zvýšila své úroky o čtvrt procentního bodu o týden dříve. Bank of England i ČNB své hlavní úroky ponechaly beze změny.

Zásobníky plynu nejsou tak plné jako před rokem

Zásobníky plynu v Česku jsou naplněny ze 74 procent, meziročně zhruba o pětinu méně. Důvodem pomalejšího doplňování jsou vysoké ceny plynu na burze, které minulý týden překročily 80 eur za megawatthodinu a byly nejvyšší za více než tři roky. „Není problém s množstvím plynu v Evropě, ale problém je v ceně. Kdo nyní nakupuje rozvážněji, nakupuje za nižší ceny. Kontrakt na zimu je totiž teď nižší než aktuál­ní ceny,“ řekl ministr průmyslu Karel Havlíček.

Pokud by se plyn do zásobníků nakupoval za každou cenu, aniž by to bylo potřeba, zaplatili by podle něj nakonec odběratelé zbytečně více. Podle Havlíčka Česku nedostatek plynu na zimu nehrozí. Zásoby jsou navíc nad evropským průměrem, který činí necelých 67 procent. Vysoké burzovní ceny se nicméně podle analytiků v dalších měsících promítnou do cen pro domácnosti, především u nových fixací.

Zellmer zamíří do čela Volvo Cars

Foto: Škoda Auto

Dosavadní šéf Škody Auto Klaus Zellmer se stane generálním ředitelem Volvo Cars. Funkce se ujme nejpozději 1. října 2027, oznámila švédská automobilka. Zellmer vede Škodu od roku 2022, pod jeho vedením firma dosáhla rekordních výsledků a zvýšila dodávky elektromobilů. Volvo plánuje do roku 2030 uvést 13 nových modelů a zdvojnásobit tržní podíl. Odchod Zellmera podle experta na automobilový průmysl Petra Knapa fungování Škody zásadně neohrozí. „Je dobře fungující a má svou stabilní pozici ve skupině VW,“ uvedl. Odchod dalšího člena vedení po Martinu Jahnovi ale bude znamenat pozornost věnovanou dovnitř automobilky místo směrem na trh a k zákazníkům. Nástupce podle Knapa téměř jistě přijde z koncernu Volkswagen. „Bezpochyby bude hodně zájemců. Škoda je opravdu v současnosti ostrůvkem pozitivní deviace,“ podotkl.

Pípy v Mnichově už jedou naplno

Mnichov v sobotu otevřel 191. ročník Oktoberfestu, nazývaný bavorsky Wiesn. První den na něj podle pořadatelů dorazilo 450 tisíc lidí, za celých 16 dní očekávají více než šest milionů návštěvníků. Cena piva dál roste: litr, tedy Maß neboli tuplák, letos stojí podle značky piva 14,80 až 15,90 eura, v průměru 15,61 eura. Meziročně tak průměr zdražil zhruba o 2,4 procenta, za posledních deset let takřka o 48 procent. Město Mnichov ceny neurčuje, jako pořadatel ale kontroluje jejich přiměřenost porovnáním s cenami ve velkých gastronomických podnicích ve městě. Loni návštěvníci vypili odhadem 6,5 mi­lionu litrů piva, méně než v roce 2024, kdy spotřeba dosáhla sedmi milionů litrů. Rekord drží rok 2011 s více než 79 tisíci hektolitry. Tradice sahá do roku 1810, kdy slavnost vznikla při svatbě korunního prince Ludvíka a Terezy. Do září se přesunula v roce 1872 kvůli příznivějšímu počasí.

Konec jedné éry v Berkshire Hathaway

Foto: Profimedia

Šestadevadesátiletý investor Warren Buffett definitivně završil předání moci ve svém impériu s tržní hodnotou zhruba 1,1 bilionu dolarů. Poté, co začátkem roku přenechal post generálního ředitele Gregu Abelovi, se nyní vzdal také funkce předsedy správní rady. Štafetu po něm přebírá jeho jednasedmdesátiletý syn Howard. Legendární „Věštec z Omahy“ však ze scény zcela nemizí, v představenstvu zůstává jako čestný předseda a významný akcionář.

Zatímco každodenní řízení společnosti a klíčová investiční rozhodnutí má na starosti Abel, Howardovým hlavním úkolem bude dohlížet na unikátní firemní kulturu, kterou jeho otec budoval desítky let. Howard není typickým korporátním matadorem, v minulosti byl farmářem, šerifem i filantropem. V představenstvu Berkshire Hathaway však působí už od roku 1993.

Střídání stráží přichází v době, kdy firma disponuje rekordním balíkem zhruba 365 miliard dolarů v hotovosti. Buffett starší tímto krokem vysílá trhům jasný vzkaz: vize a hodnoty jeho životního díla zůstávají v bezpečných rukou.