Česko je mistrem v projídání dotací. Místo infrastruktury stavíme houpačky

Česko se naučilo čerpat peníze z evropských fondů a je v tom třetí nejrychlejší z celé unie. Tak zní zpráva z každoroční analýzy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vytvořená na základě kontrol dotací z posledního roku. Dokument jinak přístup k penězům z Bruselu tvrdě kritizuje. Kontroloři tvrdí, že Česko je často čerpá jen proto, aby je vyčerpalo. Moc si neláme hlavu s tím, na co se vynakládají.

Miliardy, které mohly modernizovat ekonomiku, se podle závěrů NKÚ z velké části rozmělnily do desítek tisíc projektů, jejichž efekt často není možné změřit. „Na úrovni strategického řízení dotačních politik máme na 300 platných strategií a všechny ospravedlňují veřejné výdaje do co nejpestřejšího vějíře aktivit. Ekonomické hodnocení dopadů těchto strategií bývá obecné, nerealistické a bez tvrdých dat, která by bylo možné vyhodnotit,“ stojí ve zprávě.

Zatímco třeba Polsko eura z těchto zdrojů nasměrovalo do dopravní infrastruktury a postavilo z nich velké množství dálnic, Česko nastavilo v oblasti fondů EU systém, který klade na první místo utracení. „O dotace se hlásí nejrůznější subjekty počínaje městy a obcemi, které budují nové chodníky, houpačky a kolotoče pro děti, přes podniky všech velikostí, které žádají o příspěvky na vybavení školicích prostor, až po nejrůznější zástupce neziskového sektoru,“ popisuje analýza. Podstatná část těchto projektů představuje okamžitou spotřebu a nepřináší žádné dlouhodobé efekty.

Fondy například mají přispívat k vyrovnávání nerovností mezi regiony. Jak to vypadá, v tom Česko naprosto selhalo. „V roce 2003 se pod průměrem regionů EU nacházel jen jeden z osmi regionů Česka. O dvacet let později se pod tento průměr propadly další čtyři naše regiony,“ upozorňují kontroloři.

Příčinou je vedle samotného nastavení systému také nízká či nulová míra spoluúčastí příjemců peněz. „Ta často vede k nízké hospodárnosti zvolených řešení a obecně snižuje efektivitu podpořených projektů,“ tvrdí zpráva s dovětkem, že kdyby úspěšní žadatelé o dotace museli na projekt přihodit třeba polovinu vlastních peněz, často by si jeho realizaci rozmysleli.

Miliony za excelovskou tabulku

Pracovníci NKÚ podle zprávy provedli mezi březnem 2024 a 2025 celkem 19 kontrolních akcí, během nichž prověřovali přes osm desítek úřadů, firem a dalších subjektů. Narazili na 362 nedostatků, 11 případů porušení rozpočtové kázně a podali dvě trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu.

V drtivé většině byly peníze z kontrolovaných dotačních programů využity bez efektu. V některých případech pak dokonce vedly k opačnému výsledku, než jaký měly zajistit.

Například u ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) kontroloval NKÚ projekt na systém péče o ohrožené děti a jeho transformaci. Zjistil, že transformační projekty, na něž ministerstvo za posledních 16 let rozdalo bezmála půl miliardy korun, nezměnily celkovou situaci. „Počet dětí v ústavní péči se zásadně nesnížil, nedošlo ke sjednocení systému péče pod jeden resort a nebylo dosaženo žádoucích změn v oblasti standardů kvality péče,“ popisuje zpráva.

Perličkou je projekt Interaktivního katalogu služeb pro děti a jejich rodiny, na který MPSV přispělo částkou 700 tisíc korun – v době kontroly stále nebyl dostupný online. „Nelze prokázat, zda byl vůbec někdy funkční,“ dodávají kontroloři. Vedle toho ministerstvo slíbilo vytvořit informační systém sociálně‑právní ochrany dětí, který měl poskytovat sociálním úřadům informace o žadatelích o pěstounskou péči. Výsledkem utracených více než šesti milionů ovšem byly jen sdílené excelovské tabulky.

Podobně tristní byla kontrola programu ministerstva dopravy, jehož cílem je přesunout do roku 2030 třetinu nákladní dopravy na dlouhé vzdálenosti ze silnic na železnici. Z výsledků je už dnes jasné, že se to nepodaří splnit, a to navzdory dotacím, jež dosahují bezmála 650 milionů korun. Naopak data ukazují nárůst kamionové dopravy a stagnaci té železniční.

Podobné poznatky vynesly kontroly dotací ministerstva zemědělství na zalesňování. Místo plánovaných 920 hektarů bylo osázeno jen necelých 230. Podle kontrolorů se dotace rozptylovaly do stovek malých projektů bez monitoringu – například na údržbu starých lesních cest nebo náhradu porostů. Tam, kde se skutečně nové stromy vysazovaly, navíc příjemci dotací nedodrželi požadavky na biodiverzitu a vytvořili monokultury dřevin oblíbených škůdci.

U programu, kde se rozdělovaly peníze na ochranu zemědělské půdy, zase 80 procent dotací šlo na výstavbu či rekonstrukci polních cest. Pouhá pětina mířila na proti­erozní projekty.

Skončete s dotačním byznysem

Současné rozpočtové období za dva roky skončí a nastupující vláda stojí před zásadním úkolem: přenastavit dotační systém pro období začínající v roce 2028. Už teď je jisté, že proud peněz z Bruselu se bude ztenčovat.

Česko by podle doporučení NKÚ mělo zásadně seškrtat počty strategií a programů a soustředit se jen na několik klíčových, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu země. U zbylých dotací by pak noví ministři měli nastavit jasná kritéria a indikátory, aby bylo možné jednoduše a jednoznačně měřit, zda program skutečně splnil své cíle. Zároveň by měli příjemci nést větší zodpovědnost za plnění těchto kritérií.

Zásadní je také seškrtat spletitou administrativu kolem čerpání. Byrokracie zde vytvořila samostatný ekosystém, ve kterém se vyznají jen lidé věnující se mu na plný úvazek. Z poradenství k dotacím se stal byznys. „Cílem musí být, aby žadatelé a příjemci nemuseli využívat externích společností, které poskytují služby související se zpracováním žádostí a následně i další služby zejména administrativního charakteru,“ navrhuje NKÚ.

A konečně, měla by se snížit míra spolufinancování z veřejných zdrojů a zvýšit zapojení soukromých. Jen tak se budou realizovat projekty, které skutečně dávají smysl.