Aktuální číslo časopisu Ekonom
Jan NěmecMám tolik peněz a v byznysu jsem natolik úspěšný, že nemám zapotřebí zneužívat politiku k osobnímu obohacení. S těmito slovy vstupoval Donald Trump před lety poprvé do Bílého domu. Prezident miliardář je prý tou nejlepší zárukou nestrannosti a odolnosti vůči svodům moci.
Nyní, o několik let později, působí tato argumentace téměř komicky. Zatímco v prvním volebním období se Trump přece jen krotil, za poslední rok rozsah jeho podnikatelského impéria vytvořil situaci, s níž americký politický systém nikdy nepočítal: prezidentovo jméno funguje jako globální obchodní značka a jeho politická role tuto značku přímo zhodnocuje.
Na majetku rodiny Trumpových se ztráta zábran v přístupu k byznysu projevila naprosto zásadně. Zatímco během prvního mandátu mezi lety 2016 a 2021 zchudl podle výpočtů amerického magazínu Forbes o více než miliardu dolarů, během prvních 12 měsíců po návratu do Bílého domu jeho majetek podle různých odhadů nabobtnal nejméně o tři až čtyři miliardy.
Odkud tyto horentní příjmy plynuly a v čem spočívala monetizace prezidentské funkce či zneužití střetu zájmů?
Krypto Barron
Trump v podstatě celou svou podnikatelskou kariéru strávil v realitním byznysu. Po pandemii, která odhalila jeho zranitelnost, se ale rozkročil do dalších sektorů. Namísto výstavby hotelů a golfových resortů dnes rodina Trumpových podniká v médiích, investuje do start‑upů a private equity a prodává licence k obchodní značce Trump. Zdaleka největší část byznysu ovšem představuje sektor kryptoměn.
Donald Trump, který ještě před několika lety vyjadřoval silnou skepsi vůči virtuálním penězům, se stal jejich fanouškem a při svém druhém nástupu do funkce se zavázal učinit Spojené státy kryptovelmocí. Už při tom ale nezmínil, že jeho plány zahrnují také vlastní zbohatnutí v této oblasti.
Rodinný klan Trumpů – především synové Eric, Donald junior a Barron – rozjeli byznys s kryptoměnami ještě před návratem Donalda Trumpa do úřadu. Společně se Zacharem Witkoffem, synem Trumpova blízkého přítele a dvorního politického vyjednávače na Ukrajině a Blízkém východě Steva Witkoffa, založili v roce 2024 platformu World Liberty Financial. Start‑up postupně rozšiřoval svůj záběr a prodával postupně několik různých druhů digitálních tokenů.
Zájem o první z nich nebyl velký; do listopadu se jich prodalo jen za 2,7 milionu dolarů. Pak ale Trump vyhrál volby a situace se změnila. Impulzem byl nákup, který uskutečnil Justin Sun, kryptomiliardář obviněný americkou Komisí pro cenné papíry a burzy z tržních manipulací. Sunova investice činila 75 milionů dolarů, přitáhla pozornost investorů a rozjela novou vlnu nákupů. Objem prodejů nakonec dosáhl 550 milionů. A odměna pro Suna? Komise, do níž mezitím Trump jmenoval spřízněné osoby, ukončila vyšetřování. Tento vzorec využívání tokenů jako zakrytou formu darů Trumpovi použili víckrát. Jednoduše řečeno, kdo si potřeboval prezidenta zavázat, nakoupil kryptoměny, aniž by tím sledoval zisk – nešlo tedy o investici v pravém slova smyslu, ale o „kryptodar“.
Na největší skandál spojený s World Liberty Financial upozornila média letos na začátku února. Podle britského deníku Guardian ještě před Trumpovým návratem do Bílého domu do firmy potají investoval jeden z členů královské rodiny Spojených arabských emirátů. Za 49procentní podíl zaplatil půl miliardy dolarů. Loni pak nakoupil za dvě miliardy nový token – takzvaný stablecoin USD1. List poukazuje na možnou souvislost s výjimkou pro vývoz pokročilých amerických čipů, na něž jinak platí exportní embargo a kterou Trump v loni schválil právě pro Emiráty.
