Aktuální číslo časopisu Ekonom
Eva SrpováJe to nejznámější český automobilový novinář. Vnuk spisovatele Ludvíka Vaculíka. A také muž, který v posledních letech rozděluje část motoristické veřejnosti tím, že se otevřeně hlásí k elektromobilitě. Na sociálních sítích za to schytává ostrou kritiku, přesto svůj názor nemění. Tento rozhovor ale převážně není o autech. Je o dětství s Trabantem, o dědovi a jeho mistrovství přesných a provokujících vět, o životě s internetovým hejtováním i o první knize, kterou právě dokončuje.
S Martinem Vaculíkem se známe dvacet let. Dost dlouho na to, abychom si tykali, a ještě déle na to, abychom přestali číst osobnost člověka podle auta, kterým přijede. Ale přesto se to tentokrát docela vtipně sešlo a „naše“ testovací auta tvoří zajímavý kontrast. Setkáváme se kousek od Hýskova, kde Martin žije. Přijíždím fešáckým elektrickým Renaultem 4 Plein Sud s plátěnou střechou, Martin dorazí Dacií Bigster na LPG. Zkoumá francouzský elektromobil a se svým typickým nadšením vysvětluje, proč ho na rumunské čtyřkolce s automatem fascinují i chybové hlášky.
Právě tahle dvě auta dobře ilustrují rozdílné pohledy na automobilový svět. Od aut se ale během několika minut dostáváme k jeho dědovi, k tomu, že Martinovi je ve skutečnosti o rok víc, k současné polarizaci kolem elektromobility, i proč po ruské invazi na Ukrajinu svůj pohled na elektrická auta zásadně přehodnotil.
Tvůj veřejný obraz se dramaticky proměnil. Z uznávaného odborníka na spalovací motory a benzinové i naftové ojetiny ses stal jedním z hlasů, které hodně propagují elektromobilitu. Jak jsi to snášel, když se na tebe lidé kvůli tomu začali sápat?
Snáším to úplně v pohodě, protože chápu, co jim na elektromobilech vadí. Dost to pramení z jejich omezeného rozhledu. Racionálně se dnes proti elektromobilům už prakticky nedá argumentovat, takže spousta lidí zoufale potřebuje zůstat u toho, že je to celé nějaká konspirace namířená proti běžným lidem.
Chápu ale i jednu nepříjemnou věc, která na elektromobilitě skutečně je: dnes je to skvělé řešení pro bohatého člověka, který má vlastní rodinný dům a nabíjí si auto přes noc. Naopak extrémně stresující je to pro člověka, který bydlí na sídlišti. Ten se bude doslova zarývat patama, protože mu v blízké době těžko vytvoříme uspokojivou nabíjecí infrastrukturu. Bude zažívat víc stresu, než zažíval se spalovacím autem. Je to další věc, která zvětšuje rozdíl mezi bohatými a chudými, a to je zkrátka problém.
To zní jako docela ambivalentní pohled. Rozumíš tedy i těm, kdo elektromobilitu odmítají?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
