Socha s názvem Fearless Girl (Nebojácná dívka), financovaná americkou investiční společností State Street Global Advisors, měla netradičním způsobem upozornit na nedostatečné zastoupení žen ve vrcholovém managementu firem. V roce 2017 byla umístěna před slavnou sochu zuřícího býka na Broadwayi od italského sochaře Artura Di Modica nedaleko Wall Street. O rok později, po mnoha kontroverzích, včetně námitek autora býka, byla vzpurná dívka s rukama založenýma v bok přesunuta před budovu americké burzy cenných papírů v New Yorku. Nutnost většího zastoupení žen, menšin a dalších znevýhodněných skupin shrnuje angličtina pod zkratku DEI (diversity, equity, inclusion). V posledních letech téměř neexistovala v USA velká veřejně obchodovaná společnost bez DEI oddělení, měly je i federální úřady. S tím je ale teď konec.

Prezident Donald Trump po nástupu do svého druhého funkčního období začal naplňovat to, co řekl v předvolební kampani: „Nebudeme tolerovat takzvanou politiku rovnosti, která trestá Američany na základě rasy nebo pohlaví.“ Vydal sérii exekutivních příkazů zaměřených proti DEI ve federální správě i soukromém sektoru. Ministerstvo spravedlnosti nyní může ve spolupráci s dalšími agenturami identifikovat firmy s těmito „diskriminačními“ programy a příslušné úřady mají právo začít je kvůli nim vyšetřovat. Například Federální komise pro komunikace (FCC) začala zkoumat praxi DEI ve společnosti Comcast, mateřské pro NBC. Firmám hrozí pokuty a sankce, vyšetřovatelé jim mohou nařídit povinnost změnit tuto politiku, aby neporušovaly platné antidiskriminační zákony. Možné jsou i žaloby ze strany státních úřadů a nad vším se vznáší hrozba ztráty vládních zakázek.

Privátní sektor proto raději reaguje. Společnost State Street, která kdysi instalovala Fearless Girl jako symbol genderové diverzity, spravuje aktiva v hodnotě 4,7 bilionu dolarů. V nové situaci už snížila své cíle v oblasti diverzity v představenstvech firem, kde má akcie. Jak upozornila agentura Bloomberg, ještě v roce 2024 měla State Street pravidlo, že od firem očekává alespoň třicetiprocentní zastoupení žen v představenstvu, jinak mohla hlasovat proti předsedovi nominačního výboru. Toto pravidlo ale pro rok 2025 zrušila.

Slavný návrat bílého heterosexuála

A není jediná. Například investiční gigant Goldman Sachs uplatňoval politiku, podle níž se podílel na primárních úpisech akcií (IPO) pouze u společností, které splňovaly principy DEI. Od roku 2020 vyžadoval, aby představenstva měla alespoň dva členy – z řad žen, zástupce národnostních menšin nebo členy LGBTQ (zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby – pozn. red.) komunity. Bez splnění této podmínky, respektive pokud měla společnost ve vedení jen bílé muže, se Goldman Sachs neúčastnil veřejných nabídek akcií v USA a západní Evropě. Nyní však tuto praxi ukončil. Před několika dny navíc banka do své nové výroční zprávy opomenula zařadit oddíl o rozmanitosti a začleňování. Generální ředitel David Solomon k tomu podle agentury Reuters uvedl, že krok „odráží vývoj právních předpisů v USA“.

Podobně ve své poslední výroční zprávě omezil odkazy na DEI největší správce aktiv na světě BlackRock – pouhé tři roky poté, co její generální ředitel Larry Fink veřejně prohlásil, že společnost „musí začlenit DEI do všeho, co dělá“.

Vágní formulace nových pravidel

Dokladem, že věci jsou v pohybu, je technologická burza Nasdaq: od roku 2022 požadovala, aby každá společnost kótovaná u ní měla alespoň jednoho člena představenstva, který „je ženou“, a jednoho, který je z nedostatečně zastoupené rasové menšiny nebo LGBTQ. Popřípadě musela veřejně vysvětlit, proč je nemá. Nicméně koncem loňského roku odvolací soud v Louisianě rozhodl, že Nasdaq nemůže vyžadovat rozmanitost ve správních radách společností, které jsou na ní kótovány.

Konec DEI se šíří napříč burzovně obchodovaným společnostmi jako lavina. Společnost Warner Bros. Discovery zaměstnancům napsala, že se nadále zavazuje budovat inkluzivní tým, ale přejmenuje své programy DEI pouze na inkluzi a přestane se účastnit externích průzkumů diverzity. Další filmové studio Paramount zase podle listu The New York Times zrušilo své dlouhodobé diverzitní cíle, které souvisely s rasou či pohlavím a měly vliv na náborové kvóty.

Změny se čekají i u společnosti Disney. Ta se v posledních letech aktivně hlásila k inkluzi, a to jak v obsahu svých filmů a seriálů, tak ve firemní kultuře. Po tlaku konzervativních politiků a změnách v Bílém domě se ale očekává, že tento přístup reviduje. Již dříve kvůli politickým tlakům zrušila některé vzdělávací programy zaměřené na diverzitu.

New York Post upozornil, že své DEI směrování omezily některé technologické firmy, mezi nimi Meta a Google. Ne všechny se ovšem tlaku vládní administrativy na zrušení programů diverzity, rovnosti a inkluze podvolují. Na svých pozicích zůstal Apple, jehož akcionáři nedávno hlasovali pro zachování politiky DEI. Generální ředitel Tim Cook zdůraznil, že cílem není zavádět kvóty, ale zlepšovat reprezentaci a odpovědnost.

Trump na své sociální síti Truth Social reagoval slovy: „Apple by se měl zbavit pravidel DEI. Ne je jen upravovat. DEI byl podvod, který naší zemi velmi uškodil. DEI je pryč!!!“ Už ale naráží. Federální soudce ve státě Maryland Adama Abelson 21. února zablokoval části prezidentových exekutivních příkazů zaměřených na diverzitu, rovnost a inkluzi s tím, že jeho příkazy nařizující příjemcům vládních grantů zastavit programy DEI jsou příliš vágní na to, aby mohly být vymáhány. Argumentoval i tím, že porušují první dodatek americké ústavy na svobodu projevu