Pád do hotelového bazénu jako pracovní úraz? Práci z plážového lehátka by měly povolovat jen zkušené firmy

Potkali jste dnes cizince se silným australským přízvukem fotícího si Staroměstský orloj nebo stoupajícího na Špilberk? Nemuselo jít o turistu užívajícího si zasloužené prázdniny, ale o pracovníka z kanceláře v Sydney, který si jen odskočil během obědové pauzy. Umožňuje mu to výkon zaměstnání na dálku, který se dnes zdaleka neomezuje jen na práci z domova. Možnost činit se z atraktivního místa, které se běžně navštěvuje během dovolené, dnes patří k žádaným pracovním benefitům. 

Češi si ho užívají také. Například společnost Avast, dnes součást skupiny Gen Digital, proslula propagací politiky Pracuj odkudkoliv. Její zaměstnanci, jejichž pracovní zařazení to umožňovalo, mohli pracovat ze zahraničí až třicet dnů v roce. Další zaměstnavatelé alespoň nabízí možnost pracovat z libovolného koutu Česka, třeba z chalupy či vodáckého kempu.

Jak ukazují oslovení odborníci, kvůli různým právním nástrahám není taková praxe vhodná pro všechny firmy bez rozdílu. Shodují se, že ji zvládnou ty, které mají s prací na dálku zkušenosti a vědí, jak ji funkčně nastavit.

Pojišťovny proplatí i exotiku

„Lze doporučit, aby zaměstnavatel měl vždy přehled o všech místech, odkud může zaměstnanec vykonávat práci na dálku. Tak, aby byla přímo sjednána v dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,“ radí Lenka Gomez Tomčalová, expertka na pracovní právo z advokátní kanceláře KPMG Legal.

Význam to má i proto, že při práci z jakéhokoliv místa zaměstnavatel odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví svého člověka. Ten i při práci například na chorvatské pláži může přijít k pracovnímu úrazu.

Pro posouzení, zda je možné nějakou událost takto klasifikovat, není zásadní povaha zranění, ale to, zda k němu došlo v souvislosti s pracovní činností či nikoliv. „Rozlišení ale může být složité, protože například při uklouznutí se jen těžko zpětně prokáže, zda k němu došlo při práci kvůli rozlité kávě, nebo třeba při sprchování po plavání v moři,“ vysvětluje Tomáš Procházka, partner advokátní kanceláře Aegis Law a odborník na pracovní právo.

Okolnosti pracovního úrazu přitom prokazuje zaměstnanec a je tedy na něm, aby vše náležitě zdokumentoval. „Na druhou stranu jsou všechny české firmy pro případ pracovních úrazů automaticky pojištěné a naše zkušenosti zatím ukazují, že pojišťovny nemají problém ani s odškodňováním pracovních úrazů v exotických destinacích,“ přibližuje Procházka.

Při povolování práce z netypických míst je nutné vyřešit internetové připojení. Podle práva za dostatečné podmínky pro výkon práce na dálku nese odpovědnost zaměstnanec. „Proto by se výpadek internetového připojení nebo elektřiny v místě, které si zaměstnanec pro práci sám zvolil, spíše posuzoval jako překážka na straně zaměstnance, za kterou náhrada mzdy nenáleží, pokud se zaměstnavatel nerozhodne jinak,“ vysvětluje Gomez Tomčalová.

V teorii by se obě strany mohly v takové situaci domluvit na udělení neplaceného volna, zkušenost expertů však říká, že se to stává výjimečně. „U krátkodobých výpadků se v praxi často uplatní spíše operativní řešení než formální spor o překážku v práci –⁠⁠⁠ zaměstnanec práci dokončí později, využije náhradní připojení nebo se se zaměstnavatelem dohodne na odpracování chybějící doby. To platí tím spíše v situacích, kdy zaměstnanec pracuje z místa pro rekreaci,“ vysvětluje Ondřej Preuss, zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz.

Z toho vyplývá i rada při uzavírání dohody o práci na dálku co nejpřesněji stanovit pracovní dobu. „Tedy to, zda si zaměstnanec může během dne odskočit zaplavat do moře nebo vyrazit s rodinou na výlet, a také to, zda práci neovlivní časový posun,“ doporučuje Procházka.

Zaměstnance láká možností libovolně si stanovit pracovní dobu. Pokud mu nadřízený tento režim povolí, může například dopoledne sjíždět divokou vodu, chodit po horách či podnikat cokoli adrenalinového. Což zvyšuje i riziko poškození služebního notebooku či telefonu, pokud ho bere s sebou. Když ho například utopí ve Vltavě, teoreticky má povinnost škodu nahradit. Avšak zaměstnavatel mu musí prokázat, že k ní došlo v souvislosti s úmyslem nebo nedbalostí, což je takřka nemožné. 

Paradoxně výhodnější by bylo, kdyby stejný zaměstnanec notebook zapomněl už ve vlaku do cíle cesty. Tehdy naopak musí on prokázat, že svěřený předmět zmizel bez jeho zavinění.

Odvodová past mimo EU

Preuss upozorňuje, že situaci může zkomplikovat, když se práce na dálku ze zahraničí zaměstnanci zalíbí a zůstává v cizině. Když pobyt netrvá dlouho, obvykle se nemusí složitě řešit otázka daní a odvodů za zaměstnance, to se ale s dalším počtem takto strávených dní může radikálně změnit. „U pravidelné nebo delší práce ze zahraničí je nutné posoudit konkrétní stát, počet dnů, bydliště zaměstnance, pracovní model a případné daňové dopady a zdravotní pojištění,“ popisuje advokát.

Gomez Tomčalová k tomu přidává, že nejproblematičtější je „home office“ mimo Evropskou unii, když konkrétní stát nemá s Českem uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. „Tehdy může vzniknout riziko souběhu povinností, tedy že český zaměstnavatel bude muset řešit odvody v ČR i v zahraničí, případně že zahraniční stát bude vyžadovat vlastní registraci a odvody bez možnosti jednoduchého vynětí,“ varuje advokátka.

Tyto smlouvy přitom Česká republika nemá uzavřené s většinou populárních tropických destinací. Nebezpečí dvojích odvodů tak může hrozit například v Thajsku, na Maledivách, v Dominikánské republice, ale i v mnoha dalších asijských a karibských státech.