V dnešní době opět začíná platit, že řemeslo má zlaté dno, říká obchodní ředitel Still ČR Tomáš Hnízdil

Pandemie znamenala pro logistiku obrovský technologický skok a urychlila nástup automatizace. Přesto si Tomáš Hnízdil, obchodní ředitel společnosti Still ČR, myslí, že sklady či výrobní linky se bez lidí ještě dlouho neobejdou. A neobejde se bez nich do budoucna ani Still, tedy firma nabízející automatické skladovací systémy či klasické vozíky. Sehnat kvalitní zaměstnance ale bude podle Hnízdila čím dál větší problém. „Dnes většina dětí tráví čas u počítače a mobilu, a kdybych jim nabídl, aby šly dělat technickou profesi, tak to pro ně vůbec nebude zajímavé a ani by technickým věcem nerozuměly. Tohle bude pro mnohé firmy do budoucna obrovská výzva,“ domnívá se.

Mnohé obory se během pandemie a války na Ukrajině skokově proměnily, platí to i o logistice?

Určitě ano. Logistika se za poslední roky proměnila jako nikdy předtím, pandemie ukázala, jak důležité je zajistit chod zásobování, výroby a skladování i při výpadku lidské síly, při nejistotách a problémech, při narušení dodavatelských řetězců. Významně stoupl tlak na efektivitu firem. Mzdové náklady, které se zvyšují, vysoké ceny energií a problémy s dodavatelskými řetězci, to vše vedlo firmy k tomu, aby vytvořily ještě větší tlak na nás, na dodavatele. Logistika i intralogistika, což je část logistiky, která se zabývá materiálovými toky uvnitř firem, se v důsledku toho musely zásadně proměnit. Trh požaduje, aby firmy dodávající intralogistická řešení byly připravené reagovat na rychle se měnící podmínky a požadavky. Proto je obtížnější plánovat na pět či osm let, což je u velkých projektů potřeba.

Přinesly poslední roky i velký technologický skok?

Stoprocentně. Výrazně se urychlil nástup automatizace. Před pandemií byla její ekonomická návratnost pro firmy v České republice dlouhá a někdy nereálná. Zaznamenávali jsme sice po automatizaci poptávku, ale rozhodnutí o velkých investicích firmy často odkládaly. Dnes je situace jiná, díky tlaku trhu, vývojovým krokům a optimalizacím máme k dispozici škálovatelná řešení a jsme schopni nabídnout řešení automatizace pro firmy všech velikostí s návratností i třeba už tří čtyř let, což už je pro firmy velmi zajímavé.

Jaké budou hlavní trendy v logistice a intralogistice v letošním roce?

Jsme členy logistického zájmového spolku SKLAD (Spolek kompetentních logistiků a dodavatelů – pozn. red.), pro který jednou za dva roky pořádá výzkumná agentura IPSOS průzkum Trendy v české logistice. Z dat za rok 2024 vyplynulo, že 35 procent oslovených firem plánuje letos investovat do nějaké formy automatizace, přičemž do pěti let chce do automatizace investovat dokonce 99 procent firem. Trend automatizace je tedy naprosto jasný. Firmy samozřejmě řeší i náklady na energie, zatímco dříve byl v Česku vyšší podíl vysokozdvižných vozíků se spalovacím motorem, nyní je firmy ve velkém mění za elektrické stroje, které jsou úspornější a nepotřebují tak velké náklady na opravy a údržbu. Samozřejmě se již také objevují pilotní projekty využití AI, které například řeší predikci poptávky a výrobních kapacit tak, aby byla kapacita výroby a skladů využita optimálním způsobem. Důležitým tématem je i využití digitálních dvojčat. Pro dokonalé řízení skladu a pohybu robotických vozíků uvnitř totiž musíte mít stále aktuální digitální obraz celého skladu v reálném čase. S nasbíranými daty následně pracují i lidé, příslušní manažeři, s cílem s podporou AI optimalizovat procesy a plánovat změny v budoucím uspořádání. Vzhledem k tomu, jaký je nedostatek ploch pro stavbu nových skladů, je dnešním trendem i co nejlepší využití stávajících prostor, kam se vestavují nové technologie. Trendem je také stavba vyšších a vyšších skladů.

Jeden podnikatel mi říkal, že sklad budoucnosti bude vypadat tak, že v něm bude jeden člověk a jeden pes. Přičemž ten pes bude hlídat člověka, aby na nic nesahal. Sdílíte takovou představu?

Nemyslím, že to takto bude všude reálné. U některých skladů, ale třeba i výrobních linek a u logistických firem by to zatím bez lidské obsluhy nešlo. Ale je pravda, že už dnes je v některých částech skladů v podstatě zhasnuto, fungují tam plně automatická řešení a lidé se v té oblasti už vůbec nepohybují.

Jak náročné je vlastně navrhnout automatizovaný sklad?

Velmi, a to v mnoha ohledech. Jde o ekonomickou návratnost. Každému projektu musí předcházet důkladná analýza potřeb zákazníka, musíme znát jeho rozvojové plány. Pro dobrý návrh řešení musíme počítat například i se sezonními výkyvy, protože automatizované toky materiálu se pohybují víceméně konstantní rychlostí. Pokud existují výkyvy ve výrobě a expedici, musíme o nich vědět dopředu. Ve skladech bez automatizace sice manipulace není tak efektivní, ale řešení špiček může být jednodušší, stačí například nasadit další manipulační techniku, najmout brigádníky a při zvýšeném úsilí se vše nějak zvládne. Tyto skutečnosti samozřejmě dále zvyšují požadavky na projektový tým na naší straně.

Když jste zmiňoval, že ani do budoucna se firmy v logistice bez zaměstnanců neobejdou, jak složité je dnes sehnat kvalitní zaměstnance?

Náš obor dodavatelů intralogistických řešení a manipulační techniky je specifický tím, že většina našich zaměstnanců jsou servisní technici. Sehnat kvalitního servisního technika je problém již nyní a do budoucna to bude ještě větší výzva. Když si vzpomenu, za mého mládí měli skoro všichni mí vrstevníci nějakou motorku, kterou opravovali a ladili, a pro mnohé bylo pak lákavé si zvolit práci technika. Dnes většina dětí tráví čas u počítače a mobilu, a kdybych jim nabídl, aby šly dělat technickou profesi, tak to pro ně vůbec nebude zajímavé a ani by technickým věcem nerozuměly. Tohle bude pro mnohé firmy do budoucna obrovská výzva. Upřímně si myslím, že znovu začíná platit staré pořekadlo, že řemeslo má zlaté dno. V našem oboru řešíme špičkovou automatizaci a robotizaci, ale zatím neexistují roboti, kteří by vám dokázali opravit závady na elektroinstalaci.