Poslal jen dva maily denně a jinak byl na Facebooku. Jak fungují softwary na sledování zaměstnanců a kdy je lze použít

Zaznamená, jak často uživatel kliká myší, kolik odeslal e-mailů, nebo dokonce i to, co má na ploše. Programy na sledování aktivity zaměstnanců na pracovních počítačích jsou roky tématem ve firmách i veřejných institucích. Naposledy ministerstvu zdravotnictví, které si letos s jejich pomocí udělalo audit produktivity úředníků. Tyto softwary jsou rok od roku rafinovanější. V jakých případech je ale jejich použití oprávněné a může uspět i u soudu?

Pro software, který pomáhá sledovat aktivitu zaměstnanců na firemním počítači, se v minulosti vžil pojem bossware. Jednotlivé programy se liší, obecně ale dokážou dělat statistiky o tom, jak dlouho dotyčný člověk tráví v jednotlivých aplikacích. Ty propracovanější pak můžou na dálku pořizovat snímky i videozáznamy obrazovky nebo s pomocí GPS zaznamenávat, kde se zařízení nachází.

Nejde o nové nástroje, hlavní boom jejich používání ale přišel až v posledních letech, kdy se výrazně rozšířila práce na dálku. Podniky zároveň začaly více řešit, jak jsou na tom s efektivitou kvůli zavádění AI nástrojů, ale také s tím, jak dokážou reagovat na zdokonalující se strategie, s nimiž zaměstnanci předstírají práci. Ti třeba předstírají „pracovní“ aktivitu například tak, že za ně jiný program jen hýbe myší.

Podle deníku The New York Times nástroje na sledování využívání elektroniky zaměstnanci používá asi 80 procent všech amerických soukromých firem. Ve Velké Británii to pak například podle The Guardian je asi třetina podniků.

Facebook a seznamky místo práce

Podobná čísla pro Česko zatím nejsou dostupná. Téma ale minulý týden zvedl server Seznam Zprávy, podle jehož zjištění si ministerstvo zdravotnictví najalo externí firmu na několikatýdenní sledování pracovní techniky.

Z pohledu celého trhu se ale bossware v Česku doposud nevyužívá tak často jako v zahraničí, říká například technický ředitel bezpečnostní firmy Eset Jindřich Mičán. „Úřad pro ochranu osobních údajů potvrzuje, že pravidelně dostává stížnosti související se sledováním zaměstnanců, zejména kvůli kamerovým systémům a nahlížení do e-mailových schránek. Nejde ale o běžnou každodenní praxi napříč českými firmami.“ 

Jak dále doplňuje expert na pracovní právo Tomáš Procházka, sahají tuzemské podniky po nasazení sledovacích programů spíše až poté, co pojmou podezření, že některý zaměstnanec tráví pracovní dobu jinými aktivitami, než je práce – například chatováním nebo online nakupováním. A chtějí proto získat důkazy pro jeho propuštění.

Několik takových případů už řešily i české soudy a rozhodly ve prospěch firem. „Nejvyšší soud už například potvrdil oprávněnost okamžitého zrušení pracovního poměru v případě, kdy se sledováním u zaměstnance zjistil vysoký podíl soukromých online aktivit – konkrétně více než 103 pracovních hodin v měsíci, tedy přibližně 61 procent fondu pracovní doby,“ popisuje například expert na pracovní právo Tomáš Procházka.

A jmenuje další případ uzavřený v roce 2022, kdy Nejvyšší soud potvrdil, že společnost Makro propustila právem zaměstnankyni na základě toho, že strávila nejméně 20 hodin v měsíci v pracovní době na Facebooku a seznamovacích portálech.

„Oba případy měly společné to, že zaměstnavatel sledoval jen jednoho zaměstnance na základě konkrétního podezření a rozsah sledování byl omezený. Zaměřil se pouze na navštívené stránky – nedošlo ke sledování obsahu příspěvků, odeslaných zpráv ani komunikace na seznamce,“ upřesňuje dále Procházka.

To totiž povoluje zákoník práce – podle něj není možné používat firemní počítač nebo mobil k soukromým účelům, pokud to nepovolí zaměstnavatel. Jestliže to firma nepovolila, má podle zákoníku právo používání jejího vybavení „přiměřeným způsobem“ kontrolovat, pracovník o tom ale musí vědět.

Bossware nesleduje jen výkon

Podrobnější dohled nad činností je pak podle Procházky možné před soudem obhájit v závislosti na tom, v jakém odvětví firma působí. „Může to být obtížné odůvodnit třeba pro restauraci, naopak podstatně snazší pozici bude mít třeba firma vyrábějící zbraně pro konflikt na Ukrajině.“

Naopak prohrou u soudu podle právníka končívají případy, kdy firma začne zaměstnance sledovat bez předchozího podezření a vyhodí ho na základě informací, které tím zjistí. To se ukázalo například u případu z Rumunska, který skončil v roce 2017 u Evropského soudu pro lidská práva a dopadl ve prospěch zaměstnance.

Celofiremní zapojení bossware programů do pracovních počítačů se nicméně v Česku děje pouze minimálně. „Někdy to vidíme u firem, které velmi rychle rostou, tlačí na výkon a extrémní efektivitu hlava nehlava,“ říká například šéfka vzdělávacího portálu pro personalisty SUHR Michaela Tumpachová. V takovém prostředí je pak podle ní časté vyhoření a celková nespokojenost vedoucí k vyšší fluktuaci zaměstnanců.

Jindřich Mičán z Esetu sice potvrzuje zvyšující se zájem firem o instalování programů na kontrolu aktivit do pracovních počítačů. Jde podle něj ale o trochu jiný software z kategorie sledování – tento je určený spíše k lepší ochraně pracovní elektroniky a dohledání případných škodlivých aktivit kvůli kybernetické bezpečnosti. „Některé bezpečnostní nástroje mohou sice mít funkce, které vypadají jako bossware, to ale samo o sobě neznamená, že jsou tímto způsobem i používány,“ říká expert.

Do toho podle Mičána spadá například filtrování e-mailů kvůli podezření na spam či malware nebo nástroje zaznamenávající únik dat z firemních počítačů či mobilů. „To je v českých firmách daleko běžnější než americký nebo čínský styl sledování produktivity přes sledování obrazovky nebo záznam stisku kláves,“ doplňuje.