Letos už 11 miliard. Daňové příjmy z hazardu rostou. Ale jak komu

Přes automaty, herny, sázkové kanceláře i loterijní společnosti za letošní půlrok proteklo už víc než půl bilionu korun, meziročně o 11 procent víc a skoro trojnásobek toho co před pěti lety. Pokud bychom meziroční nominální nárůst o 11 procent očistili o inflaci, bylo by navýšení v půlce letoška zhruba osmiprocentní. Lze předpokládat, že celková suma prosázených peněz za celý rok převýší loňských rekordních 983 miliard a poprvé v historii se dostane přes hranici jednoho bilionu korun.

Rostou i příjmy provozovatelů, tedy částka, kterou hráči prohráli. Za první pololetí dosáhla 32 miliard, což je dvojnásobek oproti stavu před pěti lety. Stát tím pádem vybírá na daních z hazardu víc peněz, o které se dělí se samosprávou. Jenže ta se z růstu daňového inkasa radovat nemůže. Loni totiž začal platit vládní daňový konsolidační balíček, který sebral samosprávám veškerý jejich dosavadní daňový příjem z internetových her a ve prospěch státu jim ubral na příjmu z provozu automatů, tedy technických her, v kamenných provozovnách. A právě ty mají největší podíl na prosázených částkách. Obcím tak klesá podíl na daňovém inkasu. Dokládají to údaje pokladního plnění státního rozpočtu. Finanční správa už potvrdila, že za první pololetí činilo inkaso daně z hazardních her 10,8 miliardy korun. Stát z toho získal 8,8 miliardy korun (loni 6,4 miliardy). Na obce zbyly dvě miliardy.

Představuje to pro ně problém, protože právě z daňových příjmů z hazardu financují sociální péči, prevenci či volnočasová zařízení. Stát oproti tomu tyto peníze používá jako obecný příjem, tedy bez toho, aby putovaly výhradně třeba na pomoc závislým, na řešení sociálních nebo bezpečnostních rizik spojených s hazardem.

Z on‑line hazardu města nic nemají

„Hry se přesouvají do on‑line prostředí a z toho si stát nechává 100 procent daně,“ říká výkonná ředitelka Svazu obcí a měst Radka Vladyková. Radnice podle ní usilovaly o to, aby i státem získaná část daní šla na prevenci, na sportovní infrastrukturu, sociální práce a ostatní. „Ale to se nestalo. To vše je teď na obcích,“ dodává.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při schvalování konsolidačního balíčku v roce 2023 tvrdil, že změna rozdělení daní obce finančně ne­ohrozí a daňový příjem poroste i jim. Že se to neděje, vysvětluje Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva jednak právě tím, že on‑line hazard už představuje přes 60 procent celého herního byznysu, což tak dříve nebylo, a dalším vlivem je podle ní rostoucí počet obcí, které na svém území hazardní hry regulují nebo zakazují prostřednictvím obecně závazných vyhlášek.

Z rozkladu Krušinové vyplývá, že celkové příjmy z hazardu mírně rostou: „Přestože dochází ke snižování kamenných heren a kasin, objem vsazených peněz v těchto herních prostorech neklesá, spíše se jen zpomaluje růst.“

Infografika

Zvětšit přes celé okno

Trh s hazardními hrami roste podle vyjádření Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH) celosvětově velmi podobným tempem. Odráží nejen částečně vzrůstající zájem o hazardní hry nebo rostoucí počet hráčů, ale také inflaci.

Stejně tak rostou příjmy provozovatelů hazardních her. Množství prohraných peněz jako základ pro výpočet daně loni dosáhlo 65,7 miliardy korun a kamenné i internetové herny, kasina, loterie a sázkovky z ní berním úřadům odvedly rekordních 21,4 mi­liardy. Přispělo k tomu jednak zvýšení loterijní daně z 23 na 30 procent a pak i přirozený byznysový růst. Objem sázek rostl díky řadě sportovních událostí, jako bylo fotbalové Euro v Německu, olympijské hry v Paříži a také domácí mistrovství světa v hokeji.

Z pohledu hazardních segmentů tvoří největší část odvodu daně technické hry. Tedy tvrdý hazard s automaty, který se z heren, hospod a nonstopů ve velkém přesunul na internet. Z loňských 21,4 miliardy, které stát na hazardní dani celkově vybral, tvoří automaty 12,3 miliardy, tedy více než polovinu. Na druhé místo, po loňském zvýšeném zdanění, vyskočily kurzové sázky. Na nich stát vybral přes čtyři miliardy. Na číselných loteriích pak inkasoval 3,6 miliardy.

Infografika

Zvětšit přes celé okno

„Za první pololetí letošního roku Češi v hazardních hrách prohráli 32 mi­liard korun,“ vyčísluje Jan Řehola, ředitel IPRH, které zastupuje společnosti Sazka, Tipsport, Fortuna a další velké hráče na českém trhu.

Hazard žije navzdory prohibici

Hazard tak stále štědřeji vylepšuje příjmy státu, ale zvětšují se také jeho sociální dopady. Zpráva Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti s údaji z loňského roku říká, že v Česku se nachází 400 až 530 tisíc osob v riziku problémového hraní, z toho 120 až 170 tisíc ve „vysokém riziku“.

V této situaci řada radnic – podle různých odhadů několik set z celkových šesti tisíc obcí a měst – už na svém území vyhlásila prohibici. Například Praha či Brno daly stopku nejrizikovějším a nejvýnosnějším automatům. Někde se zákaz vztahuje na veškeré herny a kasina, například v Českých Budějovicích.

Nově se s úplnou prohibicí přidává Plzeň. „Hazard likviduje nejen jedince, ale často celé rodiny i s dětmi. Proto jsem přesvědčen, že jako město musíme jít příkladem a udělat pro omezení hazardu maximum, a to navzdory příjmům do městské kasy,“ vyjádřil se plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO).

Herny z Česka skutečně mizí – ze 102 tisíc legálně provozovaných auto­matů v roce 2011 jich loni fungovala jen necelá pětina.

Dva roky stará studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) nicméně upozornila na to, že radnice nedokážou vliv hazardní prohibice vyhodnotit konkrétními daty. A jak ukazuje i zkušenost z okolí Brna, velké herny vyrůstají hned za hranicí měst. Hráče tam kasina někdy i bezplatně dovážejí.

Odborníci poukazují i na skutečnost, že stále více přibývá nelegálních provozoven. „V Brně samozřejmě nelegální herny existují, neustále se je snažíme kontrolovat a eliminovat, ale jakmile některé zaniknou, obratem vzniknou další. A je stále těžší je odhalit a taky vymáhat sankce,“ citoval před časem Český rozhlas mluvčí jihomoravských celníků Ladu Temňákovou.

Podle zatím posledního vydání takzvané Černé knihy nelegálního hazardu tvoří u nás v současné době tento trh 20 až 30 procent sumy, která se v hazardu protočí. A stát a obce tak přicházejí ročně na daních o víc než dvě miliardy korun.