Elektroenergetika nejen v České republice stojí před zásadní proměnou. Experti dlouhodobě poukazují na skutečnost, že v České republice v následujících letech zřejmě ubude podstatná část instalovaného výkonu klasických elektráren (zejména těch uhelných) a bude nutné tento výkon nahradit novými zdroji. Již nyní je úbytek výkonu dobře patrný na celkovém saldu české soustavy, které již druhý rok v řadě klesá přibližně o třetinu.

Pokud má být tento trend v energetice změněn, bude nezbytné do energetiky zásadně investovat. Je úkolem legislativy, aby v Česku existovalo takové investiční prostředí, které bude potřebné investice do energetiky podporovat.

Právě podpora investic je jedním z témat energetické legislativy tohoto roku. Očekávat lze nejméně tyto čtyři klíčové legislativní události:

  • dokončení legislativního procesu tzv. Lex OZE III;
  • přijetí tzv. Lex Plyn;
  • novelizace zákona č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice; a
  • schválení zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů.

Již nedávné novely energetického zákona a souvisejících předpisů se směrem podpory investic vydaly. Jde například o Lex OZE I, který zjednodušil umisťování obnovitelných zdrojů v nezastavěném území.

Počátkem tohoto roku pak zřejmě bude dokončen legislativní proces tzv. Lex OZE III. Ten v první polovině prosince schválila Poslanecká sněmovna, ale narazil v Senátu. Senát odmítl pozměňovací návrhy, které měly zavést individuální kontroly vybraných provozovatelů solárních elektráren. Ať už o pozměňovacích návrzích Senátu rozhodnou poslanci jakkoliv, pro českou energetiku to znamená jediné – další odklad účinnosti klíčového předpisu. Na některá ustanovení této novely se přitom čeká roky. Provozovatelé akumulačních zařízení a potenciální investoři do těchto zařízení o tom ví své.

Zrychlení výstavby nových zdrojů

Ať už poslanci setrvají na svém návrhu nebo nikoliv, v případě Lex OZE III jde o zásadní novelu, která kromě dlouho očekávaného zákonného ukotvení akumulace zavádí také tzv. kapacitní mechanismy. Právě kapacitní mechanismy jsou nástrojem, který může zajistit výstavbu potřebných nových (zejména paroplynových) elektráren. Lex OZE III je ovšem pouze prvním krokem. Lze očekávat, že bude nutné přijmout pro kapacitní mechanismy prováděcí předpisy a také příslušné opatření obecné povahy, které stanoví základní podmínky těchto mechanismů.

V roce 2025 lze dále očekávat přijetí tzv. Lex Plyn, jehož návrh již byl předložen Poslanecké sněmovně a již byl projednán v prvním čtení. Lex Plyn má za cíl urychlit proces schvalování a výstavbu paroplynových elektráren s výkonem nad 100 megawattů a tím tak podpořit proces přechodu od uhelných elektráren k plynovým.

Návrh staví na obdobnou úroveň povolovací procesy pro jaderné a plynové zdroje, včetně souvisejících infrastrukturních staveb. Tato úprava je nicméně nová a v praxi dosud nebyla řádně ověřena. Teprve praxe ukáže, zda úprava, která má ambici povolovací řízení pro tyto strategicky významné stavby zásadně urychlit, skutečně tuto ambici naplní.

V souvislosti s jadernými elektrárnami nelze nezmínit očekávaný podpis smlouvy o výstavbě dvou jaderných bloků v lokalitě elektrárny Dukovany. Jelikož schválením veřejné podpory(tzv. notifikací) disponuje pouze jeden z bloků, bude nutné požádat o schválení veřejné podpory také pro druhý blok. Podobu veřejné podpory výstavby jaderných elektráren upravuje zákon č. 367/2021 Sb. Podpora pro druhý z bloků se může od podpory prvního bloku lišit, a to z důvodů požadavků ze strany Evropské komise nebo obecně z důvodu požadavků na straně investora do nových bloků. Novelizaci tohoto zákona lze proto považovat za pravděpodobnou.

Investice do obnovitelných zdrojů

V neposlední řadě je nutné zmínit urychlení investic do obnovitelných zdrojů. Po letech stagnace, kdy byl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů prakticky neměnný, i v České republice rostou nové obnovitelné zdroje; zejména ty využívající sluneční energii. Solární elektrárny mají navíc potenciál i do budoucna – v České republice je připravena řada velkých projektů. Při současné situaci na velkoobchodních trzích je ovšem stále obtížnější dosáhnout přijatelné návratnosti investice. Přijatelnou návratnost investice by mohlo zajistit znovuzavedení provozní podpory. Lze to ovšem ve volebním roce očekávat? Téměř jistě ne.

Přesto by měl trend nárůstu instalovaného výkonu solárních zdrojů v následujících letech pokračovat. K tomu má přispět mimo jiné zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, jež předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu a je aktuálně ve stádiu návrhu. Tento zákon je v převažující části transpozicí evropských směrnic z oblasti obnovitelných zdrojů energie a cílí na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v zemi. Návrh má za cíl definovat tzv. akcelerační zóny, tedy oblasti, ve kterých by bylo možné rychleji povolit projekt vybraných obnovitelných zdrojů.

Jak je vidět, urychlení investic je jedním z trendů, který byl v energetické legislativě patrný a zřejmě bude akcentován v roce 2025. Ačkoliv se zákonodárce snaží investiční prostředí legislativně podpořit, je otázkou, zda tyto kroky budou dostačující. Nedávné veřejné debaty o omezení podpory pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 šly spíše opačným směrem. Takové debaty jsou v praxi vnímány negativně a vzniká proto otázka, zda jsou tyto návrhy v dlouhodobém horizontu skutečným přínosem, zejména v době, kdy energetika stojí před nutností významných investic. Je otázkou, zda dlouhodobé negativní dopady těchto kroků nemohou převýšit jejich krátkodobé přínosy. Je tak na státu, aby tyto kroky řádně uvážil a zohlednil danou problematiku v celé šíři.

Na závěr nelze nezmínit nedávnou změnu politického klimatu, která, zjednodušeně řečeno, volá po revizi environmentálních politik Evropské unie, a to zejména v souvislosti s klesající konkurenceschopností evropské ekonomiky. Bude zajímavé sledovat, zda se tento nový jev přetaví v legislativní kroky. Nesmíme však zapomínat na to, že podpora obnovitelných zdrojů není jen otázkou environmentální, ale z dlouhodobého hlediska naprostou nutností, neboť omezené zásoby fosilních paliv jsou faktem, který by měl být imunní vůči všem myslitelným propagandám.

Související