Dalším kontroverzním kryptoprojektem bylo vydání takzvaných memecoinů, což je druh volatilní kryptoměny založené obvykle na popularitě vydavatele. Token s názvem $TRUMP podle výpočtů deníku Financial Times během tří týdnů díky obřímu zájmu investorů vydělal prezidentské rodině na 350 milionů dolarů. Společně s dalším memecoinem nazvaným podle Trumpovy manželky Melanie činil zisk 385 milionů.
Jak už tomu u kryptoměn vydaných spíš jako recese bývá, zájem i hodnota rychle klesly. Trump ji ještě jednou oživil, a to když uspořádal oběd s prezidentem, kam mělo vstup 220 největších investorů do této kryptoměny. Tato akce, kterou senátor za demokraty Jeff Merkley nazval „Mount Everestem korupce“, vydělala desítky milionů. Mimochodem, v době největší slávy se $TRUMP prodával za 45 dolarů, dnes vyjde na tři. Jinými slovy, Trump inkasoval stamiliony a investoři, kteří se memecoinu včas nezbavili, přišli na buben.
Infografika
Výše popsané příklady jsou jen částí rodinného byznysu v kryptoměnách. Vedle nich Trumpovi synové spolu s otcem založili také třeba firmu na těžbu bitcoinů. Jinou akcí pak byla spolupráce s kryptoměnovou burzou Binance, respektive jejím zakladatelem Čchang‑pcheng Čaem obviněným z machinací a podvodů, kterého Donald Trump loni v říjnu omilostnil. Když se ho pak novináři ptali na souvislost milosti s rodinným byznysem, prezident odvětil, že podnikatele nezná. Buď jak buď, analytici agentury Bloomberg spočítali výnosy kryptobyznysu propojeného úzce s prezidentskou funkcí na 1,5 až dvě miliardy dolarů.
Nižší cla za hotely
Klasický development Donald Trump v podstatě opustil. V realitách nyní působí jinak: místo toho, aby firma Trump Organization sama stavěla hotely či golfové resorty, prodává investorům z celého světa licence na použití svého jména jako lákadla. Magazín New Yorker upozorňuje, že hlavním problémem u těchto projektů je orientace na zahraničí a možné pokusy politiků z jiných zemí získat vliv na americkou administrativu.
Během prvního funkčního období v Bílém domě Trump své zahraniční aktivity omezil na minimum. Po skončení mandátu se k nim ovšem vrátil – a nepřestal s nimi ani po druhém nástupu do funkce. Deník New York Times píše, že od začátku loňského roku uzavřela Trump Organization licenční smlouvy k 22 zahraničním projektům – mimo jiné v Indii, na Maledivách, v Turecku, Kataru, Dubaji, Ománu a Saúdské Arábii; další plánuje v Maďarsku a Srbsku. Trump za účelem pronájmu licencí na svou obchodní značku registroval ve státě Delaware, známém jako americký daňový ráj, na třicítku různých společností.
Konflikt zájmů v tomto případě spočívá zejména v tom, že prezident s vlastním byznysem spojil některé oficiální zahraniční návštěvy. Soukromé projekty domlouval třeba na pracovní cestě v saúdskoarabském Rijádu nebo katarském Dauhá. Vedle toho se u projektů na Blízkém východě objevuje jméno Trumpova zetě Jareda Kushnera a byznysového emisara Steva Witkoffa. I oni dělají s arabskými šejky byznys, a zároveň fungují jako Trumpovi političtí vyjednavači.
Pozornost investigativních novinářů vyvolala také dohoda o výstavbě velkolepého resortu s Trumpovým jménem ve Vietnamu. Jednání o něm začala už v roce 2024. Projekt za 1,5 miliardy dolarů ale nabral úplně novou dynamiku loni, kdy americký prezident v rámci svého obchodně‑válečného tažení pohrozil Vietnamu 46procentními cly na vývoz do Spojených států. Podle New York Times se do věci vložil osobně vietnamský premiér Pham Minh Chính, posunul projekt přes byrokratické překážky – a Trump cla snížil na 20 procent.
Dobrat se ke konkrétním číslům a ziskům ze zahraničních aktivit Trump Corporation je komplikované. Odhady různých amerických médií nicméně jen za minulý rok hovoří o 600 až 900 milionech dolarů za licenční a další poplatky.
