GDPR, CSRD, CSDDD, DMA, DSA, AIA, ESG, REACH. Nesrozumitelná změť písmen, která na první pohled vypadá jako text hitu Zkratky od Ivana Mládka. Zároveň je ovšem postrachem evropského byznysu. Za každou zkratkou se skrývá mnohasetstránková evropská norma, která usměrňuje trh a komplikuje byznys. Jde přitom jen o zlomek regulací, norem a nařízení, které se na podnikatele a firmy v posledních dvou dekádách valí. Podle Hospodářské komory jen během prvního mandátu šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v letech 2019 až 2024 vzešlo z Bruselu na 8,5 tisíce aktů různé právní síly.
Dostát všem povinnostem, které byrokracie žádá, je nákladné a ukusuje firmám stále více peněz, času a energie, které by jinak věnovaly podnikání a inovacím. Byrokratická zátěž je navíc znevýhodňuje oproti konkurenci ze zemí, které mají přívětivější podnikatelské prostředí. Výsledkem je ústup evropského byznysu z první světové ligy.
Nelichotivý stav hospodářství EU a neradostné vyhlídky do budoucnosti loni vyvolaly kritiku jedné z předních postav evropské politiky. Bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi sepsal zprávu, jejíž vyznění je pro Evropskou unii tristní. Právě přehnané regulace zpráva označuje za jednu z nejvýznamnějších brzd rozvoje.
Reakce Bruselu na zdrcující kritiku přišla letos na začátku roku. Evropská komise představila takzvaný Kompas konkurenceschopnosti – soubor 40 opatření, která mají obnovit kondici ekonomiky. Místo potlesku ovšem komise sklidila z byznysu další kritiku. Stručně řečeno, opatření pro snížení byrokratické zátěže jsou nedostatečná, závazky neurčité a některé z problémů neřeší vůbec.
Týdeník Ekonom analyzoval, jaké jsou dopady evropských regulací na evropskou ekonomiku, jak velká je vlastně regulační zátěž, jaké škody páchá a zda na nejčastější výtky firem dokázala ve svém plánu komise reagovat.
Evropa vyklízí ekonomické pozice
Jako důkaz ztráty ekonomické dominance Evropy nejlépe poslouží několik statistik. Nejvýmluvnější je srovnání velikosti ekonomiky EU s jejími hlavními konkurenty – Spojenými státy a Čínou. Co do velikosti hrubého domácího produktu starý kontinent světovému hospodářství historicky vždy dominoval. Před deseti lety ale přišel zlom – Spojené státy ve výši HDP Evropu předběhly a jejich náskok se od té doby zvyšuje. Loni skóre činilo 28,8 bilionu ku 20,7 bilionu dolarů ve prospěch Američanů.
Ještě zajímavější je souboj Evropské unie s Čínou. Před 20 lety byl HDP unie sedmkrát větší než čínský; v posledních třech letech jí ale už Čína dýchá na záda, a nestane‑li se zázrak, v nejbližších letech ji předežene.
Za pozornost stojí také žebříček největších světových firem z hlediska tržní kapitalizace. V roce 2000 mezi desítkou největších figurovaly dvě evropské společnosti: finská Nokia a německý Deutsche Telekom. Dnes v „top ten“ není ani jedna; největší evropská korporace – německá softwarová společnost SAP – se krčí až na 27. místě žebříčku.
Infografika
Králi burz jsou v dnešní době technologické firmy. Drtivá většina z nich je ovšem amerického původu. V Evropě lze v žebříčku „high‑tech“ gigantů najít vedle SAP už jen nizozemského výrobce čipů ASML. Jinak řečeno, Evropa nejvíc zaostává v oboru, který bude ekonomiku v příštích letech a dekádách formovat nejvíc.
Tisíce regulací ročně
Zorientovat se ve změti evropských regulací a zmapovat jejich rozsah není jednoduché, neboť neexistuje jeden centralizovaný zdroj, který by poskytoval jejich kompletní přehled. Například podle údajů z databáze EUR‑Lex bylo mezi lety 2005 až 2025 přijato přes 25 tisíc právních aktů. V průměru tak v Evropě každý rok vznikne více než tisíc nových či novelizovaných směrnic a nařízení. Na tisíce se počítají také harmonizované normy vydávané speciálně pro různé sektory ekonomiky.
Největší regulatorní zátěž dopadá na energetiku a průmysl. Potýkají se především s ambiciózními cíli dekarbonizace starého kontinentu. Evropská odborová konfederace spočítala, že při nezvládnutém přechodu na bezemisní ekonomiku může být v ohrožení až 11 milionů pracovních míst, z toho půl milionu v automobilovém průmyslu. Magazín Politico pak dospěl k závěru, že zelené regulace kvůli zvyšování nákladů průmyslových firem sníží jejich produkci o 15 procent.
V oblasti technologií není mezi evropskými firmami co regulovat. Snad s výjimkou hudební služby Spotify tu v posledních letech nevznikla technologická firma srovnatelná s americkými obry. Přesto je EU světovou jedničkou v regulaci tohoto odvětví.
Na technologické firmy míří zákony o digitálních trzích a digitálních tržbách a takzvaný AI Act, stanovující pravidla pro umělou inteligenci. Jejich snahy zkrotit internetové obry a ochránit před nimi uživatele tak pociťují americké giganty, firmy Google, Facebook, Microsoft nebo Apple. Naposledy hněv Bruselu pocítila společnost Apple, která kvůli omezování přístupu konkurence do „svých“ telefonů musí zaplatit půl miliardy eur.
