Lidé se teď vrátí ke spořicím účtům a investice raději odloží, říká šéf strategie Komerční banky

Firmy začnou kumulovat hotovost, omezí investice a přestanou si půjčovat, předpovídá pro následující období poznamenané nejistotou v mezinárodních vztazích Michal Vytiska, který v Komerční bance odpovídá za strategii. Podobné to bude v osobních financích. „Už za covidové krize jsme to viděli – když spadly trhy, lidé se přesunuli do konzervativních produktů s nízkým rizikem,“ říká.

Americký prezident Donald Trump rozjel kolotoč uvalování obchodních cel. Jaké trendy podle vás přijdou do českého bankovnictví v následujících měsících v důsledku geopolitické nejistoty, kterou to přineslo?

Zatím se nebavíme o trendu ve smyslu několika let, ale zdá se, že nás čeká zpomalení hospodářského růstu. My jednoznačně očekáváme zpomalení úvěrové aktivity firem, které prostě nevědí, co se bude dít, a nejen kolem cel. Samozřejmě proexportně orientované firmy jimi budou trpět víc. Ale vezměte si: v jednu chvíli to vypadá, že cla budou, a pak dá prezident 90denní pauzu. To je obří nejistota. Prostě nikdo neví, co bude za týden, měsíc či čtvrt roku.

Dobře, co to ale znamená pro banky?

V Česku i Evropě uvidíme už v tomto a příštím čtvrtletí, jak budou vytvářet takzvané mimořádné opravné položky ke krytí rizika plynoucího z nejistoty. Je tedy možné, že kvůli tomu, jak tyto položky porostou, ziskovost bank poklesne.

Jaké konkrétní dopady to bude mít na firmy a jaké na domácnosti?

Pokud firmy půjdou podnikat do USA, může jim to paradoxně prospět. Obecně začnou více zvažovat svoje investiční projekty a uvidíme pokles zájmu o úvěry. Zejména v automobilovém odvětví. Bude záležet na tom, jak jsou na něj jednotlivé banky navázané. Říct, která další odvětví omezí svou aktivitu, přestanou investovat a půjčovat si, je zatím předčasné. Je zřejmé, že firmy začnou díky odkládání investic více kumulovat hotovost. U českých domácností situace naruší trend posledních několika let, kdy začaly konečně investovat na burzách. Konkrétně se domnívám, že poklesne jejich zájem o investice do akciových produktů, fondů či burzovně obchodovaných ETF. Takzvaný výplach na burzách způsobí, že přestanou do těch nejrizikovějších částí svého portfolia dávat své úspory. Klienti bank budou hledat bezpečné přístavy.

Co to znamená?

Opět začnou více spořit, a množství depozit v bankách tedy zase poroste. Opět se uchýlí například k investicím do nemovitostních fondů. Ostatně už za covidové krize jsme to viděli – když spadly trhy, lidé se přesunuli do konzervativních produktů s nízkým rizikem. Zkrátka budou čekat, co se bude dít. Pro banky to bude znamenat, že jejich příjmy z poplatků a provizí budou stabilní, případně poklesnou.

Očekáváte pokles zájmu o hypotéky?

Otázka bydlení je v očích klientů dlouhodobá věc, na kterou se připravují roky. Nečekám tedy, že bychom viděli nějaký dopad na realitní trh nebo zájem o bydlení. Samozřejmě, pokud by ČNB změnila sazby, dopad by to mělo. Jinak ale velký dopad nečekáme. Navíc stavební průmysl není na otázku cel nijak výrazně navázán.

Co se vlastně bude dít s úrokovými sazbami?

Nečekám, že by je ČNB v reakci na tento externí šok zvýšila. Ani si nemyslím, že by banky začaly o klienty bojovat výší úrokových sazeb, aby přilákaly jejich depozita. To, že bude více peněz na spořicích účtech, bude dáno změnou chování samotných klientů.

V reakci na kroky Donalda Trumpa prohlásila šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová, že Evropa musí přestat být závislá na amerických platebních systémech a mít vlastní řešení. Jak reálné to podle vás je?

Otázka je, jestli je to vůbec reálné. Ano, existují národní platební schémata, třeba v Japonsku, Číně nebo Francii. Kartové a platební systémy ale mají jednu vlastnost. Čím více je tam klientů a transakcí, tím nižší je jednotková cena. Společnosti Mastercard a Visa jsou úspěšné, protože dokážou díky svému celosvětovému rozšíření dosahovat naplno takzvaných úspor z rozsahu. Jsem přesvědčen, že jakýkoliv evropský pokus se bude potýkat s vlastní konkurenceschopností. Vzhledem k velikosti evropského trhu to nedává smysl. České bankovnictví patří v oblasti platebního styku ke světové špičce. Aby bylo jakékoliv nové řešení pozitivně přijato našimi klienty, muselo by jim přinést vysoký komfort. Hodně bank a obchodníků se teď snaží ve svém platebním řetězci nahradit platby kartou kvůli poplatkům. Například Alza a další dávají možnost platit QR kódy.

V eurozóně se ale už formuje projekt mobilního platebního systému Wero. To není alternativa?

Každou inovaci je potřeba vítat, ale vstup na trh plateb je velmi náročný.

Proč?

Důvod, proč takové systémy vznikly v Americe – ať už Visa, Mastercard nebo například platební řešení Applu –, je ten, že tam hospodářská politika umožňuje vznik těchto finančně‑technologických gigantů. Ty v Evropě nevidíme. V Polsku funguje Blik, v Rumunsku RoPay. Většímu rozšíření brání nižší průchodnost těchto plateb oproti kartám. To se ale časem zlepší a podobná řešení mají šanci fungovat i přeshraničně, ale osobně bych si spíše vsadil na nákupy firem nebo fúze. Moc nevěřím, že by se to mohlo stát organicky.