Alkohol pro těhotné ženy je tabu, negativní vliv má ale i popíjení budoucích otců

Vědci již více než půl století varují před riziky konzumace alkoholu v těhotenství. Nedávný výzkum doložil, že vypití pouhého jednoho drinku týdně může ovlivnit vývoj mozku dítěte, jeho kognitivní funkce, chování i tvar obličeje. Zatímco o nebezpečnosti popíjení alkoholu u nastávajících maminek toho víme hodně, nově se ukazuje, že podobně dramatické dopady může také mít, když popíjejí otcové. Samozřejmě nikoliv během těhotenství partnerky, ale před samotným početím.

Nebezpečné popíjení

Jak zjistily nedávné populační výzkumy, děti, jejichž otcové pili, jsou vystaveny vyššímu riziku různých zdravotních problémů. Například jedna observační studie z roku 2021, která zahrnovala více než půl milionu párů v Číně, přišla na to, že riziko vrozených vad včetně rozštěpu patra, vrozených srdečních vad a anomálií trávicího traktu bylo vyšší, pokud otec pil před početím, a to i v případě, že matka nepila.

Další podobná studie z Číny porovnávala pět tisíc dětí s vrozenými srdečními vadami s pěti tisíci dětmi bez těchto vad. I v tomto případě se zjistilo, že u dětí, jejichž otec pil – což bylo definováno jako konzumace více než 50 ml alkoholu denně během tří měsíců před otěhotněním –, byla téměř třikrát vyšší pravděpodobnost výskytu vrozené srdeční vady než u dětí, jejichž otec nepil.

Jak ale vědci zdůraznili, je obtížné přesně určit, zda konzumace alkoholu otcem tyto problémy skutečně způsobila, nebo zda s nimi pouze souvisela. Ačkoli výzkumníci v obou studiích zohlednili rušivé faktory, jako například to, zda otec také kouřil, není možné vzít v úvahu každý jednotlivý potenciální faktor. Tedy například jaká je strava dané osoby, zda cvičí nebo žije sedavým způsobem života.

Zároveň v tomto případě není možné provést randomizovanou kontrolovanou studii, která je zlatým standardem vědeckého výzkumu. I kdyby bylo etické říci některým otcům, aby před početím pili, ačkoli by věděli, že to může mít negativní dopad na potomky, je nepravděpodobné, že by ti, kteří jsou obvykle abstinenti, začali pít, nebo že by v teoretické kontrolní skupině ti, kteří pijí často, úplně přestali.

Co ale není možné provést na lidech, je možné provést na zvířatech – konkrétně na myších. A přesně to vědci udělali.

Myšáci alkoholici

Tým Michaela Goldinga, vývojového fyziologa z Texas A&M University, nejprve přenesl fyzické abnormality dětí spojené s pitím alkoholu u jejich rodičů, jako jsou menší oči a zmenšená velikost hlavy, na myší model. Poté rozdělili myši do skupin. V jedné byl alkohol podáván pouze těhotným samicím; v druhé pouze samcům před početím potomka; a ve třetí jej dostávali oba rodiče. Porovnání potomků ukázalo jasný vzorec.

Pokud myší matka konzumovala alkohol během těhotenství, její potomci vykazovali některé z fyziologických příznaků, které bylo možné očekávat. Některé změny však – a to jak ve struktuře lebky a obličeje, tak v celkovém růstu – byly výraznější, když pili oba rodiče. Ještě překvapivější bylo, že některé abnormality čelisti, rozestupů zubů, velikosti očí a rozestupů očí byly výraznější v případě, že pil otec, než v případě, že pila matka.

Golding není jediným výzkumníkem, který u myší zjistil souvislost mezi konzumací alkoholu otcem a negativními zdravotními projevy dětí. Na Kalifornské univerzitě v Riverside provádí podobné pokusy Kelly Huffmanová, profesorka psychologie se specializací na vývojovou neurovědu. Jak zjistila, potomci myšáků konzumujících alkohol mají odlišně uspořádané mozky, než je tomu u potomků myšáků „abstinentů“. Zřejmě kvůli tomu častěji padali a dělali chybné kroky, váhali s pohybem a trvalo jim déle, než se naučili udržet se na rotujících tyčích.

Jak je možné, že má popíjení otců takový dopad, když mláďata nejsou přímo vystavena alkoholu v děloze? Nejběžnější vysvětlení nabízí mechanismus genetických změn známý jako epigenetika. Části genomu se při samovolné regulaci v organismu „zapínají“ nebo „vypínají“. Alkohol narušuje tyto procesy už ve spermiích, což může následně změnit způsob, jakým se geny projeví na vývoji embrya.

Samozřejmě je třeba poznamenat, že lidé nejsou myši. Myší modely mohou poskytnout určité představy o tom, co se možná děje z hlediska lidských procesů, ale neznamená to, že se to tak určitě děje. Přesto by se podle vědců neměla opomíjet role, kterou může hrát pití otce.