Potravinové banky začaly v Česku vznikat hned zkraje 90. let minulého století. Dnes předává nespotřebované potraviny z obchodů a dalších zdrojů potřebným lidem 15 regionálních center. Sdružuje a koordinuje je Česká federace potravinových bank, jejíž výkonný předseda Aleš Slavíček vidí zlepšení v chování obchodních řetězců. „Odhaduju na tlak evropských nařízení, že musí zveřejňovat čísla o odpadech,“ říká.
Proč je vlastně kolem nespotřebovaných potravin takový povyk? Nestačí je jako bioodpad recyklovat? Příroda také vyprodukuje spoustu plodů a část z nich nechá shnít, aby vzniklo hnojivo pro růst něčeho dalšího.
Když někdo něco vypěstuje a někdo to zpracuje, je za tím ohromná uhlíková stopa. A třeba vyhodit jogurt v plastovém kelímku není zdaleka totéž, jako když se něco vrátí zpátky do přírody. Musí se to skládkovat a s nějakými náklady likvidovat. My sledujeme druhou rovinu a to je pomoc lidem. A když už se nějaké potraviny nepodaří zachránit pro lidi, mohou je dostat myslivci, zoologické zahrady, dají je zvířatům. Prostě se snažíme, aby se zužitkovaly jinak než v bioplynce nebo zaoráním.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.