Kobra 2.0. Finanční správa se zaměří na nelegální zaměstnávání. Podezřelé firmy vytipuje nový „automat“

Práce načerno nebo prostřednictvím zastřených agenturních zaměstnanců připravuje stát podle některých odhadů až o 70 miliard korun ročně. Finanční správa proto v uplynulém roce odhalená podvodná schémata detailně analyzovala a vyvinula speciální nástroj, který z dostupných dat vyfiltruje podezřelé firmy. 

Výsledkem má být zcela nová iniciativa, kterou chce ministerstvo financí spolu s resortem práce a sociálních věcí spustit ještě v únoru. Finanční správa ji označuje jako Kobru proti nelegální práci. Odkazuje tím na takzvanou Daňovou kobru, která funguje od roku 2014, kdy ANO poprvé vstoupilo do vlády a šéf hnutí Andrej Babiš byl ministrem financí.

Zatímco dříve se masivní úniky pojily v oblasti nelegální práce zejména s DPH – například za služby poskytování pracovní síly, nyní se podle generální ředitelky finanční správy Simony Hornochové obcházení povinností posunulo více do oblasti klasické závislé činnosti. „Detekujeme tam poměrně hodně úniků jak na daních, tak pojistném,“ uvedla pro HN Hornochová.

Nový mechanismus takzvaného rizikového modelu bude podle ní správa využívat pro správné zacílení svých kontrol. Daň z příjmu přitom není tou hlavní prioritou, k únikům prý totiž dochází zejména u pracovníků s nejnižšími příjmy, které se daní minimálně. Nejvíc peněz tak státu utíká na sociálním pojištění. 

Na tom tratí stát i zaměstnanci, kteří neodvedené pojistné pocítí v budoucnu na nižším důchodu či nemocenské. I proto se do potírání úniků zapojí vedle finančních úřadů také další instituce – Česká správa sociálního zabezpečení a Státní úřad inspekce práce.

Právě spolupráce napříč různými státními orgány od začátku definuje i původní Daňovou kobru. Stejně jako v jejím případě mají i nové Kobře proti nelegální práci asistovat v případě potřeby ozbrojené složky – celní správa a cizinecká policie. Často jsou totiž nelegálně zaměstnáváni cizinci.

„Do konce února tuto spolupráci stvrdíme formálním memorandem a okamžitě zahájíme společné kroky v praxi. Nejde nám jen o příjmy rozpočtu, ale především o ochranu zaměstnanců a férové podnikatelské prostředí v Česku,“ uvedla pro HN ministryně financí a místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Finanční správa už má plán kontrol u konkrétních firem a rozběhne ho od 26. února.

A jak má takzvaný rizikový model fungovat? „Když máte – dejme tomu – důl a nemáte žádné mzdové náklady, tak je s podivem, kde berete horníky a kdo vám v tom dole těží uhlí,“ vysvětlila na ilustračním příkladu Hornochová. Finanční úřad z dat od sociální správy zjistí, jestli a kolik firma nahlásila zaměstnanců a kolik oficiálně berou. A zároveň se podívá do účetních závěrek a srovná je se mzdovými náklady. „Poměřujeme srovnatelné firmy v oboru a hledáme anomálie. S podvody tohoto druhu umíme pracovat,“ dodala ředitelka.

Všechny zmíněné úřady přitom mají kontrolory v regionech. „Ti se musí propojit, aby se poznali, sladili a postupovali koordinovaně. Máme pro ně metodiku, jak jsou modely řetězců kvaziagentur práce poskládané, jak struktury fungují a kde co obcházejí,“ přiblížila Hornochová. 

Za úniky obvykle stojí dodavatel pracovní síly, tedy zmíněná kvaziagentura bez licence nebo i legální agentura práce, která ovšem nehraje fér. Ta nenápadně ukrajuje z pojistného díky dosavadní slepotě státu. „Nikdo dnes nekontroluje, že agentura zaplatí pojistné jen z části odpracovaných hodin svých zaměstnanců, zbytek jim vyplatí na dohodu na ruku a do evidence dohod je nenahlásí,“ popsal jeden ze způsobů krácení odvodů František Jareš, jednatel Agentury Student a viceprezident Asociace pracovních agentur.

Se zavedením jednotného měsíčního hlášení, které mají zaměstnavatelé posílat od ledna, by i toto bílé místo mělo zmizet – do odměňování zaměstnanců bude stát detailně vidět. 

Jareš aktivitu finanční správy kvituje – podle něj berou pseudoagentury těm poctivým práci, protože skrze šizení na pojistném umí nabídnout levnější pracovní sílu.  Zprostředkovávat práci smí přitom jen legální agentura a ta zase nesmí využívat práci na dohody. 

Podle šéfky finanční správy se Kobra zaměří také na odběratele pracovní síly. Bez jejich poptávky po levné práci by k únikům nedocházelo.  „V některých případech za zdanění práce má nést odpovědnost uživatel a měl by být překvalifikován na zaměstnavatele,“ nechala se slyšet Hornochová. Očekává, že řada případů skončí před správními soudy a rozsudky pak ukážou, kam až smí úřad podle zákona zajít.

Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký uvedl, že samy firmy mají na potírání nelegálního a zastřeného zaměstnávání zájem. „Budeme samozřejmě monitorovat výsledky kontrol,“ konstatoval Horecký. Zároveň ale zpochybnil zmíněný odhad ztrát v řádu vyšších desítek miliard korun ročně: „Domnívám se, že je nadhodnocený.“ Podle něj jde maximálně o nižší desítky miliard. 

Dosud měla odhalování nelegálního zaměstnávání a zastřených agentur na starosti inspekce práce. Ta letos chystá minimálně 6000 kontrol v této oblasti. Část z nich proběhne společně s úřady spojenými v nové Kobře. „Předpokládáme, že budou cíleny zejména na případy většího rozsahu,“ předeslal zástupce generálního inspektora Jiří Macíček.

Od července budou mít inspektoři v ruce ještě jeden významný nástroj, který jim pomůže nedaněnou práci prokazovat. Každý zaměstnanec bude muset být nahlášen na ČSSZ ještě před svým nástupem do práce, jinak hrozí pokuta. Dosud stačilo lidi nahlašovat dodatečně a tuto mezeru nepoctiví dodavatelé pracovní síly hojně využívají.