Trumpova Bible
Není sporu o tom, že právě prezidentský úřad výrazně obnovil uvadající slávu značky Trump. Z ní staronový prezident těží dlouhodobě. Kvůli několika bankrotům ovšem jméno Trump v minulosti vyžadovalo „restart“. Nejprve k tomu posloužila populární reality show The Apprentice (Učeň), vysílaná v nultých letech v americké televizi. Po vyhraných volbách v roce 2016 a 2021 to pak byl právě prezidentský mandát.
Značku ovšem Trump monetizuje nejen v realitním byznysu či při popularizaci kryptoměn. Vedle toho dokázal vydělat také na mnoha dalších produktech. Příjmy z licencovaných hodinek, parfémů, mobilů, tenisek, ale také kytar, či dokonce speciálního vydání Bible podle odhadů New Yorkeru dosáhly až 35 milionů dolarů.
S Trumpovým jménem i prezidentským mandátem je úzce spjato také mediální rodinné podnikání, a to prostřednictvím firmy Trump Media & Technology Group. To ovšem podle Bloombergu nepřináší nijak oslnivé zisky. Ceny akcií firmy založené v roce 2021 z maxim kolem 90 dolarů spadly na něco málo přes 10 dolarů v době psaní tohoto textu.
Infografika
Zisková je tak hlavně platforma Truth Social, de facto kopie sociální sítě Twitter (dnes X), kterou Trump vytvořil na truc, když mu sociální síť zrušila účet po útoku na Kapitol. Bloomberg upozorňuje, že hodnota Truth Social stojí a padá právě s prezidentským mandátem. Důvod? Donald Trump ji využívá jako oficiální kanál pro publikaci svých prohlášení.
Ve výčtu Trumpova byznysu zbývá zmínit ještě investiční společnost 1789 Capital zaměřenou na oblast start‑upů. Nejznámějším aktivem v jejím portfoliu jsou akcie společnosti SpaceX Elona Muska. Vedle toho firma investovala do těžařské firmy Vulcan Elements, která vyrábí magnety ze vzácných zemin. Střet zájmů v tomto případě média zmiňují hlavně kvůli tomu, že do start‑upu Vulcan Elements investovalo také americké ministerstvo obrany. Firma díky tomu získala pobídky za 50 milionů dolarů.
Schůzky nejsou zadarmo
Častým objektem zájmu jsou také vazby Donalda Trumpa na byznysové špičky Spojených států. Od nich díky nejrůznějším protislužbám, nebo naopak po hrubém nátlaku, vybral Trumpův volební fond na dvě miliardy dolarů. Jde sice o neobvykle vysokou částku, ve Spojených státech ale nejde o nic šokujícího. Vazby na velký byznys měli historicky všichni prezidenti.
Prakticky všechny analýzy, jichž na téma Trumpova střetu zájmů či podezření z korupce vyšly desítky, připouštějí, že Trump nefunguje jako oligarchové v typických kleptokraciích. Jinak řečeno, neokrádá přímo stát. Mnohem horší jsou ale dopady na politickou kulturu. Pokud tak rozsáhlé a sofistikované využívání nejvyšší pozice v zemi k vlastnímu byznysu projde Donaldu Trumpovi, celý model se stává normou. U jeho následovníků už nikdo nebude v politické korupci a střetu zájmů spatřovat nic neobvyklého či nepřípustného.
Americká média věnují střetům zájmů či podezření z korupce mimořádnou pozornost. Veřejnost ale jako by to nechávalo chladnou. Například v jednom z klíčových ukazatelů – Indexu vnímání korupce, sestavovaném organizací Transparency International právě na základě nálad veřejnosti – se prezidentovo „dojení“ úřadu pro vlastní byznys prakticky neprojevilo. Zatímco v roce 2024 se Spojené státy umístily na 28. místě, loni si pohoršily o jedinou příčku. Ostatně i sám Trump na otázku deníku The New York Times, proč ve svém druhém funkčním období odhodil zábrany a ždímá svou pozici pro byznysové účely mnohem silněji než během prvního mandátu, odpověděl: „Zjistil jsem, že to nikoho nezajímá.“
V minulosti přitom už Trump jednou pozornosti prokurátorů kvůli konfliktu zájmů čelil. Po odchodu z úřadu v prvním období je ale úřady zrušily – zkoumání kauzy označily za bezpředmětné. Zda se kvůli podezřelým transakcím dočká Donald Trump vyšetřování nyní, je nejisté. Alespoň zatím se jeví, že jeho moc prorostla do státní správy natolik, že není síly, která by si na něj troufla.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
