IT firmám musí banka rozumět do hloubky a přistupovat k nim individuálně

Informační technologie představují jedno z nejdynamičtějších odvětví současné ekonomiky. IT společnosti se vyznačují vysokou mírou inovací, rychlým tempem růstu, ale také značnou mírou nejistoty a závislostí na lidském kapitálu. Z pohledu bankovnictví jde proto o segment, který vyžaduje zcela jiný přístup než tradiční průmyslové podniky nebo obchodní firmy.

„Často rostou velmi rychle, mají vysoký podíl nehmotných aktiv a jejich hodnota stojí především na know‑how a lidech. To klade jiné nároky na hodnocení rizika i na strukturu financování. Proto k nim přistupujeme individuálně – více než u jiných odvětví se díváme na obchodní model, schopnost generovat cash flow a dlouhodobou udržitelnost růstu,“ vysvětluje, v čem spočívají specifika IT firem pro banky, ředitel komunikace UniCredit Bank Petr Plocek.

I podle ostatních představitelů bankovního sektoru platí, že základním faktorem, který odlišuje IT společnosti od jiných podniků, je struktura jejich aktiv. Typická výrobní firma disponuje fyzickým majetkem – stroji, nemovitostmi, zásobami či dopravními prostředky. Tyto položky lze snadno ocenit a použít jako zajištění úvěrů. Naproti tomu IT firmy většinou nevlastní významný hmotný majetek. Jejich hlavní hodnotou je know‑how, duševní vlastnictví, software, zdrojové kódy nebo kvalifikovaný tým zaměstnanců.

Tyto nehmotné faktory jsou obtížně ocenitelné, a tím pádem problematické pro klasické bankovní zajištění. „Banka proto musí IT firmám rozumět do hloubky, chápat jejich cykly vývoje, sezonnost příjmů a také specifika jejich cash flow,“ zdůrazňuje Tereza Kaiseršotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank.

Podle mluvčího České spořitelny Filipa Hrubého je pro IT firmy specifické, že se často obrací na banky s žádostí o financování vývojového projektu, kdy přichází s novým nápadem na produkt či službu, které v daný moment ještě neexistují. „To znamená, že banka má omezené možnosti posoudit jejich budoucí tržní úspěch a pravděpodobnost návratnosti investice,“ říká Hrubý.

Na rozdíl od tradičních odvětví – například výrobního průmyslu nebo realitního developmentu – se tak banky v IT oblasti výrazně častěji setkávají s financováním inovací, které na trhu nemají přímý precedent.

„Pokud například IT společnost vyvíjí aplikaci na sdílení kol v situaci, kdy podobný model dosud nefunguje na žádném srovnatelném evropském trhu, je nezbytné věnovat hodnocení rizika mnohem více času i expertizy než u investice do nové restaurace, bytového projektu nebo rozšíření výrobní linky,“ vysvětluje Hrubý.

Není proto divu, že IT firmy z bank občas odejdou s prázdnou. „Jako banka se v principu zcela nebráníme ani financování menších či nově vznikajících IT firem, i zde probíhá po­souzení úvěrového rizika vždy individuálně. Pakliže se však jedná o firmu bez prokazatelné podnikatelské historie či bez etablovaného produktu na trhu, tak je úvěrové síto poměrně náročné a řada takových firem se bohužel pro bankovní financování nekvalifikuje,“ uvádí Michaela Průchová, mluvčí skupiny ČSOB pro oblast inovací, vztahového bankovnictví a ESG.

Jak banky uvádí, IT firmy s nimi nejčastěji řeší projektové financování, tedy financování vývoje produktu či služby od fáze nápadu po uvedení na trh. „Často jde o úvěrové řešení strukturované podle milníků vývoje,“ uvádí Hrubý. V menší míře podle něj IT společnosti využívají také provozní financování, které slouží k pokrytí provozních nákladů během vývoje – v období, kdy tržby, a to zejména u mladších firem, bývají omezené.

Jak říká Tereza Kaiseršotová, v Raiffeisenbank nejčastěji řeší potřeby IT firem spojené s financováním růstu, například akviziční financování či rekapitalizaci vlastních zdrojů, optimalizací cash flow a zajištěním provozních nákladů.

IT firmy podle zkušeností banky také často potřebují flexibilní úvěrové linky, které jim umožní reagovat na rychlé změny v poptávce nebo investice do vývoje nových produktů. „Zaměřujeme se i na podpůrné služby, jako jsou platební styk, správa devizových operací při mezinárodních kontraktech, a také na poradenství v oblasti zajištění rizik, například kurzových nebo úrokových, což je u IT firem s mezinárodními aktivitami často vítané,“ říká Kaiseršotová.

V UniCredit Bank zase s IT firmami nejčastěji řeší řízení likvidity a optimalizaci pracovního kapitálu, například prostřednictvím revolvingových úvěrů. „V poslední době roste i zájem o poradenství v oblasti M&A transakcí či vstupu investorů,“ uvádí Plocek.