Investoři do umělé inteligence loni napumpovali víc peněz, než kolik stál program Apollo. Zisky AI start-upů jsou přitom v nedohlednu

Dostat prvního člověka na Měsíc by vyšlo Spojené státy v dnešních cenách bezmála na 300 miliard dolarů. Celkové investice v sektoru umělé inteligence tuto částku překonaly až o 90 miliard – za jediný, loňský rok. Společnosti zabývající se vývojem generativní AI byly hlavním tahounem americké ekonomiky a tamních akciových indexů. Aniž by samy vykázaly zisk a v situaci, kdy zisk nepřineslo zapojení umělé inteligence do praxe ani byznysu.

Hospodářské výsledky a výhled do budoucna kontrastují s tím, jak firmy vyvíjející modely AI „spalují“ miliardy. Zisky slibují až za několik let a s ohledem na rizika, která celý obor provázejí, se proto začínají objevovat obavy z přefouknutí bubliny.

Část analytiků přirovnává horečku z umělé inteligence k internetové bublině na začátku tisíciletí. Když praskla, způsobilo to otřes na burzách a krach desítek firem. Pokud se vývojářům AI nepodaří naplnit očekávání, může řadu z nich potkat stejný osud.

Miliardy na dobré slovo

Schopnosti jednotlivých AI modelů exponenciálně rostou a jejich vývoj oslnil i investory vyhledávající příležitosti mezi start‑upy.

Například společnost OpenAI, která stojí za modelem ChatGPT, loni získala od Softbank na další rozvoj 40 miliard dolarů. Jde o historicky největší podobnou investici. Konkurenční Anthropic na vývoj řešení Claude vybral od investorů 13 mi­liard dolarů. A xAI, vlastněná Elonem Muskem, si v roce 2025 k venture investorům přišla pro 10 miliard. Celkem startupové firmy z AI nasbíraly podle výpočtů deníku Financial Times na 150 miliard dolarů.

V investicích nezaostávaly technologické giganty. Do vývoje napumpovaly další stovky miliard a polevit nechtějí ani letos: do dalšího rozvoje generativní AI plánují investovat přes 400 miliard dolarů.

Drtivá většina peněz v tomto sektoru nyní směřuje do nákupu výkonných čipů, budování vysokokapacitních datových center a do zajištění dostatečného přísunu energie pro „žrouta“, který denně spořádá tolik energie jako středně velká evropská země. Investice jsou nutné nejen kvůli zajištění kapacit pro rostoucí poptávku po službách AI modelů, ale také jako rezerva. I lídři technologického sektoru – Amazon, Alphabet, Microsoft, Meta a Oracle – se kvůli tomu musí výrazně zadlužovat. Jen těchto pět firem si loni půjčilo na vývoj AI přes 100 miliard dolarů.

Podle agentury Bloomberg je znepokojující nejen rostoucí zadlužení. Firmy působící v sektoru AI kromě toho využívají takzvané kruhové financování. Například Nvidia loni v září oznámila dohodu s OpenAI o budoucí investici až 100 miliard dolarů do výstavby datových center. Ovšem jelikož je Nvidia zároveň světovým lídrem ve výrobě výkonných čipů a největším dodavatelem AI společností, vyvolalo to otázku: nesnaží se náhodou uměle podporovat svého zákazníka, aby od ní nakupoval více čipů?

Není to jediný podobný obchod. Nvidia společně s Microsoftem investovala také do společnosti Anthropic a slíbila jí až 15 miliard dolarů. Ty má čerpat odběrem čipů a datových kapacit. Podobnou dohodu podle Bloombergu Nvidia chystá také s xAI.

Ještě významnější otázka přitom zní: Kdy se vložené peníze přetaví v tržby a zisk? Prozatím jsou vývojáři hluboko v červených číslech. Například OpenAI, největší hvězda mezi AI start‑upy s 800 miliony uživatelů, předběžně odhadla tržby za loňský rok na 13 miliard dolarů. Počítá, že do roku 2028 nakumuluje ztráty na více než 70 miliard a ziskovost očekává v roce 2030. Přesto její tržní kapitalizace dosahuje zhruba 500 miliard dolarů a je nejvyšší, jaké kdy dokázala dosáhnout firma, jež dosud nikdy nevykázala zisk.

Zlomový rok

Letošní rok má ukázat, nakolik je optimismus AI společností i jejich investorů oprávněný. Podle studie poradenské společnosti PwC začnou firmy v průmyslu či službách po celém světě nasazovat AI, kterou si zatím spíš osahávaly, naostro do praxe. Studie univerzity MIT z minulého srpna přitom tvrdí, že 95 procent firem, které ji začaly v byznysu používat, nezaznamenalo žádnou návratnost těchto investic.

Zastánci AI tvrdí, že za tímto tristním výsledkem stojí špatné používání umělé inteligence. Pokud ale firmy nenajdou způsob, jak dosáhnout slibované návratnosti nemalých investic, může to AI sektor kriticky ohrozit. I malé tempo zpomalení očekávaného růstu znamená velký problém.

Dalším rizikem je, že uživatelské firmy začnou odkládat nasazení umělé inteligence do produkce kvůli horšímu makroekonomickému prostředí. Případná čínská invaze na Tchaj‑wan by znamenala pro sektor katastrofu – tamní společnost TSMC patří mezi důležité dodavatele pro Nvidii.

Do jaké míry tedy situace připomíná rok 1999 před prasknutím dotcom bubliny? Stejně jako tehdy i dnes technologické firmy přitahují obrovské množství kapitálu, a to často na základě pochybných metrik. Obchodní modely většiny AI společností jsou nedokonalé a projekce budoucích příjmů mohou být nadsazené. Že přežijí příštích několik let všechny, se proto podle analytiků agentury Bloomberg jeví jako velmi nepravděpodobné. Otázkou je, zda problémy některých hráčů poškodí celý sektor.