Nevyzpytatelné povolenky
Které evropské regulace pálí český byznys nejvíc? „Za škodlivé lze z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti a množství přímých i nepřímých dopadů označit například systém obchodování s emisními povolenkami, který výrazně ztěžuje plánování investic a prodražuje výrobu nepřímo skrz elektřinu nebo další vstupy,“ označuje jednu z hlavních bolestí hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Významnou zátěží pro firmy je administrativa spojená s udržitelností byznysu. „Nákladné jsou reportingové povinnosti – od ESG přes environmentální regulace odrážející se v zákonech o odpadech, obalech a vodách,“ vypočítává hlavní ekonom Svazu průmyslu.
Zarážející na přílivu regulací a byrokracie je z pohledu firem také další skutečnost: mnoho ze směrnic a nařízení vzniká „od stolu“, aniž by někdo zkoumal jejich dopady na firmy a ekonomiku. „Dlouhodobě kritizujeme přeregulovanost a množství opatření, která jsou navíc často schválená bez dopadových studií,“ upozorňuje Čížek.
Příkladem je evropské nařízení o odlesňování. To má evropské firmy tlačit k tomu, aby neobchodovaly s partnery z jiných světadílů, kteří při svém byznysu kácejí pralesy. Jde do jisté míry o reakce na někdejší přešlap EU v oblasti biopaliv. Jejich povinné přimíchávání do pohonných hmot totiž vedlo k tomu, že v Malajsii nebo Indonésii vznikaly na místech někdejších pralesů tisíce hektarů plantáží. Na nich místní zemědělci pěstovali palmy k produkci palmového oleje – a ten vyváželi do Evropy jako „čistou složku“ pohonných hmot.
„Pro podniky vytváří nařízení o odlesňování obrovskou, nadbytečnou byrokratickou zátěž v oblasti vykazování rizik, ověřování a dokumentace. Tato zátěž je nepřiměřená vůči cíli účinně omezit globální odlesňování,“ říká Čížek.
Střelba do vlastní nohy
Na negativní dopady přebujelých regulací na evropskou ekonomiku upozorňují i přední světové ekonomické instituce. Na téma byrokracie versus byznys zpracovaly mnoho studií, které se snaží škodlivost byrokracie vyčíslit.
Závěry analýz lze shrnout v několika bodech. Regulace působí negativně na produktivitu práce, zvyšují náklady firem, tím snižují zisky a marže a ubírají podnikům zdroje na investice do inovací. Shrnuto: výsledkem je uvadající schopnost čelit dravější konkurenci z regulatorně umírněnějších regionů a pomalejší hospodářský růst.
Studie OECD z roku 2023 tvrdí, že snížení regulační zátěže pro evropské firmy by mohlo zvýšit hospodářský růst EU o 0,5 až jeden procentní bod ročně. Analytici Mezinárodního měnového fondu jsou v loňské studii opatrnější, i oni ale odhadují, že příspěvek seškrtání regulací k růstu unie může činit 0,2 až 0,4 procentního bodu ročně.
Za příklad jedné z nejvíc neúměrně zatěžujících regulací z posledních let označuje OECD nařízení GDPR, které se zaměřuje na ochranu osobních údajů. Analytici OECD spočítali, že pro velké firmy znamená splnění všech požadavků GDPR nárůst nákladů o 1,3 milionu eur ročně; malé a střední podniky pak každý rok stojí mezi 50 až 100 tisíci eur. Technologickým firmám či e‑shopům to ukusuje mezi dvěma až čtyřmi procenty z marží.
Kompas jako řešení
Kompas konkurenceschopnosti, představený šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou, slibuje regulační šílenství zmírnit. Slibuje byrokratickou zátěž pro firmy snížit o čtvrtinu a u malých a středních firem o 35 procent. Například u směrnic týkajících se ESG reportingu odkládá jejich účinnost o dva roky. Zároveň europoslanci odsouhlasili možnost debaty o celkovém zmírnění požadavků týkajících se udržitelnosti podnikání. Změn má doznat i kritizovaná regulace GDPR. Konkrétní plány ovšem nejsou zatím známé; ví se jen to, že snahou bude ulevit hlavně malým a středním firmám. V čem je ale komise nadále neústupná, jsou cíle na dekarbonizaci evropské ekonomiky.
Triumfální sebekritiku komise vedené stejnou předsedkyní, která mnoho regulací sama prosazovala, vzápětí zchladily reakce samotného byznysu. „Kompas přináší některé návrhy na zjednodušení stávající legislativy, ale zároveň také desítky nových aktů, strategií a regulací, které budou dále zaplevelovat evropské legislativní prostředí,“ komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Zklamání panuje také z toho, že kompas nijak neřeší systém obchodování s emisními povolenkami. A co víc, že dále počítá s jejich rozšířením na sektor dopravy a stavebnictví. Přitom právě po této revizi, která by vedla ke snížení cen energií, volají podniky nejvíce.
Skepticky vidí byznys i sliby ohledně snížení samotné míry regulace. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka působí slibovaná jedna čtvrtina jako „vycucaná z prstu“. „Bez důkladné analýzy všech směrnic a norem není možné odpovědět na otázku, kolik jich můžeme škrtnout,“ tvrdí Zajíček.
Česká asociace oběhového hospodářství pak upozorňuje, že ani při revizi regulací Brusel nepočítá s tím, že by zpětně dopočítal ekonomické dopady směrnic a nařízení na byznys. „Určitou šancí by bylo zpětně vybavit již platné a zavedené regulace dopadovými studiemi a tam, kde dojde ke zjištění zásadních negativních dopadů, předpisy upravit tak, aby dopady na konkurenceschopnost evropské ekonomiky nebyly fatální,“ říká ředitel asociace Miloš Kužvart.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.